asakz asakz komentáře u knih

☰ menu

Velká kniha o Parzivalovi Velká kniha o Parzivalovi Ueli Seiler-Hug

Velmi pěkná kniha svým obsahem i provedením. Prvních 185 stran tvoří Parzivalův příběh v podání Wolframa z Eschenbachu. Nejedná se ovšem o kompletní překlad - veršované úryvky z Wolframova díla jsou prokládány částmi převyprávěnými autorem knihy. Celý příběh se mi četl dobře, a to přesto, že jinak veršovaná díla příliš v oblibě nemám. Možná svou roli sehrálo i to, že text je graficky členěný jako próza (do odstavců) a verše jsou spíše volné. To vše dohromady ve mně vyvolávalo velmi specifický, příjemně zvláštní dojem.

Další část knihy přichází s interpretací z hlediska hlubinné psychologie a Steinerovy antroposofie. Bál jsem se, že tato část bude suchopárná, příliš intelektuální a teoretická, ale nakonec tak na mne vůbec nepůsobila a některé myšlenky pro mne byly opravdu inspirující. Tím se ovšem obsah díla zdaleka nevyčeprává. Mezi další kvalitně, i když již stručněji zpracovaná témata, patří příběh Flore a Blancheflur, další varianty grálského příběhu, historické souvislosti, Wolfram z Eschenbachu a další osoby související s grálským a rosikruciánských duchovním proudem (mimo jiné též Karel IV a J. A. Komenský). A aby toho nebylo málo, na závěr ještě stručné převyprávění Chymické svatby Christiana Rosenkreutze. To vše proloženo spoustou kvalitních barevných ilustrací - v případě první části se jedná o obrázky Venduly Brožové, které mi zprvu přišly trochu neumělé, ale později jsem musel ocenit jejich jemný půvab. V další části knihy pak četné celostránkové ilustrace ze středověkých rukopisů (to opravdu miluju), fotografie míst a portréty. Když se k tomu připočte vysoká řemeslná kvalita a tisk na vysokogramážním hladkém, avšak ne příliš lesklém papíru, jedná se o ideální dar pro kohokoliv se zájmem o grálský mýtus, Steinerovu antroposofii či rosikruciánství.

21.01.2022 5 z 5


Bizarní atraktor Bizarní atraktor Jaroslav A. Polák

Od této útlé knížečky jsem měl zprvu poněkud jiná očekávání, což ale rozhodně neznamená, že bych byl zklamán. Domníval jsem se, že půjde o temné, mrazivé povídky ve stylu Lovecrafta. Takové částečně opravdu jsou první čtyři, možná pět povídek - recenzí. Oproti Lovecraftovi jsou méně snivé a o to více mohou podněcovat k úvahám nad naší denně žitou "realitou". Některé z prezentovaných myšlenek mne osobně také již napadly, ale ve většinové názorově konvenční populaci takové úvahy mohou působit šok a odmítání, proto jejich "naťuknutí" formou fikce může leckomu pootevřít obzory. Počínaje povídkou Negativní myšlení však autor přechází k jemnému humoru spojenému s dokonalým absurdnem a ironií, která je ovšem spíše dobromyslná než kousavá. Tyto povídky mi opakovaně evokovaly Borgese, jehož povídky považuji za výjimečné v dobrém slova smyslu a tedy tímto vzdávám autorovi kompliment. Proto mne vůbec nepřekvapilo, když v závěru knihy inspiraci Borgesem (a Lemem, jemuž jsem ovšem nikdy nepřišel na chuť) otevřeně, avšak originálním způsobem, přiznává. V každém případě se jedná o knihu, která má všechny aspekty kvalitního díla - je zábavná, přivádí k zamyšlení a zároveň je prostoupena nenásilným inteligentním humorem. Doporučuji.

26.12.2021 5 z 5


Život v zahradě Život v zahradě Penelope Lively

Tahle kniha se mi těžko hodnotí. Zpočátku pro mne představovala velké zklamání - domníval jsem se, že kniha bude o autorčiných vlastních zkušenostech se zahradou a zahradničením, ale podstatná část knihy je ve skutečnosti soupisem literárních a výtvarných děl týkajících se zahrad, proložených krátkými úryvky vytrženými z kontextu a úvahami o jejich autorech. Ještě vzdálenější a nudnější mi přišly popisy módních trendů v britském zahradničení. Nebýt tak nadšený pro zahrady, knihu bych brzy odložil. Teprve závěrečná část knihy s tak trochu filosofickým zamyšlením o významu zahrad a zahradničení mi byla bližší a zlepšila celkový dojem z knihy.

