anickalysano komentáře u knih
Knihu mi doporucil kolega, podlektereho je Van Dine nejlepsi detektivkar. No, nevim, zustanu asi u jinych. Nic bombastickeho se nekonalo, ackoliv to postavy v knize stale proklamovaly.
Sice o chlup horsi nez predchozi, ale stale to nejde jinak nez za pet hvezd. May umi prostredi vykreslit jako zadny jiny autor a jeho krasny kosaty jazyk je pozitek cist. Pribeh byl tentokrat mene fatalni, mene hutny.
Přijde mi to stále odfláknutějši a jednodušší. Je to škoda, protože tohle je moje moc oblíbená série.
Za mě bohužel zatím nejslabší. Dost plochý děj bez nějakého zásadního zvratu, dvě tři akční scény, Jaroš se ani moc nedostal k akci, pokud nepočítám plížení sledování plížení sledování, předpokládané spiknutí se opravdu ukázalo být jako spiknutí, takže překvapení se nekonalo, žádný velký konflikt mezi notářem a kapitánem - prostě dost nuda. Navíc bulvární jazykové obraty jako "hříšně upnuté hrabenčiny šaty" začínají být každý díl čím dál častější.
Určitě lepší než první díl, který byl zbytečně překomplikovaný na konci. Tady začal Hercule vysvětlovat přesně akorát. Postupně hezky roste napětí a odhaluje se o každém více a více. Styl psaní je rozhodně Agathe Christe velice blázký. Stále se ale nemůžu rozhodnout, jestli byl motiv výborný, neovyklý, nečekaný, nebo vařený z vody.
Tak tohle je vážně paráda! Jeden z nejkvalitnějších komiksů čtyřlístku a vedle Dobrodružství Sherlocka Holmese můj nejoblíbenější. Vydání je skvělé, moc oceňuju doslov, res. genezi příběhu, myšáků a autorky. Už se těšim až se mi do rukou dostane druhý díl.
Kniha mě naprosto uchvátila, stejně tak osoba Elona Muska. Člověk sice nedokáže říct, zda byla kniha objektivně napsána, ale myslím, že se autor snažil, aby byl Musk popsán z více pohledů.
To, čeho Musk za svůj život dokázal, se zdá až neuvěřitelné. Doufám, že se ještě dožijeme první cesty člověka na Mars. Z pohledu této knihy se to zdá velmi nadějné:).
Pro mě trochu moc Dan Brown - trošku mě mrzí, že Vondruška neodolal se na téhle vlně svézt. Děj je už dost překombinovaný a tak nějak tušim, že za měsíc si ho pamatovat nebudu. Ale jinak je fajn, vidět postavy zase v jiném prostředí.
Skvělá Sayersová! Její styl psaní detektivek (hlavně detektivní JAK) mi hrozně vyhovuje a její hlavní hrdinové jsou skvěle napsaní. Navíc jsou často její knížky spíše společenským románem s detektivní zápletkou, než detektivkou samotnou. Nepřirozená smrt je moc dobrá, bez hluchých míst, jako třeba Mrtvola nutná. Smyčka kolem vraha se postupně utahuje a stopy a dedukce se vrší.
Ale joo :-) napínavý a zamotaný jako vždycky hezky, téma je taky moc pěkně vybraný. Co mě ale zarazilo je uplně zbytná dějová linka panoše Oty a nepřesvědčivá Divišova epizodka.
Sper čert detektivní zápletku - tohle je tak krásnej společenskej román! A jak napsali pode mnou Harriet a Wimsey jsou tak nádherné literární postavy! No... budu to trávit ještě hodně dlouho.
Zde oceňuji hlavně výborný nápad! To, že se každá povídka musí vejít na plus minus dvacet stránek je věc druhá, ale je to skvěle propojeno, má to spád, objeví se Japp i Lemonová a některé problémy jsou velmi originální. Nejraději mám Stymfálské ptáky.
Ale jooo. Sice mi trochu chybí nějaká dějová linka, ale zasmála jsem se :-)
Zadny literarni skvost to samozrejme neni - je to dost narychlo spichnute amaterem. Ale tematicky je to dost unikatni a rozhodne dulezite. Zvlast kdyz se s podobnou situaci dokazete ztotoznit, respektive vite, ze podobnym osudem prochazi nekdo take a ze je to vlastne nakonec bezne a "normalni", jen je to proste tabu a nemluvi se o tom!
Porad to je samozrejme majstrstyk na tomhle poli v tom nasem malem stredoevropskem rybnicku, ale treti Barbaric-Stein-Jaros je pro me zatim nejslabsi. Tech nechutaren uz na me zacina byt trochu moc a pritomnost slavne hrabenky to podle me trochu srazila do vod drobneho historickeho bulvarecku. Nicmene furt je to supr kvalitni pocteni a tesim se na dalsi dil :-).
Ech. Čekala jsem tedy něco úplně jiného. Nejenže autorka moc literárních kvalit nepobrala, ale místo dobrodružného historického románu s tajemnou zápletkou (jako můj milovaný Lamprierův slovník) to končí jak přiblblej milostnej román. Ble.
No myšlenka je fajn a je mi jasné, proč bychom kolem sebe neměli mít věci, které nemáme rádi. A spousou rad se řídit budu (líbí se mi třeba systém brát úklid/vyhazování dle kategorií a vše si před sebe naskládat a vidět to a ošahat si to - těch dnešních 700 knih byl vážně dost zápřah :D - asi 150 vytříděno). Trochu mi ovšem vadí, že je to psané jako pro blbečky, je třeba taky brát v potaz kulturní rozdíly a brát s rezervou to, proč by člověk musel mít rád některé spotřební nezbytné věci, jako je toaleťák nebo zubní kartáček.
Dočteno a pořád tu sedim a srdce mi bouchá jako splašený! Jedna z nejlepších knih za poslední dobu. Za mě lepší než první díl.
Já nevim, je to takový nemastný neslaný, nedodělaný. Puritánská komunita, ale kluci si tam choděj nahý do půl těla, jenom aby hrdinka mohla prožívat lechtání u žaludku, všichni si tam couraj jak a kam chtěj, hlavní hrdinka si uvědomuje, že žije v totalitě, ačkoliv se v ní narodila a nemá srovnávat s čím. Jazykově nic moc, příběh nijak zvlášť origo, zápletka chatrná, postavy jednají dost neuvěřitelně (co to bylo s tou brokovnicí na konci? eh?). Po báječném Kostičasu jsem od Hostu tedy čekala něco víc a tuhle knížku si v knihovně asi neponechám.
Jako jedinou výtku bych měla teatrální formu, jakou David Suchet celá ta léta popisuje - holt divadelní herec se nezapře. Na druhou stranu obsah je moc fajn - líbí se mi, jak popsal měnící se koncept dílů i práci na postavě a všechny body, které chtěl do "Poirota" zahrnout.