anntine komentáře u knih
Výborné postřehy a občas trošku složitější úvahy.
Knížka je dost čtivá a na rozdíl od většiny ostatních současných próz má vcelku pozitivní náladu a vyznění. Co mi vadí, je autorčin styl. Nemám nic proti hovorové češtině. To, jak ji ale autorka používá, se mi vůbec nelíbilo. Věty jsou nepromyšlené a z mého pohledu docela odfláknuté. Co se týká příběhu, japonská tematika mě určitě zaujala, dozvěděla jsem se spoustu japonských reálií. Jednotlivé motivy a závěr mi ale přišly nahodilé, nedomyšlené a občas kýčovité.
Originální prostředí, úžasný příběh hlavní postavy a krásný styl.
Velmi zajímavý rozhovor, ve kterém vynikají kvality obou stran - jak tázajícího, tak odpovídajícího. O Masarykově životě je moc poučné číst a co se týká jeho názorů, konečně si je ráda přečtu z první ruky, ne mnohokrát přetlumočené a překroucené tak, jak se často děje.
I když je Manifest komunistické strany považován v dnešním kontextu za "zavrženíhodné dílo", obsahuje několik zajímavých a nadčasových filozofických myšlenek, které s komunismem nijak zvlášť souviset nemusí. A myslím si, že v Manifestu zmiňovaný proletariát a charakteristiky s ním spojené nacházíme i v současné společnosti - nejedná se nutně o dělnickou třídu, ale třeba o státy třetího světa. Marxem pojmenovaní "průmysloví milionáři" řídí "světový trh" a jsou "tím krutější a nesnesitelnější, čím zjevněji prohlašují výdělek za svůj účel." Kromě toho Marx mluví i o "přílišně civilizované společnosti, která má příliš mnoho životních potřeb", což je nepochybně myšlenka v dnešní době ještě mnohonásobně platnější. Proto si myslím, že bychom dílo Marxe a Engelse měli číst i dnes, přičemž by podmínkou takové četby měla být samozřejmě znalost historie 20. století.
Výborná knížka o Británii. Je vidět, že autor žil dlouhou dobu v Londýně i cestoval po zbytku země. Občas jsem se nudila u některých pasáží o fotbalu nebo válečných veteránech, jinak byla ale témata většinou zajímavá.
Autorka je výbornou vypravěčkou. Příběh mě zaujal nejvíc svou originalitou a prostředím, o kterém zvlášť čeští spisovatelé jen málokdy píšou. V některých pasážích jsem se mírně nudila, zároveň téma nepatří asi mezi moje úplně nejoblíbenější. Celkově ale knihu hodnotím velmi pozitivně.
Mezi moje nejoblíbenější povídky patří Závěs a Podšívka. Některé další mě zaujaly, jiné se mi tolik nelíbily. Celkově ale knížku hodnotím velmi pozitivně, hlavně díky nádhernému stylu.
Kniha zábavně shrnuje život za první republiky do jasně řazených kapitol. V těch autoři líčí prvorepublikové reálie zábavnou i poučnou formou. Na knížce oceňuji zejména množství obrázků a dokumentů a pokrytí velkého počtu témat, což čtenářům umožňuje rozšířit si historicko-společenský přehled.
Od Vegetariánky jsem si slibovala hodně a myslím, že moje očekávání se v mnoha ohledech splnilo. Cením si asi nejvíc originality tématu a motivů - hlavně role jídla, které podle hrdinčina smýšlení utváří její identitu. Nejvíc mě přitom na příběhu fascinuje cesta od člověka k rostlině, která není jen výplodem "choré mysli", jak by se někomu mohlo zdát, ale hrdinčinou specifickou reakcí na strojenost a nepřirozenost korejské společnosti, které její členy nenápadně zbavují jakékoli spontánnosti a nároku na svobodu. Myslím si, že román Vegetariánka výborně popisuje důsledky, ke kterým život v této společnosti vede a současně navrhuje řešení - nepřirozené nahradit přirozeným a umělé tradice svobodou.
Jedna z nejlepších knížek, které jsem četla. Hodně zajímavá byla role vypravěče, respektive nespolehlivé vypravěčky Anny. Její život a celý příběh působí vlastně velmi negativně, to mi ale vcelku vyhovuje, určitě to působí mnohem víc autenticky než umělé happy-endy a schizofrenní c'est-la-vie příběhy.
Na kuchařce oceňuji hlavně seřazení podle sezónnosti jednotlivých surovin a kombinace s různými typy ingrediencí. Asi bych přivítala méně receptů s použitím masa a více kombinací s obilninami, luštěninami nebo vejci. První část o svačinách by v kuchařce v podstatě podle mě vůbec nemusela být. Některé recepty, např. na polévky jsou ale docela zajímavé a určitě stojí za vyzkoušení.
Na knížce oceňuji hlavně zajímavé tipy pro psaní příběhů. Ze začátku autor čtenářům poskytuje spoustu návodů a doporučení pro vlastní tvorbu, k tomu přidává zkušenosti ze své tvorby, např. ve spolupráci s Luisem Buñuelem. Ke konci už jsou jednotlivé pasáže dost filozofické a méně praktické, i z této části se však dají převzít užitečné poznatky.
Kuchařka mě nadchla hlavně textovými pasážemi, kde jsou podle jednotlivých kapitol rozepsány informace o původu a výrobě potravin. Díky grafům a tabulkám například o čisté a špinavé zelenině jsem se dozvěděla zajímavá fakta, která bych jinak hledala zdlouhavě na internetu. Zároveň oceňuji podrobné vypsání zdrojů informací, což určitě přidává na důvěryhodnosti jednotlivým tvrzením. Receptů jsem vyzkoušela zatím jen několik, ale všechny vyzkoušené se osvědčily.
Vcelku dobrý přehled filozofů a jejich myšlenek. Občas mi chyběl hlubší vhled do problematiky a na některé (podle mě ne tak významné) filozofy byl dáván větší důraz, než je potřeba.
Hodně originální styl, který mě na knize zaujal asi ze všeho nejvíc. Jinak jsem se trošku nudila, zejména během zdlouhavého vyprávění o Islandu. Naopak oceňuji množství reálií z Indie.
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Román "Přiznávám, že" je napsán výborným stylem a všechny příběhy zde dohromady tvoří dokonalou knihu pro náročného čtenáře.
Spousta užitečných a všestranných receptů, které lze pokaždé trochu přizpůsobit aktuální náladě a sezóně. Oceňuju hlavně autorčinu snahu, aby rostlinná strava neznamenala odebrání spousty potravin z jídelníčku, ale naopak byla velmi pestrá, hravá a chutná.
Na knížce oceňuju hlavně velké množství japonských reálií, které autorka popisuje vždy v souvislosti s českým kontextem. Svému názvu je knížka opravdu věrná, Deník japonské manželky je čistě o tom, jaké je být v Japonsku manželkou, což mi nepřipadá jako nejlepší způsob vyprávění o životě cizinky v Japonsku. A jazyk knihy tomu taky odpovídá. Je to jednoduše vyloženě odpočinkové čtení, někdy až příliš.
Knížku jsem četla v autobuse po cestě do Berlína a náramně si to užila. Autor výborně popsal atmosféru města a život jeho obyvatel. Současně jsem se začetla do dobře odvyprávěného příběhu, který mě nadchl zejména díky všudypřítomné berlínské alternativní kultuře a speciálním zážitkům z místního metra.