Aneliss komentáře u knih

Díky výstražnému vykřičníku a nápisu 'Komiks pro dospělé" na obálce jsem čekala vulgární, násilný nebo erotický obsah, realita je však jiná. Jako celý na mě však komiks působí tak nějak nemastně - neslaně, nedokážu na něj mít vyhraněný názor nebo jej škatulkovat jako dobrý či špatný.

25.08.2015

Futurama v komiksové podobě rozhodně nenudí, jednu vtipnou hlášku hned střídá druhá, rozhodně se pobavíte, i když nejste zrovna velcí fanoušci seriálu.

1 25.08.2015

Něco úplně jiného než Emily v knižní podobě. Snad ztělesnění Regerova pubertálního snu; na hlavu postavený svět, kterému dominuje třináctiletá dívenka, kočky, hudba jako Led Zeppelin, AC/DC nebo Marilyn Manson, mystika a anarchie. Pokud se neangažujete v emo subkultuře nebo nejste na svět naštvaný teenager, tenhle komiks pro vás rozhodně není.

24.08.2015

Mechanický pomeranč je dokonalou odrůdou zvrácenosti, která mi přesně vyhovuje. Knihu jsem četla jak v angličtině, tak v češtině, a osobně se přikláním k tak odsuzovanému českému překladu. Celá kniha byla jedna velká jízda, kterou poněkud zbrzdil poměrně náhlý zvrat v poslední kapitole.

Na film jsem se podívala až po přečtení knihy a myslím, že jsem udělala dobře. Ve filmu například chybí mnoho scén včetně důležité poslední kapitoly, takže mi připadal jako s otevřeným koncem.

02.05.2015

Nejlepší biografie, co jsem četla, citlivá, vnímavá. Autor má ode mě velký palec nahoru, získávání materiálů k napsání knihy mu muselo zabrat roky a roky, ale rozhodně to stojí za to. Jen jediná výtka - v českém vydání jsem si všimla poměrně mnoha gramatických chyb.

Pokorně přiznávám, že posledních 20 stran jsem proplakala.

6 05.03.2015

Je těžké uvěřit, že ta Lady Gaga, která na své fanoušky hrdě pokřikuje, že je "volná děvka, baby", která se po svém rodném New Yorku prochází jen v krajkovém spodním prádle a na obálku svého alba se nebojí nafotit nahá, je ve skutečnosti citlivá, cílevědomá brunetka Stefani s italskými kořeny, silným vztahem ke své rodině a hudbě. Díky Maureen Callahan nahlížíme pod povrch na první pohled oslnivého a bezstarostného života nové popové královny - jako příjemná vsuvka slouží komentáře rodiny i přátel LG, fotky, sledující její vývoj krok po kroku a mnohdy i humorné popisky autorky u jednotlivých situací. Popisy šálkové aféry, prvního "koncertu" v zapadlém klubu nebo krátkodobé aférky Gagy s jejím producentem Robem byly opravdu zajímavé. Pěkně a poutavě napsaná biografie, která zaujme nejen fanoušky Lady Gaga.

3 06.01.2014

Na seriál Upíří deníky se dívám, jsem jeho velkým fanouškem a absolutně souhlasím s hereckým obsazením v něm - Nina Dobrev je jako Elena přesně taková, jak si lidé představují roli upírovy přítelkyně, milá, citlivá, obětavá, atd., Paul Weasley aka Stefan je klasický mučedník, rozparovač, který by ale skočil do cesty kulce, aby zachránil svou přítelkyni, a Ian Somerhalder jako Damon je prostě famózní a u některých dam/dívek je i jedním z důvodů, proč seriál vůbec sledují. A teď jsem náhle vzala do ruky tuto knižní předlohu, drobnou knížečku, na kterou se v knihovně čekají kilometrové fronty, a překvapeně zjistila, že v té je všechno úplně jinak.

