andrii24 komentáře u knih

"Rozvinulo se poupátko..." Milenci v hříchu, milenci v mukách. Zakázaná láska tak přeci chutná. Provokativní, neposlušná, milovaná, nevyčerpatelně osudová. Mým tajemstvím je Lolita. „Světlo mého života, plamen mých slabin.“ Můj hřích, moje duše. Můj sen, zakázané ovoce. Můj svět, má zkáza, svědomí, má láska nejdražší. Byl jsem v ráji, který započal ódu i requiem, které sešlehaly plameny v máji. Já směl na „chvíli žít.“ Jen s tou jedinou jsem toužil k oltáři jít, s ní jedinou se soužit. Běduji, ach, běduji. Spatřil ji – šperk nevinnosti ceněný. Smyslná panenka rosená kapkami, polonahá koketa, dívčí bohyně s dokonalými křivkami. Sladká schovanka – bude má milenka? Večer co večer, předehra jiter. Sám a sám, já pisatel hříchu, přání mám. Přihlížím, lačně toužím. Z nedostatku lásky, kéž bych směl hladit vlásky, políbit tvář i ramínka nezletilé krásky. Jsem schopen milovat, tísnit se v blízkosti dívčích niter. Jsem provazochodec na laně bez jištění, fotograf zakázaných neřestí, milencem, který zhostí se její „panenskosti.“ Ten, který nepohrdne její rozmazleností. Jsem mentor, který odhalí tajemství slastných a náruživých nocí, podělí se o rozkoš, jak se sluší. Jsi nepolapitelným peříčkem, bonbónkem, světlem mých očí, motýlem přelétavým, omamně vonící mocí. Oslovilas mé srdce, opětuj mé přání. Vyveď mě z šedi večerů pod lampou. Ukolébej mě, usínal bych rád v tvé náruči. Pohled nevyzrálý, zato svůdný. Paraplíčko dětství odhodila. Maliny dozrály, závoj odhrnula, pod ním třpyt erotický, vůně ženy. Jsem prokletý, prokletý básník, vyhaslý, nedospělý, který ztratil schopnost slova veršovat, kterému došel inkoust i papír. Zajat představou, výtkou lechtivou, vinen touhou, obviněn z něžnosti, skutkem myšlenky, v rozpuku hříšné nevinnosti, půvab šibalský. Trestuhodných citů vznět, dostavil se lásky hněv, který znám nazpaměť. Soupeřím, žárlím, rivala revolverem srážím. Byl jsem připraven, přistižen, chyboval jsem, prohrál jsem. Pozůstatky vášně potácejí se mnou. Jsem krví potřísněn. Mám se mučit, loučit, vykřiknout? Já, zločinec pohoršení, cynicky horlivý, opuštěný. Paleta vyschla, korálky se rozkutálely. Zamyslil se, přiznal se. Miluje ji.

27 30.10.2018

Srdce hoří v bouři žití. Nitro třpytem zaprášené, nitro v matné sklo i blyštivé krystalky proměněné, nitro, v němž slunně i deštivě vůně a barvy odráží se. Otisky duše mezi řádky. Duše je pírko do všech stran rozfoukané. Život stojí před námi. Stačí utrhnout a pozřít jeho ovoce. "Nakazit" se jeho tepem, jeho vírem, radostí i bolestí. Zalidnit jej úsměvy i slzami, úspěchy i závratí, nejmenším zábleskem z/ne/klidnění. Tak blízko vnitřní filozofii, fontáně, která stále šumí. Račte vstoupit do unikátního myšlenkového proudu řeky slov paní herečky, do proudu, který vás strhne a nepustí z emočních peřejí.

27 27.11.2015

Mystické, fantazijní, snové, reálně podivné. Figurky a atmosféra jako kdyby vyskočily přímo z lynchovských pláten a sveřepě se otiskly na stránky této povídky. Rébus, jenž se honí hlavou ještě pár týdnů po přečtení. Labyrint podvědomí - halucinace, vězení tíživé, bludné reality, komoda zlých snů s hmatatelnými, nevysvětlitelnými obrysy. Plusem celé knihovnické anabáze budiž dominantní "noir" ilustrace, které ještě více přiživují a zamotávají už tak symboly a taji nasycený, nejednoznačný příběh.

27 12.04.2015

Otevřené, osobité, bezostyšně osobní, zištně upřímné, bez opájení, bez škatulat, od srdce. Vydobyté výšiny jít si za svým, svou vlastní cestou, nehledě na diktát davu. Při četbě memoárů se Brandovo já rozprostře do zcela nových dimenzí. Díky myšlenkám a vzpomínkám se k němu de facto dostanete ještě mnohem blíž. Jeho vyprávění podlehnete stejně jako jeho filmům a charismatu. Pro Brandovy fanoušky povinná četba. Jen vy a Marlonovými ústy portrétovaná odhalení z truhlice niterné geniality, šmátrající nejen po dobrém světle, v šatníku filmové iluze a zákoutích života. Nechte se přenést, imaginárně se posadit do křesla naproti němu, stát se pomyslnými hosty v pokoji myšlenek, posluchači toulek bohatého, nepromarněného žití mistrovského výtržníka, svého druhu rebela. Vždyť on zaneseno měl už ve svém příjmení, že je značkový, a tak se dobrovolně stavím do fronty, dámskou volenkou prosím o vzorec posledního tanga mužného kmotra v přístavu Desir(é)e dřív, než nastane vzpoura, štvanice či apokalypsa.

