beaneater komentáře u knih

Čteno v době, kdy jsem docházela na ZŠ a vzpomínám na tuhle knižní sérii velmi ráda. Krásně se četla a příběh nebyl nijak složitý, za to velmi nápaditý s výborně popsanými dobrodružnými akcemi, kdy kniha dokázala upoutat natolik, že se od toho člověk nemohl odtrhnout.
Věřím, že by mě dokázala bavit na hodiny i jako dospělého člověka už jen z toho důvodu, že svět Deltory je prostě pro mě srdcovka.

2 10.03.2023

Nietzsche měl skvělou mysl a mnohdy i velmi kontroverzní názory, které podle mě byly jenom špatně pochopeny nebo překrouceny. Jeho filosofie může být i pro pokročilejší trochu oříškem. Twilight of the Idols je dobrým začátkem pro pochopení Nietzscheových ostatních děl i jeho názorů a smýšlení o světě.

Přijde mi bláhové tvrdit, že Nietzsche byl fašista (ten přišel až 30 let po něm jen tak mimochodem), antisemitista (narozdíl od jeho sestry, která upravovala jeho texty podle svých přesvědčení) nebo dokonce misogynní (spisovatelka Lou Andreas-Salomé byla jedna z jeho velmi blízkých přátel). Nietzsche byl opravdu mnoho, ale ani jedno z výše zmíněných věcí. Právě v těchto tématech je N i do dneška mnohými nenáviděn a nepochopen. Na začátku komentáře jsem psala, že N měl skvělou mysl - k tomu patří i ironie a sarkasmus, která není vždy očividná napříč jeho texty.
Když čtenář Nietzscheho tak trochu pozná, nakonec si řekne, že je to vlastně docela vtipálek.

1 22.09.2024

Četla jsem podruhé, abych si připomněla, co je na knize tak lákavého, že ji lidé čtou i po 36 letech od jejího prvního vydání.

Chápu, že to má být motivační a nějakým způsobem vás inspirovat, ale já jsem realista, a pokud je vám pohodlné mít nasazené růžové brýle, je tato kniha pro vás.

1 19.08.2024

(SPOILER) Knihu jsem si vybrala poslepu a nevěděla jsem co od ní očekávat a příjemně překvapila. Příběh nám je vyprávěn z různých úhlů pohledů a čím dál se čtenář dostává do děje, tím víc si začíná uvědomovat souvislosti.
"Isn't that why we're here? To leave mark on wilderness?"

Gaspery hledal anomálii tak dlouho, až ho k ní přivedl sám čas. I když věděl, kam jeho cesta vede, přesto pokračoval po stopách událostí. Událostí, u kterých věděl, že jsou i tak nevyhnutelné.
"The traveler's presence itself is a distruption."

Čtenář si v jednu chvíli říká, že být na jeho místě, udělali bychom něco jinak? Ale ve chvíli, kdy vidíme, že se anomálie už opakuje, by nám muselo dojít, že na to udělat něco jinak je už stejně pozdě.
"I'd do it again, I wouldn't even hesitate"

1 24.02.2024

Tentokrát jsem slzu neuronila. ALE tahle pasáž a konec knihy mi vehnala slzy do očí ze smíchu i ze smutku.
Když jsem dočetla první díl, nebyla jsem si jistá proč vlastně potřebuji číst pokračování. Má kuriozita vyhrála a poněkud skepticky, jak se bude děj dál rozvíjet, jsem se pustila do druhého dílu. A jsem ráda, že jsem pokračovala.
Příběh je vlastně stejný, autor jej napsal tak dobře, že to nutí čtenáře číst až do úplného konce.

1 03.09.2023

Udělala jsem tu chybu, že jsem si dílo přečetla v anglickém jazyce dřív než v českém. Nestydím se vytahovat, že angličtinu mám na úrovni C1, ale na viktoriánskou angličtinu mě nikdo nepřipravil.
Z tohoto důvodu se mi prvních pár kapitol četlo velmi těžce a byť kapitoly jsou velmi krátké, čtení pro mě bylo dlouhé.
Díky tomu jaký měl pan Dickens velmi bohatý slovník (a že se ho nebál použít), jsem se naučila nemálo nových/starých slov. Možná proto Oliver Twist vyšel skoro na 500 stran, kdy by podle mě stačila bohatě polovina. Ale nebyl by to Dickens, kdyby se tak nerozepsal a my bychom neznali velkolepý příběh Olivera Twista.
Na konci knihy se mi konečně ulevilo, že hlavní hrdina příběhu dosáhl zaslouženého klidu a pochopení, které se mu od narození nedostávalo.