06.07.2020 3 z 5


Jak žijí žížaly? Jak žijí žížaly? Guy Barter

Pěkná publikace obsahující směsici různých informací vztahujících se nějakým způsobem k zahradě. Každé z témat je zpracované na jedné straně či dvoustraně a proložené ilustracemi, takže samozřejmé nelze jít příliš do hloubky. A ačkoliv většina informací pro mne vyloženě ohromující (jak slibuje podtitul) nebyla, pár překvapujících údajů tam bylo a zajímavý byl i ten méně šokující zbytek knihy.

31.03.2020 4 z 5


Mágova cesta. Skutečná příležitost, jak nalézt poklad svého nitra Mágova cesta. Skutečná příležitost, jak nalézt poklad svého nitra William Whitecloud

Perfektní. Prostě si to přečtěte. A pak zkuste prostrčit brčko syrovou bramborou :-)

23.03.2020 5 z 5


Mrzáček z Peribonky Mrzáček z Peribonky James Oliver Curwood

Kniha obsahuje tři novely - Mrzáček z Peribonky, Údolí lásky a Boží svět. U první z nich jsem se stále nemohl rozhodnout, zda mi příběh bohatého a čestného muže plného ideálů, který nakonec proti vší pravděpodobnosti dosáhne toho, po čem jeho srdce skrytě touží, přijde spíše hluboký a inspirující nebo naivní á la červená knihovna. Podobně na mne zapůsobil i příběh druhý, ačkoli jsem se čím dál víc klonil k názoru, že je to, ať naivní či ne, opravdu čtení nádherné a povznášející. A koneckonců není přece úlohou krásné literatury seznamovat nás s průměrností, ale naopak stavět před nás ideály, byť nedostižné, a tím nás povzbuzovat k cestě vzhůru. Asi bych však nedal pět hvězdiček nebýt poslední části knihy nazvané Boží svět. Je opravdu vzácné objevit vyznání víry v Boha a přírodu tak prosté, krystalicky čisté a přece hluboké, jaké podává autor jako vyvrcholení celé knihy. Vnáší klid do duše a odhaluje krásu skromnosti.

29.12.2019 5 z 5


Z upířích archívů II. Z upířích archívů II. Otto Penzler

Vcelku zdařilá antologie méně známých upířích povídek. Každé povídce předchází stručný medailon jejího autora. Ideální pro dlouhé pochmurné zimní večery ;-)

23.12.2019 4 z 5


Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše Samuel Langhorne Clemens

Humorné vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby se inteligentní a podnikavý Američan 19. století ocitnul v době krále Artuše. Pod vrstvou humoru a dobrodružství se však line jako červená nit oslava demokracie a lidského rozumu (asi podobně jako Neználek ve Slunečním městě a ještě více na Měsíci je oslavou komunismu). Román je to každopádně čtivý a ve svém závěru smutně dojemný.

13.10.2019 4 z 5


Netopýři: 7 povídek Netopýři: 7 povídek Gustav Meyrink (p)

I když snad Meyrinkovy knihy a povídky nepřináší čtenáři přímo osvícení a sám autor celý život hledal, patří
rozhodně mezi to nejlepší, co může přemýšlivý a filosoficky založený člověk v beletristické literatuře nalézt. I tento soubor povídek čtenáři předkládá originální příběhy a vybízí k zamyšlení nad podstatou našeho života a povahou našeho poznání a iluze. Doporučuji.

03.06.2019 5 z 5


Tři mušketýři ještě po deseti letech - Král a vězeň (2. část) Tři mušketýři ještě po deseti letech - Král a vězeň (2. část) Alexandre Dumas, st.

