Barunka_riot komentáře u knih
Super knizka, i kdyz trosku narocnejsi na cteni. Dej je psan od konce a neni dobre knihu na delsi dobu odlozit, protoze pak vam unikaji souvislosti. Ale zacetla jsem se hned, do posledni chvile jsem netusila kdo byl vinikem.
Toto me bavilo moc! O ekonomice, akciich a bankovnim trhu nevim zhola nic, ale knizka me naprosto pohltila a dala mi moznost predstavit si, jak to na takove Wall Street a v Silicon Valley asi chodi. Pribeh o lidech, kteri drou do umoru na ukor osobniho zivota a dusevniho zdravi, o intrikach, povrchnosti, penezich, ale i o odvaze konat dobro a zachovat se spravne.
Zivotni styl akteru je mi na hony vzdaleny, i tak jsem se bavila.
Nadech sci-fi by mi za normalnich okolnosti nevadil, ale at jsem se snazila, jak jsem chtela, tady jsem se do toho proste neponorila. Mozna mi nesedl styl autora, ale neumelo me to vtahnout do deje a pristihla jsem se, ze nektere zbytecne pasaze preskakuji a jine, ktere by zasluhovaly vice citu a pozornosti, byly strohe a nijake. Davam hvezdy za tema a priblizeni uprchlicke tematiky... Zbytek bohuzel zklamani
Premyslim, jestli me vic rozcilovala vdova nebo vrah. Byla mi svym tupym prikyvovanim a oddanosti manzelovi, i pres vsechen ten hnus, strasne nesympaticka.
Kniha by snesla trosku sviznejsi spad ve druhe puli a konec me celkem zklamal, cekala jsem vic informaci.
Ale jinak se kniha dobre cetla, rychle me zatahla do deje. Podruhe uz ji ale nevytahnu.
Knihu jsem dostala od dědečka se slovy, že jsou věci, které nesmíme zapomínat.
Dodnes je moje nejoblíbenější a taky nejbolestnější kniha vůbec. Pokaždé mě rychle vrátí na zem a připomene mi, co všechno mám a jak jsem šťastný člověk.
Remarque je moje srdcovka, umí tak dobře popsat pocity, situace, místa a povahy, že je bolestné tento příběh dočíst. Cítíte se během čtení skoro až fyzicky špatně, postupně vám dochází, co vám dříve neseplo a zavřete knihu se slzami v očích. Knihy, které budí emoce mají u mne stálé místo. A ty, co navíc popisují hrůzy, které nesmí být zapomenuty, obzvlášť.
Karen Blixen umí krásně a barvitě čtenáři popsat krásy Afriky a její obyvatele.
Jediné, co mě na knize rušilo, byl fakt, že poskládala střípky vzpomínek, které nejdou chronologicky a přeskakuje tak v čase.
Skvělá knížka! Na konci už mi ta zápletka sice přišla až příliš překombinovaná a asi mě to trochu rozladilo, ale musím smeknout, že jsem takový závěr necekala :).
Těžce jsem se prolouskávala první půlkou knihy, která se strašně táhla.
Nakonec mi bylo nejvíc líto Nany, že neměla kde přijít k slušnému vychování a životu a kováře, který pro svoji dobrotu zkoušel hodně.
Gervaisa se mi strašně zprotivila a je brilantním ztělesněním alkoholového úpadku lidí.
Remarque je suverénně můj nejoblíbenější spisovatel. Žádný jiný ve mne neumí vyvolat tolik pocitů, když čtu knihu a tuhle jsem dočetla se slzami v očích. Zase. Dovede tak skvěle vylíčit city mezi lidmi, jejich lásky, beznaděje, touhy a bolesti, že je to až neuvěřitelné.
Začátek mě trošku nudil, ale u tohoto spisovatele jsem se nebála, že bych nedočetla.
Skvělá knížka, přečteno za dva dny :)
Trošku jsem čekala odlišný, realističtější konec a chvíli jsem nechapala, proč Ro neřešila věci během těhotenství jinak. Každopádně zajímavý příběh a rozhodně se u něj nikdo nemůže nudit :)
Kniha mě okamžitě vytáhla do děje, ještě teď se vzpamatovávám z konce. Chtěla jsem po přečtení sáhnout po Zolovi, ale teď vím, že si půjdu pro další díly, protože jsem napnutá jak kšandy :D
Depresivní kniha od začátku až do konce. Kóma a trvale vegetativní stav mě zajímal, je bolestné číst, čím vším si rodina musela projít a nad čím jeho sestra přemýšlela. Některé poznatky a myšlenky stojí za zapamatování, ale občas mě už rozčilovalo, když ten smutek omílala stále dokola a sebemrskala se.
Asi se neztotoznuji s zenami, o nichz je kniha napsana, protoze jsem to docetla jen z donuceni. Ani autorcin styl psani mi moc nevyhovoval, ale verim, ze si najde sve ctenarky.
Vidím v tom sebe a svou mladší sestřičku. Je krása číst o svém rodném kraji, obě se k této knize vracíme pravidelně a doufám, že v tom budou jednou pokračovat i mé děti :)
Deaver je moje srdcovka...když zrovna nemám co číst, prostě jedu svoji sbírku ♥
Vřele doporučuji všem, nejen fanouškům kapely Motley Crue.
Poprvé jsem ji četla před šesti lety, protože každého fandu rockové hudby zajímá co se děje mimo koncertní haly. Nevím jestli se mi víc hnusil svým životem nebo líbil tím, že to ze sebe setřásl a nechal svou minulost minulostí.
Zajímavé ilustrace, dobové fotografie, postřehy jeho přátel a nejbližších či skvělý soundtrack z celé knihy dělají umělecké dílo i přes všechen hnus, který v sobě ukrývá.
Není na škodu zmínit, že Nikki je nyní šťastně ženatý, má zdravé děti, je úspěšným fotografem, miluje kvalitní knihy a již přes deset let je stoprocentní abstinent :)
Na střední škole jsem tu knihu nenáviděla! Byla tlustá, nudná a o lásce jako všechny, nikdy jsem ji nedočetla.
Až po téměř deseti letech jsem se rozhodla dát jí ještě jednu šanci a pak mi to všechno došlo - v 16 letech to prostě nedoceníte. Nedojde vám jak strašně pravdivá ta kniha je, jak moc reflektuje nejen dobu minulou, ale i současnou.
Tolstoj dovede neskutečným způsobem popsat myšlenkové pochody postav a jejich nálady. Několikrát jsem přistihla samu sebe, jak si říkám "PŘESNĚ tak to cítím a tak bych to nikdy neuměla popsat". Dovedla jsem si živě vybavit grimasy, tón hlasu a nálady postav, což se mi stane u málokteré knihy.
Autor dokonale vystihl nešvar společnosti jako takové: před vlastním prahem si nezamete nikdo, protože odsoudit druhé je mnohem jednodušší.