Arwen777
komentáře u knih
To prší moře
Radka Třeštíková
Radka Třeštíková umí psát, její knížky jsou velmi čtivé, bohužel také velmi depresivní. Po Bábovkách a Osm jsem si tuhle vzala už jen proto, že mi ji hodně doporučovali. A musím říct, že se mi líbila z těch tří nejvíce. Vcelku lehká a čtivá psychologická a vztahová sonda. Doporučuji.
Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
Dala jsem na haló efekt a na knihu jsem se moc těšila. To se mi moc nevyplácí, byla jsem trochu zklamaná. Příběh se mi zdál rozvleklý a řeč byla zvláštní. Ale druhá půlka knihy byla napínavá a po přečteni zůstal ten hřejivý pocit dobré knihy. Asi nebude patřit do mých top top, ale rozhodně neuděláte chybu, když po ní sáhnete.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Dobrý příběh, velmi čtivý, těžký stejně jako ostatní knihy Ruty Sepetys. Ale je dobře, že někdo píše o takových událostech a připomíná nám, kteří žijeme v blahobytu, že by to tak být nemuselo a že by se něco takového už nikdy nemělo stát. Vždy mě udivuje, že o této části historie prakticky nic nevím, jak dobře se jim podařilo o tom mlčet... Kniha V šedých tónech se mi líbila víc, ale i Sůl moře si rozhodně přečtěte!
Krásné tajemství
Louise Penny
Knihy Louise Pennyové mám moc ráda a ani tato nezklamala. Autorka pro změnu opustila prostředí vesničky Three Pines a její obyvatele a vyměnila ho za odlehlý izolovaný klášter.. Příběh je čtivý jako vždy, kromě hlavní zápletky se řeší i problém z minulosti. Mě osobně jen mrzí špatný vývoj vztahu vyšetřovatelů. Fanouškům rozhodně doporučuji, pro nováčky bude lepší nejdříve se seznámit s předchozími díly.
Královna ohně
Anthony Ryan
Souhlasím, že třetí díl série je asi nejslabší, přesto je to velmi povedená fantasy trilogie. Závěr jsem si asi představovala dramatičtější, ale po tom množství bojů a mrtvých už asi nebylo co stupňovat. Rozhodně doporučuji a těším se na další sérii tohoto autora.
Svetlo medzi oceánmi
M. L. Stedman
Některá rozhodnutí jsou těžká a někdy se ta špatná nedají napravit. A co je vlastně dobře a co špatně? Jsou situace, kdy to není jasné a někdy důsledky některých rozhodnutí ničí životy, i když jsme to mysleli dobře. Krásná kniha, která asi v každé ženě zanechá pocit nespravedlnosti osudu. Dobře se čte a pravděpodobně si popláčete.
O dívce Grace
Anthony Doerr
Je těžké se vyjádřit po přečtení této knihy. V člověku víří moc emocí a špatně se pojmenovávají. Já jsem se na Grace moc těšila, kdo by si také po Světlech nechtěl přečíst další Doerrovu knihu... Ale byla jsem asi trochu zklamaná po většinu knihy. Příběh je zajímavý, chvilkami jsem si ale říkala, že je David tupec a že mu to trvalo, než přišel na to, že může osud změnit. Od půlky knihy mi přišlo líčení přírody a pocitů už rozvleklé a v podstatě se opakující. Ale pak se to na konci všechno spojilo a ejhle, zůstal zase ten pocit dokonalosti. Doerr je bezesporu mistr vyprávění. Na chlapa se až neuvěřitelně zabývá pocity a dokáže kouzelně vylíčit emoce, prchavé myšlenky a přemítání. Takže moje výsledné hodnocení výborné, ale lehká kniha to není...
Žízeň
Jo Nesbø
Ze začátku jsem si říkala, jestli už to není moc. Úvodní scéna se mi zdála až příliš brutální, nejsem příznivcem dnešního trendu "co nejvíc šokovat a přivést brutalitu až do extrému". Ale pak mě příběh zase dostal a pohltil, jako většina Nesbøvých knih od Sněhuláka dále. Je to dynamická napínavá detektivka s překvapivými zvraty. Jen ten Harryho rozporuplný boj s alkoholem už člověku připadá ohraný. Každopádně určitě doporučuji, skvělá detektivka.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Už není co dodat, v předešlých komentářích je vše podstatné. Je to část pro nás méně známé historie a člověk se jen pozastavuje nad tím, jak bylo tohle vůbec možné. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí něco dozvědět, i když to není příjemné. Je potřeba tyto knihy čas od času číst, aby se něco takového nemohlo opakovat...
Dcera sněhu
Eowyn Ivey
Poetický příběh o síle lásky a žalu, o nenaplněných touhách a chybách v komunikaci, o tom, že kdo miluje, hodně získává, ale také ztrácí, když přijde nevyhnutelné. Zasazené do drsné Aljašky, ale po tomto vyprávění sníh snad i začnu mít ráda. Moc krásná kniha, takový ten typ, který vás dlouho nutí přemýšlet, co je vlastně důležité. Podle mě to není odpočinkové čtení, ale rozhodně doporučuji.
