Knihontýnka komentáře u knih
Domnívám se, že tak závažný příběh (byť je jeho hlavním předmětem milostný příběh) by neměl být vyprávěný tak lehkým perem. Určitě měl na tom podíl reálný Lale, který se prostě rozhodl, že se nenechá zlomit, a určitě i jistý “vzpomínkový optimismus” (nebo snad touha zapomenout?), ale prostě se nemůžu zbavit dojmu, že vyprávění takových hrůz by zasloužilo víc slov a vět. Pochopila jsem, že se jedná o autorčinu prvotinu, což taky mohlo mít vliv. Je to jistě příběh, který by neměl být zapomenut, ale určitě by mu neuškodilo jít trochu vic do hloubky (možná i pravdy).
Krásně napsaný poetický příběh, ale jak jsme u českých autorů už zvyklí, zase je to depka. Autorce se daří popsat věci, lidi i místa tak, že je vidíte i cítíte. Je to hlavně příběh asociálního sobeckého komunisty, který v podstatě ničí životy svým blízkým. Ale stojí za to si ho přečíst. Už proto, že vám pomůže nahlédnout do hlavy i zatvrzelcům dnešní doby, jejichž pravda je jedinou pravdou a kompromisy a naslouchání druhým jsou jim cizí.
Taková severská detektivka, až na to, že se odehrává v Británii. Hlavní hrdinku honí stíny minulosti a (pozor malý spoiler) případ nakonec vyřeší vlastně náhodou. Přiznám se, že vraha jsem uhodla, jen co se objevil na scéně, ale vůbec mi to nevadilo. Navzdory řadě drobných lapsů jsem si tuhle knížku užila a s detektiv šéfinspektorem Erikou se ráda zase potkám.
V poslední době si téměř vždycky po přečtení knihy řeknu, že už další díly asi snad ani ne, díky. Šest vran ale do této poměrně velké skupiny nepatří. Kniha má svoje mouchy, ale taky drive a hrdiny, které chce člověk poznat líp. A jak taky ne? Už to tady někdo výstižně napsal, jsou to takoví fantasy Dannyho parťáci ;).
Ellen Kennedy mám fakt ráda a vždycky si u ní odpočinu. Ale v tomto případě si nemůžu pomoct, prostě jsem se u čtení spíš rozčilovala, než bavila. Sabrina je totální slepice, která (pozor SPOILER ALERT, který už ale čtenářky předchozího dílu nemusí trápit, protože vědí) se chová celou dobu tak na patnáct. A k těhotenství prostě patří i přibírání a její neustálé “moje tlusté tělo” blabla bla bla mi akorát lezlo na nervy. A kecy typu “nemůžu si dát limonádu kvůli miminku, dám si mlíko” a podobný modely, to už snad radši ani nekomentovat. Za mě “velký špatný” - nejslabší díl série.
Taková nenásilná blbinka bez přesahu. Milé čtení s pomalým rozjezdem. “Zásadní” dění se odehraje asi na deseti stranách. Ideální oddechovka spíše pro mladší ročníky ženského pohlaví.
Nejsem si vlastně jistá, jestli jsem z knihy úplně nadšená, ale rozhodně to má nápad. Junior se dost potatil, takže jeho knihy jsou dost podobné - místy hodně popisné, odbíhající, ale hlavně tlusté, což je vlastně dobře. Na hlavní hrdinku jsem si musela trochu zvyknout, zarazilo mě pár za hranou nelogických zvratů, ale budiž. Kniha je až děsivě realistická ve vykreslování toho, čeho jsou lidé schopní v mezních situacích. Často v zájmu dobra. Bylo to svižné, originální. Doporučuji.
Na Louisu si musím vždycky zvykat. Je prostě svoje a specifická. Ale když se tak stane, nemůžu ji nemilovat. Přestože si nad jejími rozhodnutími a chováním někdy trhám vlasy. Krásné, milé, docela pěkně ukazuje, byť jen částečně, newyorskou atmosféru.
