anntine komentáře u knih

Už od začátku knížky jsem přemýšlela, kolik hvězdiček jí v hodnocení dám. Až do posledního dne jsem si byla jistá, že to budou čtyři. Nakonec jsem se ale nechala přesvědčit závěrem a dávám hvězdiček pět. Jsou světla, která nevidíme je, zaprvé, velmi dlouhá kniha a zadruhé, je to román napsaný americkým autorem, z těchto dvou věcí jsem měla ze začátku největší obavy. Knihu jsem nakonec přečetla ani ne za týden, takže s délkou problém nebyl (i když zastávám názor, že příběh by se dal sepsat i v kratším provedení a že čtenář opravdu nepotřebuje vědět, jakou barvu klobouku nosil pradědeček hlavní hrdinky). Co se týče amerického autora, řekla bych, že američtí autoři píší lépe knihy z amerického prostředí a evropští autoři zase z prostředí evropského. Hranice rozdílů byla v tomto románu velmi tenká, ale poznat se to určitě dalo. Závěrem románu se autor docela oddělil od většiny amerických autorů a musím se přiznat, že zakončení příběhu hlavního hrdiny takovýmto způsobem jsem opravdu nečekala. Vždyť Werner se právě shledal s Marie-Laurou a měli spolu odejít ze Saint-Malo společně, oni se vůbec neměli rozdělit, protože pak by se Wernerův osud pravděpodobně ubíral jiným směrem a očekávání (alespoň já jsem to očekávala už od začátku), že se oba mladí lidé ke konci příběhu díky nějaké strašně podivné náhodě setkají a zamilují se do sebe, by bylo stoprocentně naplněno. Řekla bych, že právě díky tomu, že toto očekávání nebylo splněno, si příběhu vážím o to víc a knize dávám celých pět hvězdiček.

6 22.08.2016

Výborná knížka pro letní čtení s lehkým humorem i hlubšími myšlenkami. První část Povídky o psech se mi líbila asi nejvíc, byly to opravdu zábavné a čtivé povídky. Druhá část Pohádky byla spíš více k zamyšlení, někdy se jednalo i o bajku s poučením. Třetí část byla hodně úvahová, občas se autor i rozepsal o docela vtipných situacích ze svého života nebo z divadelního podsvětí.

2 18.08.2016

Od Čapka jsem dřív četla jen divadelní hry a moc se mi líbily. Anglické listy jsou psané docela jiným způsobem, a přesto jsem se ani chvilku nenudila. Čapek používá nádherný květnatý jazyk, tudíž jeho popisy a charakteristiky skvěle vykreslují všechno, co viděl a zažil. Trošku mě jen mrzí, že při své cestě vynechal Irsko a Wales docela odbyl. Myslím, že by i v těchto částech Británie získal dobré náměty ke psaní.

2 07.08.2016

Příběh byl docela zajímavý a charakteristika postav opravdu propracovaná. Navzdory tomu jsem od Viewegha četla zajímavější knížky. Možná mohl trochu ubrat na vulgaritách a soustředit se na lepší vykreslení mužské povahy.

2 30.07.2016

Knížku jsem začala číst hlavně kvůli doporučením přátel, kteří ji velmi chválili. Ze začátku jsem byla trošku rozpačitá, vyprávění a popisy se mi zdály příliš zdlouhavé. Jakmile jsem se ale začetla, příběh mě nadchl. Velmi se mi líbily jednotlivé části, nejdříve osudný den vyprávěný z několika stran, poté příběh Robbieho a scény z války a nakonec to nádherné zakončení. Jsem ráda, že autor si vybral zakončit příběh právě vyprávěním hlavní hrdinky Briony. Epilog z roku 1999 tam teoreticky být nemusel, ačkoli příběh byl díky němu dobře ukončen, oceňuji zejména ten mlhavý závěr, kdy se čtenář nedozvídá skoro nic o dalších osudech Cecilie a Robbieho.

6 30.07.2016

Velmi příjemná oddechová knížka, měla jsem ji přečtenou za dva dny. Články jsou vtipné, čtivé, příjemné.

1 06.07.2016

Knížka byla od začátku poučná, hlavně co se týče historických událostí druhé světové války a situace po válce, o nichž jsem se dozvěděla zajímavé detaily. V třetí a čtvrté části mi kniha připadala trošku nudnější (možná těch 400 stránek bylo až moc), ale konec byl bezvadný. Smrt Gerty se zdála jako naprosto přirozená událost a smýšlení její dcery o ní bylo takovým pěkným dokončením, díky němuž se čtenář mohl dobře zamyslet nad celým životem Gerty Schnirch.

06.07.2016

Jako vždycky to nejlepší čtení. Zvlášť se mi tentokrát líbila poslední povídka, kterou nevyprávěl Watson, díky tomu jsem z příběhu měla docela odlišný dojem, než ze všech ostatních.

1 25.04.2016

Překvapivě zábavná a čtivá knížka. Měla jsem za to, že tak stará literatura bude hůř čitelná, navíc když jde o Voltaira. Nakonec jsem byla spokojená hned od začátku. Knížka je rozdělená do krátkých kapitol, jazyk upraven do novější podoby a příběh je poučný s často vtipnými scénami. Co se týče filozofického kontextu, Voltaire se vyjadřuje často spíše implicitně, tudíž plánuju přečíst knížku ještě jednou, abych z ní vytěžila co nejvíce.

1 18.04.2016

Krásná knížka, čtivá, vtipná, pohodová. Zvlášť se mi líbí ten lehký humor, nijak se nevtírá a přesto se čtenář zasměje. Pěkně vypracované postavy a jejich charakteristika, příběh a hlavně letní atmosféra z knížky dělají poklidnou četbu.

5 13.03.2016

Moc pěkná knížka, poutavé vyprávění. Taky se mi líbí jazyk, který pan Hájíček používá, je jednoduchý, ale přesto dokáže vysvětlit leccos.

4 28.01.2016

Výborná knížka. Poutavý děj, zápletka a dokonce se čtenář dozví něco z historie. Konec byl smutný, ale bez toho by to nebylo ono. Určitě doporučuju přečíst i podívat se na film!

3 28.01.2016