Sběratel motýlů
Dot Hutchison
Znepokojující a nezapomenutelný román? Noční můra? Tak pro mě ani náhodou. Dočetla jsem to jen proto, že knížky ze zásady dočítám... také jsem doufala, že se aspoň ke konci objeví nějaké poselství, důvod, proč to autorka psala... Ale já bohužel nic neobjevila. Příběh mi nepřipadal ani napínavý ani strašidelný, spíš trochu úchylný. Četlo se to rychle a to je asi tak jediné plus. Prostě ztracený čas :-(
Dívky z trajektu
Lone Theils
Dívky z trajektu jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale bohužel mě zklamaly. Příběh byl slabý, zápletka nebyla dostatečně promyšlená, spousta až neuvěřitelných náhod, nevysvětlených a nereálných situací. K tomu nešťastná láska hlavní hrdinky... Sice se kniha četla snadno, ale za mě velmi slabé.
Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Tak nevím, tak vysoko hodnocená kniha, ale mně se zas tak výjimečná nezdála. Není mi ani jasné, jakému čtenáři je určena. Nakonec se přikláním k názoru, že spíš dospělému, protože dítě by bez potřebných znalostí nepochopilo, co Bruno svýma očima popisuje a nedošel by mu ani tragický závěr. Brunova neznalost a naivita se mi zdají naprosto nereálné a jakkoliv je příběh přátelství mezi dvěma chlapci silný, celkový dojem z knihy je spíše rozporuplný.
Policie
Jo Nesbø
Člověk nesmí Nesbøvy knihy číst moc po sobě, protože je to v podstatě podle stále stejného scénáře. Ale jako odpočinková detektivka jednou za půl roku je to fajn. A Policie se mi líbila moc. Byla napínavá a víc tajemná a strašidelná, než předchozí díly série. Část zápletky mi sice byla jasná už na 116. stránce, přesto jsem se nemohla odtrhnout. Rozhodně doporučuji.
Ztracený slib
Kate Morton
Pro mě první kniha této autorky a mile mě překvapila. Prolínání současnosti a minulosti, dávné tajemství, nejasné vzpomínky dítěte a hledání skutečné pravdy. Kniha mě bavila a doporučuji pro ty, co mají rádi příběhy s trochou romantiky, tajemství a nádechem historie.
Andílek
Mary Kubica
Vypravěčské umění nelze autorce upřít, kniha se čte dobře, je napínavá, napětí se stupňuje, skryté příčiny chování hlavních hrdinů se rozkrývají až v závěru knihy. Přesto tato kniha nebude patřit mezi ty, které bych nadšeně doporučila, i když je to dobře napsaný thriller. Asi je to tématem. Zneužívání dětí a nespravedlnost nepatří k mým oblíbeným.
Počátek
Dan Brown
Brown je sázka na jistotu. A pro mě to byl i posun. I když schéma bylo podobné jako u předchozích knih, tentokrát Robert Langdon řešil více současnost a dokonce i budoucnost. Kulturní a náboženské tradice versus moderní technologie a budoucnost lidstva, vyšetřování vraždy a odkrytí poselství. Super napínavé čtení, které vyzývá k zamyšlení: Kde jsme se tu vzali? Kam směřujeme?
Světelný klam
Louise Penny
Knihy Louise Pennyové jsou pro mě zárukou dobrého čtení a ani tato nezklamala. Úchvatné prostředí kanadské přírody a jedna vražda. Nic světoborného v dnešní době... Ale Pennyová sází na osvědčenou metodu Agathy Christie. Pečlivé vykreslení charakterů, postupné rozkrývání motivu, kdysi dávno vzniklé křivdy, které postupem času nabývají na síle, skoro až psychologické studie lidských vztahů. A k tomu dějová linka, která se táhne všemi díly a týká se hlavních hrdinů. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi klasiku v trochu novém hávu.
Pán věže
Anthony Ryan
Po prvním díle jsem se na tento velmi těšila. Musím ale říct, že mě ze začátku děj nechytil tak silně jako v první knize. Do půlky se mi zdál zdlouhavý a pro mě trochu zmatený, pletla se mi jména a místa. Ale v půlce to dostalo spád a druhou část jsem dočetla jedním dechem, i presto, že to byl samý boj. Rozhodně doporučuji fanouškům fantasy. Souhlasím, že Ryan je mistr epického vyprávění. Těším se na třetí díl.
Hodná holka
Mary Kubica
Lehký odpočinkový thriller. Vcelku strhující, napínavý děj a i když nejsem příznivcem rychlého střídání úhlu pohledu, tak se kniha četla velmi dobře. Vztah mezi hlavními hrdiny je trochu dovedený do extrému, stejně jako reakce hlavní hrdinky na stresovou situaci. Že v únosu něco nehraje mi bylo jasné velice brzy, takže mě konec nepřekvapil, ale to knížce neubírá na atraktivnosti. Líbilo se mi vykreslení rodinných pozadí a snaha autorky o vyjádření toho, že nic není tak bílé ani tak černé, jak to vypadá, a že v životě málokdy existuje ryze kladný nebo ryze záporný hrdina. Ideální čtení na dovolenou.