barborazveze barborazveze komentáře u knih

☰ menu

Hlava plná lásky Hlava plná lásky Ali Hazelwood

Další báječné, skvělé, vtipné čtení. Ano, autorka má svůj modus operandi a podle toho jede, člověk může očekávat v přesně vypočítaných okamžicích zvraty a obraty, její chlapské postavy jsou přes kopírák, ale je mi to úplně jedno. Čte se to samo, dynamika mezi Bee a Levim byla uvěřitelná, to, že jsem jako čtenář od začátku tušila "jak se věci mají" je o to lepší, protože tím víc člověka pak štve, že to hrdinka nevidí, když je to "přece tak jasný!"Autorčin styl mi neskutečně sedí, líbí se mi inteligentní prostředí, vtipné popkulturní odkazy všemi směry, zdejší fun-facty o Marie Curie fungovaly výborně. Ze tří knih, které jsem zatím od Hazelwood četla (Hypotéza; Teorie a teď tohle) mi právě tady přišel nejlepší závěr, nejvíce uspokojivý. A v jednu chvíli fakt slušně napínavý.
Jo, pro mě se z téhle autorky stává sázka na jistotu - chci něco oddechového, milého, romantického a chytrého? Sem s tím!

31.10.2023 5 z 5


Hypotéza lásky Hypotéza lásky Ali Hazelwood

Už dlouho jsem se tak nebavila. Skvělé, milé, romantické až na půdu. Když jsem knihu brala do ruky, kroutila jsem očima a fakt jsem nečekala, že mě to chytí tak, že za dva dny budu mít zhltnuto. A to jen proto, že jsem musela do práce. Prolog vypadal... Dobře, není to psané špatně. První kapitola mě dost vyděsila, po čem jsem to sáhla, že to jede dost zostra. Ta situace, kterou hlavní hrdinka vytvořila byla dost ujetá, ale kupodivu to nějak fungovalo. Fakt jsem se bavila, jejich diskuze mi přišly milé a vtipné, hihňala jsem se u toho jak puberťačka, fakt. Bylo to neskutečně upřímné, některé obraty jen tak z hlavy nepustím, vzájemné dobírání si "sladkomilná" a "zeleninožrout" se táhly celým příběhem a fungovalo to. Jedna kapitola čistého porna, ale i to se docela dalo zkousnout a bylo to napsané vlastně docela dobře. A Olive s Adamem teď nějakou dobu budou žít v mé hlavě a vůbec netušim, kdo je vyžene. Natož, jestli je vyhánět chci.
Btw: fakt, že to vzniko z fanfikce pořád přetřásám a stále jsem se nerozhodla, zda tohle vědomí knize pomohlo nebo ne. Na daném páru jsem nikdy neujížděla, ale trochu by mě ta původní podoba zajímala. Na druhou stranu čím dál se Adam vzdaloval své předloze (minimálně si troufnu tvrdit, že má Adam výrazně lepší sociální cítění než jeho předloha), tím mi byl vlastně sympatičtější. A taky to celé mělo vibe fanfikce. Hodně dobřě napsané, s hodně dobrým editorem, který to pak učesal.
No nic, jdu hledat další knížky autorky a na pár dní se s nimi někam zavřít.

11.10.2023


Hlava světa Hlava světa Rebecca Gablé

Skvěle napsaný historický román s uvěřitelnými a živými postavami. Samozřejmě je přidaná nějaká autorská licence, kdoví, jak to skutečně proběhlo, ale je to napsáno věrně, uvěřitelně, velmi čtivě. I když uznávám, že bylo potřeba se trochu začíst a k postavám se "dostat", pak jsem ale nebyla schopná se odtrhnout.

27.07.2021 5 z 5


Divoký symbol Divoký symbol Patricia Briggs

Další skvělý díl do Alfy a Omegy (možná mám tuhle serii o chloupek radši než Mercy, kterou miluju). Jsem ráda, že nás autorka pustila trochu víc pod pokličku do příběhu Leah a přes ni i Brana. Příběh dobře vystavěný, od malých nenápadných a nevinných krůčků až k finální katastrofě. Kdo je ve finále padouch jsem začla tušit poměrně brzy, ale jak to do sebe zapadlo jsem dloho nečekala.
Co mě trochu mrzí, že Briggs místy opakuje motivy. Možná se mi to blbě sešlo, protože jsem na Divoký symbol narazila úplně náhodou zrovna když jsem v maratonu znovučtení Mercy a po Krevním poutu jsou ty paralely prostě dost výrazné. Ale Anniny prožitky byly extrémně silné, z toho fakt mrazilo.