Naprosto úžasné, jedinečné dílo. Od začátku do konce nesmírně čtivé a napínavé. Prolíná se zde řada dějových linií a vše vnímáme střídavě z perspektivy různých postav dvora krále Ludvíka XIV., jejichž charaktery rozhodně nejsou černobílé, takže jsem několikrát změnil své názory na ně i své sympatie tak, že jsem střídavě držel palce různým stranám soubojů, které se ovšem odehrávaly především v rovině politické po způsobu dvorních intrik a soupeření důvtipu. Tři mušketýři a d'Artagnan zde již vystupují převážně každý sám za sebe, ale přestože se dostávají do situací, které je v podstatě staví proti sobě jako protivníky, stále je váže nehynoucí přátelství a úcta. Nečekejte však žádný příjemný happy end - Dumas je ke svým postavám krutý jako skutečný osud k mnoha lidem (ostatně základní dějová fakta vycházejí z historických daností) - nezřídka jsem nad knihou v duchu úpěl nad příšernou nespravedlností a marností, v níž končily ty nejlepší záměry velkých duchů. Jenže Dumas zřejmě dobře věděl, že spravedlnost je jen lidský výmysl, štěstí, že je muška jenom zlatá a velikost člověka se neměří jen tím čeho navenek dosáhl, ale především tím, jak se vnitřně vyrovnal s překážkami, které před něj život stavěl, a dostál svému svědomí pod tlakem osudu často tak nemilosrdného. A v tomto nám mnohé Dumasovy postavy mohou být krásným, byť archetypálním vzorem.

08.10.2017 5 z 5


Proč (a jak) psychosomatika funguje? Proč (a jak) psychosomatika funguje? Jarmila Klímová

Téma knihy leží v oblasti, kde se střetává exaktní (avšak fragmentární) věda s obtížně empiricky prověřitelnou, a proto bohužel často různými šarlatány zneužívanou, esoterikou, která ovšem nabízí celostní přístup.
Když se vezme v potaz obrovská šíře tématu, které je v knize rozčleněno do pěti základních oblastí (bio, psycho, socio, spirit a energy), a proti tomu rozsah knihy (240 stran), je zřejmé, že jednotlivé kapitoly nemohou jít příliš do hloubky a jsou vlastně jen zkratkovitými ochutnávkami a inspirací pro případné další studium.
Zejména poslední dvě oblasti (spirit a energy) jsou už svou podstatou velmi kontroverzní, nicméně do uceleného obrazu člověka prostě patří a je na každém čtenáři, aby k nim zaujal postoj odpovídající jeho životním zkušenostem a osobní intuici, protože vědecká metoda se tu prostě příliš aplikovat nedá.
Přes určité výhrady si myslím, že kniha stojí minimálně za jedno přečtení a zejména závěrečný oddíl knihy může být zdrojem užitečného zamyšlení nad vlastním životem.

05.02.2017 4 z 5


Legenda o Dagad Trikonu Legenda o Dagad Trikonu Gregoire de Kalbermatten

Tak toto byl skutečně zážitek. Je ovšem třeba říci, že můj vztah ke knize prošel poměrně zásadním vývojem. Na počátku byla určitá, no vlastně celkem silná, nechuť (cože? americký diplomat jako hlavní hrdina upřímně hledající dobro lidstva?). Kromě toho mi kniha, jak tu bylo zmíněno v jiném komentáři, evokovala Celestinské proroctví, které mám asociované se značnou povrchností a poněkud vulgárním "newageismem". V jiném aspektu pak legenda opravdu vzdáleně připomínala Tolkiena, další typ literatury, která mne už prostě neoslovuje. Pak jsem ale v textu zachytil pár zajímavých a neotřelých myšlenek a zpozorněl jsem. Brzy jsem si povšimnul symbolických narážek na kundaliní a některé další aspekty skutečné mystiky; ovšem stále mi nebylo jasné, zda autor jen opsal a dotvořil dnes již každému dostupné teorie nebo vychází z vlastního praktického poznání.

Tuto otázku jsem nakonec nevyřešil - nebylo třeba. Příběh se mne postupně zmocnil a natolik rezonoval s mým vnitřním stavem, že z toho vzešel nebývale silný a do značné míry transformativní zážitek. Nepochybuji, že někdo jiný to může vnímat úplně jinak; pro mne to ovšem byla opravdu nesmírně obohacující četba, jakkoliv po teoretické stránce jsem se nedozvěděl nic moc nového, ale o to právě vlastně vůbec nejde. V každém případě knihu zařazuji mezi pár nejsilnějších románů, jaké jsem kdy četl, a co nejvřeleji doporučuji každému, kdo se zajímá o sebepoznání a smysl svého života (tudíž každému :-)).

08.05.2024 5 z 5


Rozpravy o tantře Rozpravy o tantře Jiří Mazánek

Velmi pěkný a vyvážený, ač poměrně stručný, úvod do klasické tantry. Cílem knihy je především dát čtenáři představu, co tantra je, jaký má cíl a jaké techniky k tomu využívá. Tomu předchází i solidní teoreticko-filosofický úvod. Praktická stránka věci je sice taktéž zmíněna, ale autor v souladu s tradicí poukazuje na nezbytnost kvalitního učitele. Jako úvod do indické tantry lze jistě doporučit.