Narozdíl od seriálu, kde se pořád upíři/lidi/vlkodlaci/čarodějky/hybridi vraždí/bijí/hádají/mění..., v knize se většinou melancholicky řeší jen Stefan Salvatore, záhadné útoky ve městě (ze strany Eleny) , vzpomínání na minulost a snaha držet svou sílu na uzdě (Stefan). Prostě řečeno, kniha postrádá smysluplný a zajímavý děj. Musím ale zmínit, že je velice lehce čtivá a stránky se při čtení otáčí, aniž by jste si to vědomě uvědomovali.

Nechápu zdejší umístění knihy Probuzení na 85. místě v žebříčku nejhorších knih. Já ji hodnotím jako průměrnou a doufám, že v dalších dílech se autorka o něco více rozepíše. A vroucně se modlím za víc Damona.

7 21.12.2013

Nemůžu uvěřit, že už čtu pátý díl...

Místy už je to nuda, což je hlavní důvod, proč jsem tento díl četla ze všech nejdéle (i když je obsahově nejdelší). Děj je nesmírně natahovaný - polovinu knihy se mláďata pod velením Zoey skrývají v podzemí a rozjezdu se dočkáme až pomalu těsně před koncem. Styl psaní autorek se od prvního dílu nijak nezlepšil, narozdíl od charakteru hlavní hrdinky.

Každý kluk/chlap, co kolem Zoey projde by mohl být okamžitě jejím přítelem - v tomto díle jsem ztrácela přehled o tom, kolik jich vlastně měla za celou knižní sérii. Loren. Heath. Erik. Stark. Počítám, že v příštím díle to bude Kalona. A nejhorší na tom je, že Zoey se neustále křižuje, že není děvka, všechny holky přece normálně mají za dva měsíce pět kluků, atd. Vsadím se, že kdyby Damien nebyl gay a Darius neměl holku, Zoey by slintala i nad nimi. Škoda, že přítele nemůže mít třeba Stevie Rae nebo dvojice Erin a Shaunee, protože ty by si je narozdíl od slavné Zoey zasloužily.

Byla jsem zklamaná, že jediná známka akce vypadá asi takto... Naplánujeme to v deseti minutách... Dohodneme se... Provedeme... Všechno vyřešíme buď kruhem nebo nějakou básničkou... A najednou je všechno, co řešíme během dvou knih v mžiku pryč, vyřešené a konec... Teď jenom počkat na další díl, kde budeme znovu zachraňovat svět! A zase... tetování jako projev bohyniny úcty dostane jenom Zoey a ani jeden z jejích přátel, ačkoliv v tom jedou s ní jako praví kamarádi.

Omlouvám se, ale musela jsem tady nechat vyplout svoje rozhořčení na povrch. :D Po tomto díle nevím, jestli mám vůbec začínat číst šestý, podle mě by autorky udělaly lépe, kdyby Školu noci utnuly někde u pátého/šestého dílu a tolik to zbytečně nevycpávaly vatou a nenatahovaly.

9 22.11.2013

Zoey měla v minulém díle tři kluky naráz - jakmile všechny tři zkouší hodit za hlavu, objevuje se ve Škole noci nováček, do kterého se zblázní na první pohled. Autorky se asi domnívají, že takhle to je i v reálném životě, ale to opravdu ne. Zoey mi vadí čím dál tím víc, avšak do charakteru "nové" Stevie Rae jsem se okamžitě zamilovala, stejně jako do "nové" Afrodity. Je skvělé, že Jack se tady už nechová jako pětiletý, kamarádi Zoey + její babička dostali více prostoru a do příběhu se zapojily nové postavy (Shekina, Marie Anděla,atd.). Mnohem lepší než třetí díl.

4 05.10.2013

1) V tomto díle, na který jsem se po přečtení dvojky třásla očekáváním, se mi protivilo především chování některých postav. V první řadě Zoey ("Já přece nejsem žádná běhna!" "Jé, ve mně ta běhna přece jen někde dřímá." "Ach jo. Stává se ze mě běhna." "Já jsem taková běhna."), na paty jí ale šlape Jack- sice postava vedlejší, ale svým vystupováním protivící se více než ty hlavní. Jack je tercián, je mu něco mezi patnácti a šestnácti, přesto však po scéně, kdy ho Zoey sprdne za to, že ji obdaroval skleněným těžítkem se sněhulákem (WTF), pronese něco v tomto smyslu: "Mně se ale skleněná těžítka líbí. Rád si s nimi hraju." Uznejte, že něco takového by současný kluk výše uvedeného věku bez notné dávky sarkasmu v hlase, doprovázeném pitvořením, nikdy neřekl.