A co mě teda neskutečně dráždilo, to byla brutálně odfláknutá česká verze. Zejména v první polovině knihy v podstatě nebyla stránka, na níž by nebyla chyba, obzvlášť neexistující mezery nebo mezery mezi slovy naházené naprosto random a nesmyslně. Proč proboha?

02.11.2021


Balada mrtvého světa Balada mrtvého světa Alžběta Bílková

Začlo to tak dobře! Ale asi to nedám. Trápím se s tou knihou už 14 dní, což vzhledem k rozsahu fakt není běžný čas, který potřebuju k přečtení. Ale příběh se strašně vleče, občas jen očima skenuji celé odstavce, stránky a vlastně o nic moc nepřicházím, nikam se to neposouvá. První vějička, která mě zaujala, se objevila někde ve 30 % knihy. Až!
A co teda nedávám maximálně, to jsou chyby. Což není tak úplně chyba autorky, ačkoliv to, že něco v někom dřímá a ne třímá by vědět mohla, stejně jako že je rozdíl mezi "zadat" a "zavdat". O dalším mraku chyb, u kterých je ale mnohdy vidět, že vznikly v procesu psaní a prostě je jen NĚKDO nevychytal, ani nemluvě (chybné větné vazby, opakování slov, někde i lehce si odporující dějové situace).
Dávám příběhu velkou šanci, že se k němu časem vrátím, ale jak to začlo fakt velkolepě a napínavě, zase mě to hodně rychle ztratilo. A ani po padesáti procentech knihy stále nevím, k čemu se vázal ten prolog (nebo teda, jasně, v něčem tam spojitost vidím, ale zkrátka mi chybí informace, kam tahle část pokračovala).
Zopakuji, co se píše v jedné recenzi níže: Hodně rozvleklé, spousta popisných a vysvětlujících pasáží, chaotické vzpomínky, málo dialogů a zoufale pomalý posun v ději.

15.03.2024 2 z 5


Riallina hra Riallina hra Patricia Briggs

Dala jsem si repete při dlouhé cestě autobusem. Skvělá oddechovka, pořád mě baví jako kdysi. Tato kniha byla před lety, dávno před nějakou Mercy, mým prvním kontaktem s Briggsovou a totálně jsem si ji zamilovala. Když mi o pár let kamarádka meziřeší řekla "hele, bude něco vycházet, chci se na to podívat" a pak mi ukázala první díl Mercy, málem jsem se přeskočila radostí, protože prostě další knížka od téhle skvělé spisovatelky, od níž tu u nás tehdy nic jiného nebylo.
Teď po letech a po Mercy jsem si příběh pročetla jen zběžně, ale upřímně jsem se bavila podobnostmi a paralelami s Mercy. Co si budeme, Rialla je celá Mercy, Tris je tak trochu Samuel. Ren a Bran... taky pánové přes kopírák. Nemluvě o paralelách typu tajemných pout, vycítění, jak se ten druhý cítí... Prostě sylván nebo vlkodlak, je to úplně klasická Briggsová. A je to skvělá Briggsová. Nedám na tuhle knížku dopustit, i když je v tom notná dávka nostalgie, ale Patricie prostě umí. A uměla už tehdy, i když se samozřejmě v mezičase přeci jen vypsala.

02.11.2021 4 z 5


Dcera čarodějnice Dcera čarodějnice Paula Brackston

Zkoušela jsem několikrát, ale nedávám to. Unylé, pomalé, rozvleklé, místy divně nelogické - prostě takhle se deník nepíše. Do deníku si nepotřebuju psát, jak vypadám, proboha. Hlavní hrdinka od začátku nesympatická, bez jiskry, bez přitažlivosti. Ne, odkládám.

