alucha komentáře u knih
Ráda a hodně čtu v MHD. Ale jsou knihy, které si zaslouží důstojné prostředí (a ne ve vagónu metra). A tato kniha k nim rozhodně patří. Brečela jsem u stránek s obrázky D. O. Obsah budu mít v hlavě hodně dlouho.
O tuto knihu jsem se začala zajímat po přečtení rozhovoru s herečkou Jitkou Čvančarovou. Asi dva týdny jsem váhala, zda si ji přečíst, nebo ne. Odrazovaly mě komentáře u knihy a články o stejnojmenném filmu. Nakonec přečteno během dvou dnů a nelituji. Některé scény jsou hodně tvrdé a brutální. A právě kvůli těmto scenám nepůjdu na film (na širokém plátně bych je nedala ani nepomůže černobílá verze).
Nechápu jak se hlavní hrdinka Tereza (dospělá žena a matka dvou dospívajících dcer) může chovat tak jak se v knize chová. Tereza je podle mně blbka, která se pokaždé nechá zmanipulovat. Při čtení jsem Tereze často nadávala a někdy (k pobavení manžela) i nahlas.