Knihontýnka komentáře u knih
Je překvapivé, jak strašně mě to vlastně nebavilo. Vůbec jsem nechápala motivy jednotlivých postav, přestože jsem celkem pokročilý čtenář a prošla jsem si i řadou klasiků, tetralogiemi, ságami. Navíc jsem ztrácela orientaci jak v ději, tak i postavách (a bylo to asi i tím, že jsem zapomínala, co se dělo o pár stránek zpět, protože mi to trvalo celou věčnost, než jsem to přečetla).
Nejsem si jistá, ale potkali jsme se ještě někdy s Esk a Simonem? Myslím, že ne. A není to škoda? Tahle Zeměplocha je pořád ještě v plenkách, ale už se pan Pratchett začíná rozehřívat a proměňovat v mistra. Už se těším na další díly, byť už asi po desáté :).
Po dlouhé době něco, co se prvoplánově nesnaží napodobit všechno, co už vzniklo a jde alespoň trochu svou vlastní cestou. Diana Bishopová je možná trochu mdlá, jak jí tady mnozí vyčítají, ale dává to přeci smysl. Ona se za každou cenu chce chovat normálně a nevybočovat. Navíc je to "nudná" akademička. Co mi vadí víc, jsou zobecňování typu (parafrázuji): Výhodou je, že každý vědec má vždycky po ruce mobil a hned ho zvedne." (No, já mám tedy opačnou zkušenost, vědci se naopak často zaberou do práce a ani nezapnou zvonění.) Podobných vět jsem v knize našla víc a musím se přiznat, že mě trochu ruší. Ale abych to shrnula. Má to svoje mouchy, ale mě to prostě baví, má to atmosféru i švih.
Stejně jako u první Zeměplochy, i tento díl má ještě svoje mouchy a některé jevy ne tak docela korespondují s následujícími příběhy. Jsem vlastně docela ráda, že kdysi dávno v pravěku byly mými prvními knihami ze série příběhy čarodějek. Přesto má i Lehké fantastično čestné místo v mé knihovně.
Tahle Zeměplocha není úplně taková jakou ji my čtenáři celé série známe. Je vidět, že se Terry Pratchett ještě trochu hledal. Smrť zasahuje do dění, trpaslíci jsou trochu jiní trpaslíci, mágové jsou zatím čarodějové... Prostě jeho fanouškům známá pravidla jsou v této knize pasé. Každopádně to byl po letech zajímavý návrat na začátek a jsem ráda, že Terry tak krásně vyspěl a Zeměplocha se později stala víc tím, čím je.
Greena můžu, ale tohle se mi tak docela do vkusu netrefilo. Byl to zajímavý napád, ale tak nějak jsem se nemohla s hlavní hrdinkou snést..
Trochu nastavovaná kaše a některé zvraty mi fakt nedávaly smysl, ale budiž. Udržet kvalitu u tak svělého námětu/nápadu na víc než dvou a půl tisících strankách asi není tèměř možné. Zajímavý Fanningův příběh, podle mého ale jeho motivy neosvětlil.
Hlavní hrdina je příliš Mirek Dušín na to, aby to působilo dostatečně důvěryhodně (ale to už tak u Francise občas bývá). I tak je to svižné, zábavné. Jednohubka.
Tohle je moje srdcovka. Je v ní všechno. Že svět není černobílý, že láska má mnoho podob, že dobro může zvítězit, ale potřebuje ty správné podmínky a taky špetku náhody. Geniální, vtipné, milé. Už se těším na seriál.
Klasika, z dnešního pohledu možná až příliš vzletná, ale stojí za to
Průměrná blbinka s předvídatelným dějem. Milá, příjemná, ale o den později si nevzpomenete, že jste ji četly (záměrně oslovuji jen dámy a dívky, protože ty jsou cílovka). Případné starší čtenářky upozorňuji předem: Tohle je hodně young adult :).
Zajímavé, milé a vlastně i poučné čtení. I když bylo od začátku jasné, kdo je kdo (jak se Blue objevil na scéně, byť zatím pod svým pravým jménem, hned bylo jasno). Člověk si ani neuvědomuje, co všechno se může odehrávat v hlavě někoho, kdo se chystá na coming out. Nevím, kde načerpala Albertalli inside, ale z mého pohledu se jí to docela povedlo. Je trochu zvláštní číst si o lásce nebo i líbání dvou kluků, když jste hetero, ale už je na čase!
Trochu zklamání. Příběh super, ale jako by mu něco chybělo, nemohla jsem se knihou prokousat. Navíc Nova neustále mění dres, jak se jí to zrovna hodí, což nedává tak úplně smysl.
Francisovy příběhy jsou trochu jak přes kopírák, ale i tak je to velmi slušný dostih.
Nemá to žádnou velkou hloubku, ale špatný to rozhodně nebylo. Will je celkem vtipná hrdinka, takže jako čtení na dovolenou je příběh víc než dostačující.
Po dlouhé době jsem narazila na Francise a i když jsem knihu kdysi četla, jako by se tak nestalo. Je to klasika, která neomrzí. Jen škoda, že jsou všechna jeho dílka tak trochu na jedno brdo.
Milá klasika, která se neomrzí. R. Dahla jsem ani neznala a musím říct, že přestože nejsem velkým příznivcem krátkých novel a povídkových knih, od něj si obojí klidně přečtu.
Zábavné čtení na dovolenou, které přináší trochu víc než leckterá v současnosti vydaná literatura.