27.07.2021 1 z 5


Beladona Beladona Adalyn Grace

Moc přijemné čtení na podzimní a zimní večery. Příběh mě chytl v podstatě okamžitě, líbil se mi jazyk, který trošku hrál na strunu klasických austenovek, i hlavní hrdinka jako by vypadla Z pýchy a předsudku. Samotná Signa se mi líbila a byla mi sympatická, i když v jisté rovinně jsem měla pocit, že je její vztahový vývoj krapet uspěchaný. Některé věci jsem prokoukla poměrně rychle, ale o to víc jsem byla zvědavá, kdy to vyleze na povrch a sama Signa to zjistí.
Co se týká poznámek v komentářích, že se jedná o soft porno, to teda nevím... Na YA literaturu mi to přijde poměrně v pohodě 15+, na sex dojde, ale v celkem nevinné podobě narozdíl od jiných knih, které se tváří jako YA fantasy a je to čisté porno... Spíš mi občas Smrtonoš přišel divně nerealistický, příliš lidský, příliš uspěchaný... Ale další díl si určitě dám, autorčin styl se mi moc líbil.

05.12.2023 4 z 5


Toskánské věže Toskánské věže Carol M. Cram

Nápad, který definivně vyplyne v závěru knihy, je dobrý, nápaditý a zajímavý. Bohužel zpracování dost pokulhává. Kniha se na jednu stranu čte velmi dobře, ale nedám ruku do ohně za to, že mě u ní neudržela jen skutečnost, že co dělat na dovolené než si číst.
Příběh má několik rovin, které se částečně prolínají, ale spíše se střídají. V podstatě to jsou dva az tři samostatné příběhy sešité dohromady, které tedy spojuje hlavní hrdinka. A bože, to je taková káča! Hloupá povýšená dylina, co si o sobě myslí, že je nejlepší a nejchytřejší na světě a neustále všechny posuzuje, všemi pohrdá. O všech furt říká, že jsou hloupí, negramotní, nedá se s nimi rozmlouvat, nemají talent. Ona je jediná, která má talent, je chytrá, nestydí se za to... totálně chybí pokora, i když občas se snaží předstírat, že ji má. Nemá. Malování je jediné, co dokáže ocenit, jiné zájmy a dovednosti u ostatních totálně přehlíží. Autorka mě dost iritovala tím nekonečným omyláním téže myšlenky, jak je kdo hloupý. A i věcné opakování malířských technik bylo místy až zbytečně rozvleklé. Nemluvě o absolutní naivitě hrdinky a taky její naprosté sobeckosti, sebestřednosti a bezohlednosti. Nulová empatie, i když se ji snaží předstírat. Fakt mě ta holka místy děsně štvala. Navíc jak kdyby v příběhu byly dvě - Sofia z prostřední části byla hloupounká naivka bez zkušeností, ne zkušená zralá žena, kterou relativně byla na začátku. A všichni ti chlapi, kteří ji obletovali a chtěli pro ni položit život (a někteří úplně zbytečně položili), jen aby ona jimi opět pohrdala. Dějová linka s manželem mohla být výrazně vyhrocenější, měl být daleko větší zmetek a tyran, zůstal ale jen nešťastným chlapem, který má na svou dobu oprávněná očekávání, ale manželka na něj totálně kašle a jen neustále neříká, jak je na ni zlý. Většina postav není dobře vykreslena, jen zběžně, povrchně popsána. I mnohé reakce byly nepochopitelně hloupé, rychlé, nelogické, špatně popsané.
V celém příběhu mi chyběla vize, drive, kam to tedy vlastně směřuje. Epilog to lehce zachránil, spojil tu roztříštěnost, ale ten byl zase vlastně zbytečně přetížený. Trochu se to tvářilo jako příběh o nečekaně emancipované ženě v nečekané době, ale zůstala jen husa, která stín doby nepřekročila. Dráždily mě nelogické skoky v čase, občas nenavazující nebo nedokončené reakce na akce a totálně nelogické skákání z erformy do ichformy.
Na letní čtení u vody, proč ne, jako nákup v akci to zas tolik nebolí (i když mě zklamala kvalita ebooku), ale potenciál zůstal nevyužit.

04.08.2021 2 z 5