02.05.2024 5 z 5


Povídky z Tahiti, ostrovů hříšné lásky Povídky z Tahiti, ostrovů hříšné lásky Archibald Václav Novák

Potenciální inteligentní čtenář nechť se nenechá odradit titulem knihy - nejedná se ani o pornografii, ani o červenou knihovnu. Autor zde přináší několik příběhů o střetu dvou kultur - zralé, avšak pokrytecké západní kultury a přírodního nekomplikovaného až naivního života domorodců na Tahiti. Tento střet je ilustrován na milostných aférách Zápaďanů s domorodými ženami či spíše dívkami, ale nezůstává na povrchu a skrze rozpory, nedorozumění, utrpení i rajské slasti a vnitřní rozervanost hrdinů otevírá filosofické otázky lidského života. Nenechává čtenáře na pochybách ohledně svých sympatií k civilizací ještě příliš nezkaženému životu původních Tahiťanů, nicméně jeho pohled zdaleka není naivní a nekritický ... a příběhy vesměs končí spíše tragicky. Tedy z jistého pohledu; z jiného pohledu, který nejspíše lépe odpovídá duchu knihy, je to prostě život - krutý a překrásný, bolest i radost, hlavně však žitý naplno a s láskou...

30.04.2024 5 z 5


Živá věčnost - Paměti mystika 2 Živá věčnost - Paměti mystika 2 Eduard Tomáš

Kdybych mohl, dal bych 4 a půl hvězdy. Ano, je to milá kniha prodchnutá jemným duchem Eduarda Tomáše, ale asi jsem si od toho sliboval trochu více. Paměti to příliš nejsou, pár kapitol autor mluví o svém příteli (což je, jak nás ujišťuje předmluva, ve skutečnosti on sám) a jeho finálním osvícení. Je to nejzazší bod duchovní cesty a absolutní osvobození či není? Zkušenosti popisované v knize nás mohou vést k úvahám, jak vlastně bezpečně poznat, že už "tam" jsme. Ano, můžeme to vědět, vidět jako něco, co je nad slunce jasné, ale co když je to jen další iluze, z které jednou procitneme? Avšak to jsou jen úvahy pojmové mysli, zbytečné a neřešitelné. Druhá polovina knihy pak pojednává o úskalích na duchovní cestě a nakonec o souvislostech mezi vývojem jedince a lidstva jako celku. Kniha je zajisté přínosná tím, že pozvedá čtenářova ducha, avšak v žádném případě se nejedná o druhý díl Tomášovy autobiografie, jak by se mohlo zdát z názvu.

09.03.2024 5 z 5


Paměti mystika Paměti mystika Eduard Tomáš

Paměti mistra, které vlastně ani pamětmi v pravém slova smyslu nejsou. Je to takové skromné a jemné, skoro až něžné, vyprávění; jako když vzpomíná na mládí vaše babička. Je to však prosté jakéhokoliv sentimentu či lítosti, zaměřené na poučení čtenáře, skoro by se dalo říci, že jsou to takové případové studie, nicméně prosycené láskou a vědomím. Takové vyprávění, jakkoli pouze zprostředkovávající slovy něco, co je ve své podstatě nezprostředkovatelné, dá člověku často víc, než tuna doslovných návodů. Mistr neustále poukazuje na to, že už vlastně jste tím, co hledáte. Ale ona je ta hra na ego někdy tak zábavná. Už se těším na druhý díl :-)

04.02.2024 5 z 5


Tajemství mysli: Metody poznávání a ovlivňování myšlenek Tajemství mysli: Metody poznávání a ovlivňování myšlenek Jiří Elger

