Alex.Barunka komentáře u knih

Po závěrečném díle jsem sáhla okamžitě po přečtení druhého. Autorka nechala otevřený konec a já jsem se nemohla dočkat pokračování. Mou radost však brzy vystřídala nechuť. Nenadchl mě nápad Třináctého kraje v podzemí asi tak jako Katniss. I ona má ráda volnou přírodu, a tak pro nás bylo těžké vydržet a nepřeskakovat stránky (čemuž jsem se nakonec nevyhla a stránky jsem rychle přeskakovala).

Nelíbila se mi myšlenka, že by se Katniss měla stát opět něčí figurkou na bojovém poli. Od čeho se lišil Kapitol a Rebelové? Obě strany vraždili, bombardovali, vytvářeli kampaně a mysleli na Hladové hry. Netrpělivě jsem vyčkávala situaci, kdy se na scéně konečně zase objeví Peeta, kterého jsem si tak oblíbila.

4 25.02.2014

Po přečtení první knihy jsem si nedokázala představit, co bude následovat. Po druhé knize jsem tedy sáhla s jistým očekáváním a nebyla jsem zklamaná. Autorce knihy se povedlo uvedení do pokračování a tím teď myslím vesnici vítězů a vztah mezi Katniss a Peetou. Myšlenka Turné vítězů se taky povedla a myslím, že si Katniss poprvé uvědomila důsledky svého činu v aréně a věci nabrali na obrátkách, což dodalo knize na zajímavosti.

Jistého zklamání z knihy jsem se však dočkala poměrně brzo. Bylo to v okamžiku, kdy jsem zjistila, že lidé ve 13. kraji prý možná žijí pod zemí. Tato myšlenka mi do příběhu absolutně nezapadla a já jsem si tak nějak přála, aby to nebyla pravda.

Dostal mě fakt, že se všichni výherci her budou muset vrátit do arény. Čekala jsem, že se bude opakovat celý děj z prvního příběhu - body splátců, mnohá líčení, připravování na rozhovory. Prostě všechny nudné pasáže, které jsem přetrpěla v prvním příběhu. Nebylo tomu však tak. Vše bylo zkrácené a "okořeněné" ostatními výherci hladových her.

Palec nahoru dávám konci příběhu, který jasně upozorňuje na strhující pokračování.

4 25.02.2014

Kámen mudrců je mým nejoblíbenějším dílem z celé série. Vše začíná a Rowling nás poutavě seznamuje s Bradavicemi a pravidly v nich. Příběhu nemám co vytknout.

6 25.02.2014

Není to rozhodně poslední díl -_- .... Ztracené příběhy mě potěšili a přečetla jsem je téměř za jeden den. John mě v každém příběhu nějak potěšil i překvapil. Úžasné dílo!

2 25.02.2014

Po delší době jsem se dostala i k císaři Nihon - Džinu a příběh mě nezklamal. John nám nabídl nové země a způsoby. Dokonce i zápletka je nová, a že už jich tu bylo plno, a stejně není podobná žádné jiné. Autor nechal Horáce konečně trochu vyzrát a on už nemyslí jen na jídlo. Knihu doporučuji. Je úžasná!

1 25.02.2014

Po Králích Clonmelu mi kniha vrátila úsměv na rty. Příběh nás zavede zpět do Araluenu a má v sobě nádech strachu. Je velmi emoční, více než kterékoliv jiné příběhy ze série. Palec nahoru :)

1 25.02.2014

Kniha je opět čtivá, jednoduchá a krásná. Přesto však mě příběh nenadchnul tak jako ostatní. Kladně hodnotím nové informace o Haltovi a to, že kniha je na pokračování :) ..

1 25.02.2014

Eragon se Safirou prošli dlouhou cestu, kdy získali potřebný výcvik, zkušenosti a přátelé. Teď před nimi stojí ten nejtěžší úkol ze všech - zabít Galbatorixe. Od Eragona se přesouváme k Inheritance a musím říct, že i Paolini urazil dlouhou cestu. Hlavní dějová linie se týká dobývání měst, které mi přišlo dost monotonní. Do hlavního příběhu jsou opět vsazena dobrodružství Rorana. Ačkoliv mě v předchozích dílech bavila, teď jsem jimi byla znuděná. Mnohem více mě zajímalo jak si povede Eragon se Safirou a jaká esa proti Galbatorixovi vytáhnou. Inheritance má skoro přes 680 stran, a tak jako v knize Brisingr, mi připadali některé scény naprosto zbytečné a utahané - příkladem jsou přerostlí šneci na Vroengardu. V jiných částech jsem příběh doslova hltala. I když nám Christopher nabídl 670ti stránkovou knihu, pořád si myslím, že nás o něco ošidil. O draky! Další věcí, která mě tak trošku zklamala je ta, že hrdinové dospěli do cíle příliš rychle a snadno. Paolini mohl více času věnovat poslednímu boji proti Galbatorixovi namísto dobývání měst. Chyběla mi tam ta třešinka na dortu. Konec příběhu je sice do jisté části utopický, ale jsem ráda, že neskončí všudy přítomnou láskou, ale nádechem smutku.
Dávám pět hvězdiček :) ..