27 11.01.2015

Mramorový sochař - stavitel mravenčivých niter, především u dívky s pampeliškovým vlasem. S tváří zasněné, nedostižné, atraktivně jinotajné, krásně smutné Monicy. V labyrintu citů, "čtyřlístku" bez štěstí, citů rozkolísaných, tápajících, těkavých. Komplikovaně usmýkaných mraveništi moderní doby.

26 09.06.2021

Barokní baronesa, co se pohrdavě nesla Godardovým intelektem. Pravda iluze stříbrného plátna. Vlasy jako ze Champagne, samá pampelišková pavučina. Medový dekolt Marilyn Monroe Francie, vystavený na sofa. Pod věží Eiffelovou, v Saint - Tropez. Samotná. Pravda v reálu. Proti všem, za čtyřnohé. Bojovná. Mluvčí němé tváře.

Čilá, vilná, pe/p/rná čertí víla. Hadí žena. Baronesa, pokušitelka Prášilová.

Žihadlo, éro, ze kterého jsou, na ose jeviště-hlediště, hin. "Madam Tarzan" s vějířky v uších. Mata Hari s vášní, nočním žárem po těle, v duši.

Byl při tom. Britský Juraj Herz, a přitom rek kumštu žertovného. Podavač třaskavé kanonády nenápadných f/ó/rků. P/r/odavač "prímových" šprýmových drinků, vtipných kaší. Váž/e/ný účastník Večírku, na němž zpočátku tiše seděl, pozoroval, figuroval jako pěna, posléze salto mortale své komiky rozjel. U tabule s Vraždou na večeři, vyzbrojen nevlastním synem a geniálním mozkem, "rozšmodrchal," kdo pachatel, kdo obětí. To sousto "noir."

Měl na povel nejednu cvičku i rozcvičku. Vojenský "Bronx," Kluky z bronzu. Byl hrdinou Atentátu, Jekyllem i Hydem z Majora. Zatímco všichni ostatní pili Dobrou Vodu, on hltal ostře řízný protiproud. Až do otupení, utopení bičované, říčné duše. Jako kafkovský hráč Pasiánsu spolu s dalšími hereckými esy hledal skulinku ven z kasemat. Maskoval svou tvář, host ubytovaný v Hotelu pro cizince. Byl Svědkem umírajícího, ale i účastníkem Krásného, Času jeřabin, kdy odlétají Tažní ptáci, vlaštovky se zdraví. Člověk jako vy, který jede nelehký Dostih životní. Pán s kuráží a vlastním názorem. Rozverný i v gala. Na úrovni. Profesor tělovýchovy, ducha profesionality. Pod Borsalinem, českým hlasem Alaina Delona. V žíle tvorby filmového mraveniště, francouzským režisérem Americké noci. Výrobcem fantazií světa. Český Dustin Hoffman.

26 09.01.2020

Šel, nejen po golfovém greenu, generacemi. Evergreen energický. Hlas, po parfému cigaretovém, /z/vonící. Po klubech svá sóla, noční proud života, rozjíždějící. Švihák pěvecký. Plaváček melodický. "Steve McQueen" českých pódií.

26 07.01.2020

Dupnul na pedál. Pozemské bytí tryskem bral. Kár král, silnic básník, akrobat, který za sebou zanechal ohnivou čáru, horký, roztavený asfalt... Měl to v sobě - pevnost charakteru, chlapáckou rýhu, neproniknutelnou sílu, charismatickou něhy siluetu. Oči jako malované, modravými proudy rozjasněné. Muž, kterému nebylo možné vyrazit jeho zbraně, který /si/ stál za /svým/... pohled/em/, před kterým nebylo úniku.

Mon Dieu, mord juká z kajut prvních tříd, dámy a pánové. Hvězdný ansámbl nalodit, mozkové závity připravit. Vyplouváme.

"Hodné" dětičky, ošklivě si pocákaly nedělní šatičky. Hanebně bezcitné, zvrácené, od té doby jsou. Kam se hnou, rudá skvrna "zdobí" jejich ručičky.

26 08.03.2019

Medový grand úlu doby. Dvorní miláček. Módní čaroděj. Korunní princ salonní opulence. Stratég interpretace vlastní existence. Vábivý klasik smetánky. Shakespeare vyšších sfér. Světák, snílek, šibal, pohádkář. Sladká jahoda v šampaňském, které se rozlévá na jevišti, společnosti zlatých manýr, den co den...

26 18.01.2019

Ladil. Zněl. Elegán. Šarmér. Český John Wayne. S šál(k)em písniček.

"Český Quinn Anthony." Z Hradce na Florenc, i do hor. Zemitý bonviván, "krev a mlíko" fanfarón. S hlasem, co se uměl smát, jako zvon. Bytelně zavěšeným nejen v americkém Bytě, který nebylo možno přeslechnout.

25 24.08.2020

Jen pro vaše oči. Leporelo póz. Herecký Olymp. Vybraný ročník múz, země cikád a oliv.

25 19.08.2020

Na jedno, jak se básnívá, jak je známo. "Ptáčátka - štamprlátka" pod stolem, pod společnou střechou. I se starou známou, jako lidstvo samo. Ano, "dámou" kocovinou.

25 17.04.2020

Lehce voní letní kytička, čerstvá rosa na/v ní. Těžce celý, zamlžený podzimní pugét. Chuť pozdně podávaného čaje.

25 15.04.2020