bea.mari komentáře u knih
Prvních 50 stran je skvělých a napínavých, ale potom se řešilo jen, zda tam Flinn patří nebo ne...což mě po nějaké době přestalo bavit. Dala jsem tomu šanci do str.260 a pak odložila a už se k tomu nevrátila.
Je to dětská knížka a je proti fyzikálním zákonům.
Dávám pět, i když už jsem na to trošku velká.
Tak to mě vážně naštvalo. Autorka mě doslova mučí. Její knihy vždycky končí tak záhadně...ale jsou skvělé.
Bůh Anúbis je velmi krutý bůh. Bůh Anúbis to dělal takto: faraónovo srdce zváží s pírkem pravdy a když váží míň, faraónovo mrtvé tělo může do záhrobí, a když váží víc, Anúbis pošle mrtvé tělo faraóna nestvůře, která ho rozsápe na kusy.
Tato knížka je prostě skvělá jako ostatní. Shannon Messenger je moje nejoblíbenější spisovatelka. Jsem ráda, že existuje Čtenářská výzva, protože jinak bych se o ní asi nikdy nedozvěděla.
Knížka pro nejmenší, tak akorát pro mojí malou sestřenici. (Nejtěžší knížka, kterou jsem kdy četla. :D Fór.).
Je to hodně zajímavé. Naučila jsem se třeba, kdo je bohyně noční oblohy nebo kdo to byl Bastet.
(SPOILER) Jsem hrozně šťastná, že jsem tuto knihu přečetla. Za prvé: protože to byla poslední kniha do čtenářské výzvy, a za druhé: jsem šťastná, že jsem ji přečetla, protože byla úplně úžasná!
Sophie byla telepat a byla asi nejchytřejší ze školy. Potom potkala kluka Fitze, který byl také telepat a řekl Sophii, že je elf. Nejdřív se tomu hrozně smála. Když tomu uvěřila, tak byla hrozně překvapená a musela se rozloučit se svou rodinou (což vlastně nebyla její rodina), aby šla do elfího světa. Když jí Fitz ukázal, kam doopravdy patří, tak jí dal pepřový sprej, aby mohla odejít.
V elfím světě se učila telepatii (jako první ze třídy). Jednoho dne, když se naštvala na své pěstouny Grady a Edeline, tak šla do jeskyně, kam jí přišli nějací lidi svázat a unést. Pak tam přišel její kamarád Dex a zajali i jeho. Pak se nějak dostali do Paříže a Sophie promluvila francouzsky, i když se ji vůbec neučila. Díky modrému krystalu, s jehož pomocí mohla cestovat, se dostala do elfí země. Tam se ocitla u stromu, jehož čtvrtina byla jarní, čtvrtina letní, čtvrtina podzimní a čtvrtina zimní. Tam jí našli kamarádi a zachránili ji (i Dexe).
Byla to jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla.
Byla to hezká kniha a Lena byla teda ztřeštěná. Nejvíc mi přišlo vtipné,jak jeli na mopedu a když si hráli na druhou světovou válku.
(SPOILER) je to moc hezká kniha. nejlepší na tom bylo když se musela číst slova pozpátku. Bylo to vlastně o tom, že pan Hups měl lásky: paní Stříbrnou, což bylo tajné, a květiny. Najednou ho napadlo, když paní Stříbrná řekla, že Alfík (to byla její želva), musí vyrůst, že koupí ve 14 obchodech ve městě 140 želv. Paní Stříbrné dal totiž zaříkávadlo, které bylo napsané pozpátku (v želvinštině). A aby to zabíralo, tak vždycky, když paní Stříbrná byla v práci, tak je vyměňoval a vypadalo to, že Alfík je pořád větší a větší. Po osmé želvě, když se nevešla do dvířek domečku, tak paní Stříbrné řekl, že musí říct v želvinštině opak toho, aby Alfík rostl, a když to zabralo, tak nakonec byla svatba.
Je to skvělá knížka. Nejen že je zábavná, ale je i poučná. Člověk se třeba dozví, kolik centimetrů měří například hnojník.
Je to hodně kruté, jenom asi dvě pohádky mi připadaly nekruté.
Je to sice hodně vraždící, ale zároveň to je takové zábavné a vtipné, tak dávám pět hvězdiček.
Dávám čtyři hvězdičky, protože je to jakoby kruté, když lidé viděli ve sněhu jeho krvavé šlápoty... to se mi hodně nelíbilo.
Andersen prostě píše takové pohádky.
Tato knížka se mi moc líbila. Byly to básničky pro děti, co třeba neumí ř nebo s nebo z nebo š...prostě písmena. Některé básničky byly vtipné, třeba Svatba slonů nebo Žížala a bába žába a Klan pan Tau.
Je to zvláštní básnička, ale máma mi říkala, že Ivan Wernisch píše zvláštní básničky, tak jsem na to byla připravená. Je to o plechovém lese, ve kterém žijí zvířata, která nejdou zastřelit, protože jsou taky plechová. A ten les jednoho dne zrezne.