2 24.02.2014

Netajím se tím, že mě Odkaz dračích jezdců okouzlil už jako mladší a to takzvané okouzlení stále trvá a doufám, že bude trvat. Mezi prvním dílem a Eldestem uplynuly tři roky, což je dlouhá doba na to, aby se Christopherovo psaní vyvinulo. A ono se ejhle vyvinulo! Jsou v něm sice ještě náznaky jednoduchosti prvního dílu, ale já je uvítala. Druhý díl - Eldest je pro mě ten nejoblíbenější z tetralogie, asi kvůli elfům a celkově změně prostředí. Překvapí vás, že kniha už není jen o putování Eragona a Safiry. Celá kniha se dělí na tři části - Roran s Carvahallem, Eragon se Safirou a Nasuada s Vardeny. Vztah mezi Eragonem a Safirou se konečně posunul na novou úroveň. Ti dva spolu více komunikují a snaží se přemýšlet tak, aby se o ně druzí nemuseli neustále starat. Jejich dialogy jsou propracovanější a mají myšlenku (to stejné mohu říct o rozhovorech Oromise a Eragona). Oproti prvnímu dílu pro nás má autor plno překvapení, ale nechte se tedy překvapit :) ...

5 24.02.2014

Začátek knihy je sice trochu pomalejší, ale kdo si počká ten se dočká. Kniha se čte sama od začátku až do konce. I když jsem ji četla potřetí několikrát jsem si všimla věcí, kterých jsem si prve nevšimla (teď si umím dobře představit Tronjheim, což se mi při předchozích čteních nepodařilo). Kniha není nudná, protože není protkaná množstvím dlouhých popisů, které jsou tak zdlouhavé, že nás odradí. Příběh je jednodušší, ale jako úvod úžasné fantasy tetralogie je perfektní. V dalších dílech jde vidět, že Paolini vyspěl a to se podepsalo i na kvalitě. Mě však jednoduchost prvního dílu nijak nevadila, protože v jednoduchosti je krása. Určitě doporučuji!

4 24.02.2014

Od mnoha lidí jsem slyšela názor, že příběhem Čaroděje na severu Johnovi knihy o hraničářích upadají. Já si ale myslím pravý opak. Čaroděj na severu je z celé série mojí oblíbenou knihou. Will se osamostatňuje od Halta a musí si v mnohých situacích pomoci sám. John do děje také zamotal Alyss a pro mě to již není jen vedlejší postava. Prostředí je třešničkou na dortu - sníh, lesy, temný hrad, nadpřirozeno ... Paráda!

4 24.02.2014

Další skvělý příběh. Na začátku nás čeká svatba Halta, což mě trošku překvapilo. Kniha je však o něco jiná než předchozí. Odehrává se v poušti a i zápletka je složitější. Velmi kladně hodnotím Johnovi "vedlejší" postavy za dobro jako je Seletin a náčelník Bedullinů. Kniha je do jisté míry předvídatelná, ale to nic nemění na tom, že je to úžasné počtení :) ..

1 24.02.2014

Super kniha. Příběh se čte úplně sám a přesto, že je kniha psána jednoduše (žádné zdlouhavé úvahy a popisy prostředí), tak se u ní nebudete nikdy nudit. Dokonce vás čeká i velká bitva a Will se konečně vrátí domů :) ...
Nositelé dubového listu však nejsou mojí oblíbenou knihou z celé série a proto dávám 4 hvězdičky :) ..

2 24.02.2014

Skvělé pokračování! ... Velmi čtivé a poutavé. V knize se objevuje plno zvratů. Kniha je sama o sobě zajímavá a hlavně je to pokračování předešlého dílu. John do příběhu skvěle zařadil Haltovo vyloučení ze sboru, které jsem nečekala a drogová závislost na hřejivé trávě měla v příběhu také své místo :) ...

2 24.02.2014

Bohužel Brisingr mě více zklamal než potěšil. Některé části byly zdlouhavé a nemuseli v knize vůbec být. V jednoduchosti je krása. Charaktery mohly být vykreslenější. Ale i tak je Odkaz dračích jezdců moje srdeční záležitost :)

20.02.2014