Spíš pro mladší ročníky (trochu mi připomínalo Hraničářova učně). Příběh mladého sirotka, který se dostane do učení a pak se na vlastní triko pustí do pátrání (víc prozrazovat potenciálním čtenářům raději nebudu), je čtivý, zábavný. Kdo chce, může se navíc zapojit do luštění šifer nebo se obdivovat nápaditým ilustracím.
Jak tady už mnoho lidí psalo, je to mišmaš všeho možného: Hunger Games, Labyrintu, Divergence, Enderovy hry apod. Ale zase to pěkně odsýpá, drobně překvapí. Tak uvidíme, co bude dál. Za mě dobrý +.
První dva díly považuji za zábavnější. Párkrát jsem se zasmála, odpočinula si, ale to je tak všechno. Od tohoto typu literatury nic moc nečekám, ale od této série jsem se naučila čekat malinko víc. Obzvlášt mě iritovalo neustálé opakování slova na k... Označení typu mušlička, broskvička prostě nemůžu vystát :).
Zajímavý námět, ovšem zpracováním trochu naivní. Přesto se jedná o čtivý thriller, byť zpočátku docela složitý na pozornost vzhledem k velkému množství postav.
Styl Jojo Moyes je trošku naivní, ale vždycky zaručeně milý. Stejně je tomu i v tomto případě. Už jsem od ní četla i lepší knihy, ale i tahle má něco do sebe. Zajímavý nápad, neotřelé prostředí, akorát pro pokročilého čtenáře nepříliš překvapivé rozuzlení a až naivně optimistický závěr.
Johny a bomba je bomba. Nejzábavnější z dílů série ukazuje, co může způsobit cestování v čase a Murphyho zákony. Vše Terryho zábavným jazykem. Johny, Bigmac, paní Tachyonová (mimochodem, víte, co je to tachyon?? :)) a další mi nakonec budou i chybět.
Docela dobrý thriller, který docela autenticky vykresluje (malý spoiler) člověka se závislostí na alkoholu. Závěr není až tak překvapivý, ale co. Vyšší hodnocení jsem dala asi proto, že jsem vzhledem ke komentářům tady měla velmi malá očekávání, která nakonec byla překonána :).
Jak jsem Dianu v prvním díle hájila, tak se musím přiznat, že Diana v třetím díle mi vyloženě lezla na nervy. Jsem z celé série spíš zklamaná, a to jsem ji začala číst, protože se mi zalíbil seriál. Příliš tozvleklé, intelektuální, nedostala jsem vůbec odpovědi na podstatné otázky a konec byl nejprve strašně uspěchaný a následně utahaný.
Je to trochu utahané, až příliš přitažené za vlasy. Ale není to úplně špatné. Reálie 16. století zajímavé, i když potenciál nebyl dle mého názoru zcela využitý. A Diana mi trochu lezla na nervy.
Knížka je primárně určená starším dětem a podle toho je taky napsaná. Vypráví další příběh Johnyho, kluka s dobrým srdcem, ale z rozvedené rodiny, kterak zachrání hřbitov před zbouráním. Prostě proto, že vidí duchy a chce jim pomoci. Je super, že Terry v příběhu nádherně vzdělává, zmiňuje třeba Kryštofa Kolomba i Einsteina a vtipnou formou je mladému čtenáři v primárně duchařském příběhu jen tak mimochodem představuje. Pro mě vtipný návrat k jedné z méně oblíbených pratchettovek, pro dnešního mladého čtenáře je to, obávám se, trochu moc virtuální - třeba i s ohledem na "technologie" typu telefonní budka, rádio :).
Johny je statečný mladý chlapec, který se kromě blížícího se rozvodu rodičů potýká ještě s úkolem, jak zachránit emzáckou civilizaci. Je to taková jednohubka spíš pro staršího dětského čtenáře. Opět zprostředkovává zajímavé Pratchettovy postřehy o lidské povaze, bez kterých se jeho knihy prostě neobejdou.
Jeden z prvních dílů Zeměplochy, jak ji známe. Nepatří mezi ty nejvtipnější, ale rozhodně nepostrádá humor. Spousta zajímavých postřehů o lidské povaze, vyprávění, co má spád a hlavně: nejstatečnější “mák” všech dob.