assilem komentáře u knih

Autor popsal život své babičky Lojzky, která se stala díky svému kuchařskému umění osobností vesnice v níž žila. Toto literární dílko osloví především ty, kteří ji osobně znali. Použil výrazy místního nářečí, zveřejnil některé recepty na stále oblíbená jídla. Jaromír Šlosar využil svých zkušeností z práce v rozhlase a televizi a připomenul zde život lidí v minulém, dvacátém, století. Tím se kniha stává zajímavou pro ostatní čtenáře.

20.07.2022

Poměrně těžké čtení pro laika. Ale může vyvolat snahu po vyhledání podobných knih nebo setkání s lidmi, kteří tyto techniky umí.

11.07.2020

(SPOILER) Tak jako "Eliska 18" mě tato kniha zklamala. I když je určitě velmi dobře zpracovaná. Našla jsem ji na okně, kam lidé odkládají knihy, které již nechtějí. Vzala jsem si ji, přečetla a vrátím zpět.

13.11.2019

Moc pěkné čtení. Na rozhraní prózy a poezie. Babička Jaromíra Šlosara byla vynikající kuchařka. Ač to zdánlivě nesouvisí, domnívám se, že ony umělecké sklony získal Jaromír právě od ní.

19.02.2018

Byla to moje první kniha od tohoto autora. Asi v patnácti letech. Od té doby jsem vyhledala a přečetla spoustu jeho knih.

11.01.2018

Kattuli to 14. března vyjádřila přesně. Ne, tohle není můj šálek ...čeho?

04.12.2017

Především krásná čeština.

01.10.2016

Vynikající kniha pro rodiče i děti. Nazývat věci - části těla- správnými názvy, tělo je jeden celek a žádný orgán není důležitější než jiný, nebo dokonce nemravný.

27.11.2015

Přečetla jsem, zajímavé, ale občas jsem nevěděla co čtu. Citát: "Život je jako oceán, co do něj vhodíš, vrátí ti zpátky." Těch myšlenek tam bylo víc, bohužel, četla jsem bez tužky a papíru.

03.05.2014

I když se tam nechystám, informace jsou to nesmírně zajímavé.

13.02.2012

Vynikající válečný román.

10.11.2011