1 11.06.2023

Nathaniel jako hlavní mladý protagonista je tvrdohlavý a občas nerozvážný. Ale ta jeho tvrdohlavost a nerozvážnost se mu častokrát vyplácí. Cesty se mu zkříží s (ne tak) mocným džinem Bartimaeusem (Bartimaem?) - démon s narcistickou povahou, která ale čtenáře svojí pyšností nedráždí, ale naopak velmi pobaví a nutí nás ho zbožňovat ještě víc.
Máme tu tak dvě postavy s kompletně odlišnými vlastnostmi, kteří se ale tak krásně doplňují a jdou ruku v ruce. I když by se někdy nejraději zaškrtili, je mezi nimi silné pouto a my jako čtenáři jsme svědky některých bromance momentů.

Trilogie mě tolikrát rozesmála, že jsem se některým pasážím tlemila ještě týden. Už je to sice doba, kdy jsem sérii četla, ale vzpomínám na ni s úsměvem a třeba si ji někdy přečtu znovu k připomenutí Bartimaeovi kolosální dramatičnosti.

1 10.03.2023

(SPOILER) Zažili jsme spoustu akce, spousta postav taky zahynulo. Ze všech smrtí mě nejvíc mrzel Uhlík a člověk u takové knihy naivně doufá, že zakročí deus-ex-machina a zázrakem se uzdraví.
Konec skončil přesně tak jak jsem předpokládala, Árie a Peregrin budou spolu šťastní až do smrti. Opona spadla a pohádky byl konec.
Narozdíl od předchozích dvou dílů, se tato neuvěřitelně táhla od začátku do úplného konce a já se prostě nemohla nudit víc. Akční pasáže tentokrát byli mnohem lépe popsané, ale všechny ty postavy jakoby najednou běželi na autopilota. Zdáli se mi ploché, nezajímavé, bez charakteru... zkrátka mrtvé.
S jistotou mohu říct, že série Nebe je pro mě tímto konečně uzavřena a určitě se k ní nevrátím.

28.07.2023

Krátký druhý díl, kde se dle mého názoru toho tolik neudálo. Český překlad se tentokrát četl mnohem lépe, ale objevili se fráze, které i tak mátli.
Uvidíme, co přinese závěrečná kniha série.

23.07.2023

Vrátila jsem se k téhle sérii, abych ji po letech konečně dočetla do konce a prvním dílem jsem si musela připomenout, čím mě kdysi tak zaujala. Už nějaký ten pátek nejsem cílovou skupinou čtenářů (věkově i žánrově) a na takový "jednodušší" styl psaní jsem si musela zvykat a představit si, že jsem zase o deset let mladší. Některé zdlouhavé pasáže náhodných proudu myšlenek hlavních postav jsem v rychlosti projela očima, protože hlavní dějovou linku tím nijak neobohacovaly.
Děj sám o sobě je docela jednoduchý a má v sobě pár nedostatků - třeba nelogická vysvětlení, chudý pilíř historie, o který se kniha opírá a hrozně moc postav, která by tam nemusela ani být, protože pro rozvoj děje nejsou důležité.
Co si autorka mohla odpustit, byly ty šíleně kýčovité scény a fráze, které mě vnitřně bolely. Úplně jako kdybych to viděla v céčkových romantických filmech, brr. Ale přes všechny ty nedostatky se mi líbil vývoj vztahu Árie a Peregrina. Avšak stále tápu jestli knize dát lepší 3 hvězdy nebo horší 4 hvězdy.

P.S.: Kniha před tiskem očividně neprošla řádnou korekturou, protože jak zde bylo zmíněno - ta hromada chyb šíleně bila do očí. :(

23.07.2023

Nevím no, zbytečný popisy, zbytečný postavy a hlavně zbytečně dlouhé. I přesto, že jsem knihu četla tak deset let nazpět, stále si živě pamatuji, jak špatné to bylo. Tak nějak mi děj celkově přišel o ničem, bez nápadu, bez hlavy a paty a hlavní hrdinka mi byla neskutečně nesympatická a neuvěřitelně naivní. Tuhle knihu beru jako jakousi satiru na Stmívání... jinak se to asi bohužel říct nedá. Nějaký pokus tu asi byl, ale zřejmě mě to minulo.