Anetidlo komentáře u knih
Jak bych tuto knihu okomentovala?
Prvně bych chtěla přiznat, že splnila (zpětně) mou knižní výzvu zde na DK. Právě proto jsem ji také dokončila - nemohu říct, že dočetla, jelikož jsem měla k dispozici skvěle namluvenou audioknihu. Ač byla audiokniha nádherná, příběh byl pro mě neatraktivní. Možná bych tuto knihu vůbec nepřečetla, ani bych o ní neuvažovala, kdybych si dala pozor na to, co si půjčuji z knihovny.
Nějak si neholduji v esoterice a ve větách: Celý vesmír se spojí, abys Ty sis mohl splnit sen. Ne, nejsem žádný skeptik, právě naopak. Ale tohle je na mě dost. Ale nebudu tady vypisovat svůj pohled na věc. Pouze jsem chtěla zdůraznit, že tohle opravdu nebylo čtivo pro mě. Což znamená, že byla chyba tuto knihu číst? Upřímně řečeno nevím - kniha mi nic nedala, nevzala. Zanechala mě chladnou, což je dle mého názoru u knih to nejhorší.
Ráda bych se vyjádřila i ke konci. Očekávala jsem alespoň, že ten poklad, za kterým se hlavní hrdina honí a pro který se vzdal všeho, bude něco více hlubokého. A ony to nakonec byly peníze nebo něco na ten způsob.
Člověk se občas snaží najít něco víc ve svém životě. Hledáme nějakou vyšší duchovní sílu. Sama se o tohle zajímám, ale tohle metodické poučování nebylo nic pro mě.
Kniha skvělá jako její předešlý díl. Měla jsem napsaný komentář, který mírně útočil na Argo. Kdo neví, tak ať se podívá, v jakém opravdovém pořadí knihy jsou.
Jenže tohle nemá vůbec nic společného s tím, co jsem prožila s touto knihou. Doufám, že se odhodlám ke koupi série v angličtině, abych mohla sérii dokončit.
Zajímá-li vás období z druhé světové války z pohledu dítěte, vřele doporučuji.
Každý by se měl dozvídat o naší (mnohdy krvavé) minulosti. Existuje vskutku dost knih, kde hlavním představitelem je naivní dítě. A právě tahle naivita je občas pro dospělé něco, co by se měli pokoušet pochopit. Vždyť to jsou právě děti, ze kterých vyrostou mladí dospělí. Občas Vás může dětská naivita vytočit, ale buďte trpěliví nejen u této knihy, ale i ve Vašem životě. Přečtete si a uvidíte, že i Vy se budete bát o budoucnost postav v této knize.
Silný a emotivní příběh.
Nádherná kniha! Nádherný příběh! :') V člověku se po dočtení podobné knihy něco hne. Lehce se četlo, plánuji si knihu pořídit v angličtině. Velké doporučení. :)
Podle DK jsem tento komiks četla v dubnu, a nijak jsem neměla potřebu psát komentář. Ale říkám si, že nějaký ten řádek mě nezabije. Jsem na sebe mírně naštvaná, když si řeknu, že komentář nebudu psát, a pak si zpětně nedovedu vybavit, co pro mě přečtení znamenalo.
V žánru komiks bych pro příště raději sáhla po něčem dějovějším. Některé situace byly opravdu autenticky sepsané, ale tento formát bych uvítala spíše na sociálních sítí apod. Bylo to fajn, nic víc.
Přidávám se ke skupině čtenářů, kteří očekávali více.
Samostatné ilustrace, na kterých se podílela spousta žen, jsou překrásné. Ale co se týče textu... Životní příběh se nedá shrnout na jednu stranu.
Třeba si v budoucnu přečtu další díly, ale jsem ráda, že jsem si tuto knihu pouze vypůjčila z knihovny. Zda bych tuto knihu četla mé (budoucí) dcerce, to opravdu nevím.
Krásné ilustrace a poselství. Kniha pro děti přinášející porozumění lásky. Sice za mě mohla být o pár stran delší, abychom se například dozvěděli detaily, ale pro děti je to dostatečné. Tento 'nedostatek' vynahrazují opravdu povedené ilustrace, které zahřejí u srdéčka. ❤️
První kniha, se kterou jsem vkročila do roku 2019. Nebyla to má první kniha od Sparkse, tudíž jsem již věděla do čeho jdu. A přesto mě kniha dokázala nadchnout. :)
Příběh pojednává o manželství, o rodičovství, o rozvodu... Ideál pro nenáročné čtení, které vám dodá různé úhly pohledů na složitost vtahů. Téma sice pro mě není tak blízké, ale to neznamená, že jsem příběhem nežila. Rozhodně nic co by připomínalo teenagerskou romanci.
Postavy nejsou idealizované. Každá má své nedostatky a přednosti a nic (ani v životě) není černobílé. Naivní a citlivý Russ, sobecká Vivian (která se "probudila" až u konce), sladká London, milované Marge a Liz...
Menší mínus má pro mě rozsah knihy. Příběh by byl skvělý, i kdyby byl o takovou stovku dvě kratší. Možná to mělo naznačit, že se jedná o dlouhotrvající záležitost, která se nevyřeší lusknutím prstů, ale i přesto...
Jediné, z čeho jsem opravdu rozpačitá je konec. Celou knihou nás doprovázela otázka rozvodu a najednou se Sparks usmyslil, že toho dramatu není dost a závěr ochutil o další...
Což nebyl špatný tah dát i konci "jiskru", jelikož si zpětně nedokážu představit, že by to skončilo vyřešením hlavní otázky a konec. Ono by k tomu také nebylo co říct - jednoduše to nějak dopadlo a hotovo. A k tomu se málokdy se stane, že problém je vždy jeden.
Po dočtení se mi hlavou pár dní vrtala myšlenka konce - ano, skolilo mě to. Ale přesto jsem jaksi skeptická vůči odpoutání hlavní myšlenky.
A slovo závěrem? Mezilidské vztahy jsou vždy složité, tak proč se neponořit do tohoto příběhu. Doporučuji. :)