2) Charakter některých postav se od prvního dílu hodně změnil. Erik. Heath. Neferet. Ale hlavně Afrodita, která se mi v tomto díle zamlouvala více než Zoey a její "stádo pakoňů" (:D). Je fajn, že se zde trochu poodhalilo, jak Afroditě vadí přepych, ve kterém žijí její rodiče, že nemá jen tu "zlou" stránku, kterou Zoey urputně popisovala po předešlou dobu svého studia na Škole noci, atd.

3) V této knize se z některých absurdních událostí staly události ještě tolikrát absurdnější. Zoey způsobí, že dva starší kluky zajede náklaďák a přejde to téměř bez povšimnutí. Má tři kluky najednou, přesvědčuje všechny, že to zvládne, avšak využije toho jen Neferet- Zoey následně nezůstane ani jeden přítel...

...Zkrátka. Kniha se mi až na nedostatky, uvedené ve třech bodech zde, líbila, avšak nepřesáhla svou kvalitou knihu předešlou.

7 31.08.2013

Přestože jsem si knihu koupila už před prázdninami, dlouho jsem otálela s jejím přečtením. Číst jsem začala spíše nuceně, avšak po chvíli čtení jsem se zcela ponořila do světa dvojčat a začala jej nenasytně hltat. Zápletka je originální, líbí se mi také, že příběh je vyprávěný z pohledu obou dívek- Sutton, která přišla o všechny vzpomínky, ale získala ty Emminy, a navíc čtivý, takže stránky rychle ubíhají. Akorát mi vadilo, že se v příběhu málo objevovaly Gabriella a Lilliana (dvojčata Štěbetalky), do kterých jsem se okamžitě zamilovala. Doufám, že tyto postavy se v dalších dílech prosadí více.

Otevřený konec jsem už čekala, takže ani nějak nepřekvapil. :D (Sara Shepard, známe svoje lidi) Těším se na další díly.

1 27.08.2013

Začátek byl slabý, hlavně kvůli přílišnému opakování děje z minulého dílu a několika zápletkám (např. setkání Zoey s rodiči, poblouznění z Lorena), které mi připadaly trapné a mnohdy i nemístné. Pak se ale děj patřičně rozjel a já začala fandit nesnadnému vztahu Zoey a Heatha, podezírat Neferet z jakýchsi postranních úmyslů a posléze společně s Zoey smutnit nad smrtí Stevie Rae. I přesto jsem však někdy musela nešťastně vzdychnout nad tím, jak je hlavní hrdinka chvílemi neskutečně pitomá.

Největší spád měl ale konec, kde se toho stalo opravdu mnoho- ani mě nepřekvapilo, že ačkoliv některé otázky byly v průběhu knihy zodpovězeny, na konci byly předloženy zase nové.

Druhý díl byl mnohem lepší než ten první, byl pozvolnější a umírněnější. Těším se na další díl a doufám, že jemu na hodnocení ještě přidám.

4 26.08.2013

Musím říct, že jsem se opravdu těšila, až se šestý díl Lhářek konečně dostane do našich knihkupectví- o to větší však bylo mé v průběhu čtení stále rostoucí zklamání. Po pěti velmi kvalitně napsaných dílech jsem přece jen očekávala něco jiného, než přetahování se s nevlastní sestrou o přítele (Hanna), strachování se z přítelovy matky (Emily) nebo matčina přítele (Aria). Jediné záživné kapitoly byly ty se Spencer, která se v tomto díle stále více odcizuje s zřejmě adoptivní rodinou a úzkostlivě se snaží sblížit se s přes internet nalezenou "matkou".

