anickalysano komentáře u knih
Kdyby to bylo kratší, prospělo by to případu více. Zajímavé postavy, příjemná pointa, ale těch peripetií je zkrátka moc!
Strašné, strašné, strašné. Oba hlavní hrdiny bych nakopala! A autora dvojnásobně. Stvořit takhle nesympatické, pokřivené, odstrašující charaktery, nezajímavý, předvídatelný, uslintaný příběh je fakt na hodně velkýho lepáka. Mimochodem - každé slovo "Leošku" bych v knize nejraději propálila cigaretou.
Ehh... S postavami s prostě nedokážu ztotožnit, oba se chovají jako úplní idioti. V dvojsmyslech by se jeden ztratil, ve skutečnosti je ta výměna "otevřenosti" dost trapná. Konec předvídatelný a dost smutný - a tím smutný myslím, že mi je smutno z toho, jak se ta holka pitomá zachovala. Morální konzistence (aneb kážu vodu, piju víno) veškerá žádná. Nicméně oproti pokračování je tohle skvost!
Moc pekne jsem si to uzila. Prijemny styl psani, zajimave postavy, knizni prostredi, trochu zahad a tajnych spolku. Supr knizka!
Opět krásně napsáno, Nájou zkrátka umí. Nicméně jedna hvězda dolů za to, že SPOILER sériový vrah je skutečně sériovým vrahem a hlubší zápletka chybí.
Strašně mě to bavilo a užívala jsem si to. Bavilo by mě to i kdyby Mark nebyl astronaut uvíznutý na Marsu, ale třeba opravdu ten farmář z amerického středozápadu, co musí každý den na pole. Je to totiž tak pěkně a sympatický napsaná postava, že by fungovala v každém prostředí. Přijde mi, že tahle knížka mě svým přístupem, humorem, celkovým poselstvím, nakopla možná víc, než řachandy od Jonase Jonassona.
Strašně se mi líbilo, že knihu nezatěžovaly vzpomínky na maminku, tatínka, dětství tam a tam, milovanou ženu zanechanou doma blabla. Bylo to strašně osvěžující, nemuset se protloukat takovýmle emočním balastem.
Analfabetka se mi líbila ještě o trochu víc než stařík, je trochu méně zběsilá, Nombeko je mi trochu bližší než Alan a ke konci děj tak moc nezhasíná. Jonassonův humor je skvělý, dost neokoukaný a strašně mě baví!
Musím říct, že jsem nadšená. Autorka bezvadně zvládá drobnokresbu malé anglické vesničky. Celou dobu jsem se bála, aby mě rozuzlení nezklamalo, ale i to se velmi povedlo a pointa byla dost nečekaná. Musím ale říci, že mě trochu osobnost hlavního hrdiny přišla přetažená - vikář a bývalý agent MI5 nemají mnoho styčných bodů, na kterých stavět, jinak mi ale Max Tudor hodně připomínal Roryho Alleyna. Ale jinak skvělá detektivka jako ze starých časů, určitě budu čekat na další příběhy.
Fuf, tak to mám za sebou a zase jedna z drsnějších wilsonovek. Tu matku bych fakt seřezala. Děti sympatický, problém opět záludnej. A ten otevřenej konec je vyloženě podrazáckej. Ale to je asi na další knížku.
Rozhodně překvapilo, Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst a uchopit knížku vůbec z nějaké strany, ale od druhé třetiny mě to dost chytlo. Je to dost neotřelé a ve vyjadřování přímočaré, autor má fajn nápady a Peterovy peripetie jsou zajímavé a dost novátorské. Svět je načrtnutý originálně, avšak někdy mě zarazí nějaké to PROČ SAKRA. Určitě si přečtu další díl, protože mě zajímá, co se z tohodle konceptu ještě vyvine.
Asi můj nejoblíbenější Šlechta. Thompsův thonnierický plán je úplně skvělý. Ale zas je pravda, že mám raději Thompsonovu rodinu, kde je Čolek už starší, a navíc mě tu Arietta občas dost krká. Ale jinak je to skvělá kniha. A ten můj výtisk už je pořádně ohmataný :-). Baví mě, že další dva díly trilogie (Likario a Orcigard) jsou o dost jiné - skladbou děje, stylem, průběhem a postavami.
Spolu se Mstou písecké panny a Románem o růži řadím Znamení rožmberské růže mezi ty lepší "Vodnrušky". Příběh je svižný, zábavný, s dobrými zvraty a hezky napsanými postavami. Královna Kunhuta je tu navíc uplně skvělá. :-)
Už to sice není taková pecka, tako bejvala Tracy, Dvojčata a První... ale furt to je moc dobré. Na to, že jsem mimo věkovou kategorii, pro kterou Wilsonová píše, a že její knihu slupnu za hodinku, se k jejím knihám stále ráda vracím a nikdy mě nezklamou. Naopak teď vnímám ty dětské problémy z té druhé strany - zde zejména "nevlastního tátu" Jacka a nejlepší kamarádku Lizz - nejen děti to mají v knížkách od J. Wilsonové těžké. Plus strašně chválím knihu po vizuální stránce, vypadá strašně pěkně, drží se strašně pěkně, jako předmět sám o sobě má dobrou hodnotu.
Kniha naprosto splnila moje očekávání (a že jsem na ni čekala hodně dlouho!) První část je psaná svižně, vtipně a milovník oldřichovských detektivek si nad ní užije mnoha ahá! momentů. Čtyři krátké povídky, vlastně dosud neznámé střípky z Oldřichova života, zaplní některé vágnější mezery životopisu jeho i jeho pomocníků. Rozhodně nezbytnost pro každého, kdo si nenechá ujít žádného nového "Vondrušku".
Už drahnou dobu o knížce přemýšlím a pořád tak nějak nevím. Bylo to schválně takové vágní? O co tam šlo? Nepochopila jsem zápletku?
Jisté je, že knížka je určena pro trochu mladší věkovou kategorii; asi už mě úplně natankuje problém náctiletých kluků o holkách, popularitě a o tom "něco znamenat".
Autorovi se musí nechat, že píše hezky, je to vtipné, čtivé, odsejpá to. Ale jestli mi neuniklo něco zásadního, měl by si najmout někoho, aby mu vymyslel příběh. Protože kniha o tom, jak dva nešťastný kluci odjedou do města, kde se vyrábějí šňůrky k tamponům, tam se nechají zmlátit, zamilují se a zjistí, že město mele z posledního, aby si nakonec uvědomili, že vlastně jejich problémy nejsou problémy - mi nepřijde zrovna jako skvost světové literatury. Ale možná mi časem ještě něco dojde. Zahrnutí matematiky a hodně literárních odkazů chválím. :)
Kniha mě nejprve zaujala obálkou, pro celou trilogii jsou úžasné, a když jsem si přečetla, že se děj odehrává na holém větrném gaelském ostrově, nebylo co řešit.
Příběh je výborný - postupne houstne, napětí přibývá a čtenář prostě ví, že směřuje k fatálnímu konci. V tom mi to hodně připomnělo McEwanovo Pokání.
Naopak jazykem a osnovou mi kniha hodně připomíná Kmotra.
Za mě rozhodně doporučuju. Zítra ráno jdu pro druhý díl :)