alouch
komentáře u knih

Za mě naprostá spokojenost, protože se moje detailistická povaha mohla vyřádit. Michal Kliment velice pěkně střídá styly slohu, vyprávěcí perspektivu a vše odpovídá své době, takže žádné anachronismy.


Dalo by se možná říct, že jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih. Četla jsem překlad od pana Hilského, nezněl sice tak pohádkově jako některé ostatní, ale je potřeba přihlédnout i k faktu, že on je na Shakespeara největší odborník. Čili překlad byl defakto nejpřesnější, takže jsem četla skutečného Shakespeara :)

Je až děsivé, jak je vše pravdivé. Měla jsem možnost ve Francii chvíli žít, a abych to zvládla bez úhony, někdy to vyžadovalo přestat logicky přemýšlet a nechat se jen tak volně unášet proudem. Ale stálo to za to, Francie je země nádherná ve všech ohledech.


Konečně jsem přišla na to, proč dílo Neila Gaimana tak hezky brnká "na moje struny". Může za to velmi vytříbená kombinace Célinovského pojetí světa a Pratchetovského přístupu k nadpřirozenu. Céline vyobrazuje svět bez příkras, lidi a jejich činy ukazuje v jejich nahé a někdy i nepěkné podstatě. Pratchet zase kombinuje více pohledů dohromady a vytváří tak harmonicky fungující celek. A to vše se sešlo v Sandmanovi. Díky za taková díla.


Jak už to u detektivkách bývá, děj je lehce zamotaný a někdy i spletitý. Občas jsem možná nechápala motivaci postav. Nicméně kniha je po stylistické a obsahové stránce výborná. Zejména oceňuji zobrazení židovských reálií uprostřed středověkého Lisabonu.


Na svou dobu poměrně odvážné dílo, neboť parodizuje a malinko zesměšňuje tehdejší ideály. Aucassin a Nicoletta jsou krásní, silní, především bloňďatí a oba pochází z významných antických měst. Zde jsou všechny středověké hodnoty úmyslně přemrštěny, takže působí v porovnání s ostatními díly té doby úsměvně.