Kdo je Jiří Elger? O autorovi se mi nic nepodařilo zjistit a přitom hloubka a praktická upotřebitelnost myšlenek předkládaných jím v této útlé publikaci si v ničem nezadá s takovými učiteli jako byl Květoslav Minařík, Eduard Tomáš či Jiří Vacek nebo jako je v současné době také nepříliš známý Jiří Krutina. Možná je to žák některého z uvedených mistrů? Autor v kapitole o působení Milosti skromně uvádí, že uvedeného stupně poznání sám nedosáhl a vychází z informací předaných duchovním učitelem. Knize možná poněkud škodí první tři kapitoly o podstatě já, které jsou sice správně umístěny na začátek jakožto podstata dalších informací a prezentují správné závěry, avšak logické argumenty, jimiž mají být tyto závěry podepřeny a které jsou především cíleny na racionalistického skeptika, jsou velmi slabé a člověkem, který inklinuje k materialistickému pohledu na svět, by byly snadno zbořeny a označeny jako naivní. Také drobné chyby jako "gnothi sautom" místo "gnothi seauton" mohou vyvolat u intelektuála podezření či dokonce opovržení. Já však musím tyto nedostatky pominout jako pouhé kosmetické vady na kráse knihy, jejíž hloubka a především moudrost praktických rad z ní dělá klenot v knihovně duchovně zaměřeného člověka. K tomu je ještě nutné udělat poznámku ohledně podtitulu knihy "...a ovlivňování myšlenek", který snad může svádět k pocitu, že se tu bude jednat o nějaké okultní či silové metody, jak ovládat vlastní či dokonce cizí mysl. To však není případ této knihy, kde se opakovaně a velmi zřetelně mluví o tom, že tyto záležitosti nelze řešit násilím z pozice ega. Celkově musím konstatovat, že zde máme perfektního průvodce, který velmi stručně ale přitom obsažně pokrývá principy i úskalí duchovního života a praxe. Velmi doporučuji.

07.01.2024 5 z 5


Cesta za tajemstvím mozku (Hořící dům) Cesta za tajemstvím mozku (Hořící dům) Jay Ingram

Jelikož se jedná o knihu z roku 1994, dá se předpokládat, že tak dynamický obor jako je neurologie od té doby prodělal nezanedbatelný vývoj. Proto je dost možné, že některé teorie či hypotézy zde uváděné byly již překonány. Jelikož však těžiště knihy leží spíše v popisu zajímavých neurologických či psychologických jevů ať už v kontextu patlogickém (nejčastěji v důsledku mrtvice) nebo v rámci vědeckých experimentů, většina textu může být zajímavá a přínosná i pro současného čtenáře. Trochu legrační mi přišly kapitoly o snech, kde snaha interpretovat jejich smysl pomocí neurologických nástrojů té doby mi přijde jako snaha objevit smysl televizního pořadu pomocí ampérmetru a šroubováku. A dehonestace Freuda za naprostého ignorování Junga a dalších výzkumníků na poli hlubinné psychologie mi přijde jako faux pas. Ale jinak je to poutavá kniha a ve svém důsledku i trochu děsivá, jelikož jasně ukazuje, že věřit člověk nemůže ani sám sobě.

03.01.2024 5 z 5


Cesta bílých oblaků Cesta bílých oblaků Anagárika Góvinda (p)

Ano, Tibet, jaký byl ... a již nikdy nebude. Možná proto, aby se jeho duchovní dědictví rozlilo po celém lidstvu jako mocný lék proti omezenosti a sobectví materiálního člověka? Každý můžeme zapracovat na tom, aby tomu tak bylo.

22.10.2023 5 z 5


Základy tibetské mystiky Základy tibetské mystiky Anagárika Góvinda (p)

Tak toto je zatím nejlepší kniha o tibetském buddhismu a vlastně o buddhismu obecně, jakou jsem kdy četl. Původně jsem ji začal číst, abych si nastudoval teoretické základy vadžrajánového buddhismu, ale kniha jde do mnohem větší hloubky. Nejsem si úplně jistý, zda je to kniha vhodná pro začátečníka - její text je velmi hutný a nabitý informacemi, jejichž plného pochopení ovšem zcela jistě nemůže být dosaženo bez určitých zkušeností a vlastní praxe (sám autor na mnoha místech upozorňuje na zřejmý fakt, že některé zkušenosti nejsou zprostředkovatelné pomocí textu a jeho zpracování analytickou myslí). Sám musím přiznat, že jsem některé pasáže nebyl schopný zcela pochopit a vstřebat a možná se ke knize někdy v budoucnu opět vrátím. Tam však, kde jsem již byl dostatečně zralý pro přijetí jejího poselství, dospěl jsem k závěru, že se jedná o vskutku nesmírně hluboké dílo, které strčí do kapsy většinu moderních pojednání o buddhismu (jevících se v jeho světle často jako ploché a povrchní). Vřele doporučuji!

06.10.2023 5 z 5