Konec (který zůstal překvapivě otevřený, jako u většiny dílů z této knižní série) mě zaujal nejvíce. Hlavně on má podíl na tom, že budu opět netrpělivě očekávat sedmý díl a odolávat pokušení vyhledat si, jak to celé dopadne. V Rosewoodu se přece nic neděje jen tak náhodou. :)

2 16.08.2013

Trochu jiné pojetí tradičních knih o Lhařkách- tentokrát příběh ponořený hluboko do vánoční atmosféry, bez občasných esemesek od -A, avšak prokládaný dalšími záblesky vzpomínek na drahou Alison, mnoha romantickými, napínavými i šokujícími momenty, při kterých si říkáte, co jste se to sakra právě dočetli.
Hannino roztomilé malé tajemství se mi četlo nejsnadněji, její rivalita s nevlastní sestřičkou Kate i soupeřkou v lásce Dinah byla sice hlavním kladem jejího příběhu, ale stačila jej utáhnout, zatímco ostatní témata (boot camp, Hannin táta se snoubenkou, zklamání Hanny ze smrti Mony a Alison, Lucas) mi nepřipadala zajímavá.
Ariiny vánoce se mi zdály krapet bizarní- svatbu jsem ale rozhodně nečekala, stejně jako návrat Hallbjorna a vypuštění levhartů... Do této části jsem se musela nutit, navzdory autorčinu obvykle dost neobvyklého stylu psaní bylo téma i na ni velmi zvláštní, každou chvíli jsem se hrozila, co se tam objeví za šílenosti příště.
Emilyina část byla skvělá- vždy, když Cassie oslovila Em "Santo", zlehka jsem pozdvihla koutky úst do úsměvu. Sara Shepard nám zde (na konci Emilyiny části) konečně ukázala Emily v jiném světle. Možná i díky tomu jsem v tomto díle projevovala Emily největší sympatie.
Spenceřino roztomilé malé tajemství mě nebavilo, ani jsem jej nedočetla.

2 10.08.2013

Přestože jsem se nejdříve nedokázala odtrhnout od začátku, který mě moc nezaujal, pokračování knihy bylo velmi čtivé a poutavé. S nosem zabořeným do stránek jsem se dychtivě nořila do děje, ubíhajícího svižně, avšak tak, že jsem během něj dokázala soustředit na detaily a hodnotit jej. Rozdělení knihy na tři části (první, kde Angela netuší o existenci alterů, teprve se seznamuje s podrobnostmi svého zmizení, druhá, naplněná střípky vzpomínek alterů a třetí, popisující Angelin život v souznění se zbývajícími altery) se mi opravdu líbilo, stejně jako závěrečné psaní ich-formou. Konec byl překvapivý, avšak teprve po jeho naplnění zapadly všechny kousky skládačky na své místo. Skvělá kniha.

3 30.07.2013

Tato knížka mi připadala spíše jako odrazový můstek, který měl základními fakty o postavách, těchto netradičních upírech a jejich komunitě připravit čtenáře na dění v dalších dílech Školy noci, než jako příběh se záživným dějem. Autorská dvojice nechala spoustu otázek nezodpovězených (Co se ve skutečnosti stalo s Elliotem a Elizabeth? Ukončila Zoey doopravdy svůj vztah s Heathem? Co se stalo s Afroditou, když nezvládla samhainový rituál?...), což mě po přečtení Označené donutilo začít číst její pokračování, s velkým sebezapřením.

Samotná hlavní postava, tzn. Zoey, mi připadala velmi nesympatická, ale její poněkud lehkovážné vnímání světa a závažnějších situací bych opravdu chtěla pochopit. Z jejího pohledu utíká děj velmi svižně, možná až moc na to, aby byly lépe popsány jednotlivé zápletky.

Plusem knihy je však to, že P.C a Kristin Castovy vytvořily na upíry zcela nový náhled- teenageři jsou označeni, následně se vzdělávají v internátu, dokud se nepromění v dospělého upíra, mají vlastní bohyni, rituály (které tam mimochodem jsou nějak moc často), atd.

I přesto jsem se nedokázala do příběhu patřičně začíst a knihu jsem přelouskala spíše nuceně. Dám ale šanci dalším dílům.

3 10.07.2013