Bess.h
komentáře u knih
Jedno veliké překvapení a já jsem po dlouhé době dala 4 hvězdy červené knihovně. Konečně kniha, kde hlavní hrdinové si až do konce knihy nenalhávali, že milují toho druhého. Jediné co mě štvalo bylo, jak se až moc hlavní hrdina snažil změnit. Naštěstí Charlotte pak pochopila, že v jeho případě je to blbost. Ještě že tak, jinak bych ji asi uškrtila.
Závěrem: hodně se těším na druhý díl, který se tváří, že bude časově hnedka navazovat na tento. Sice už nebude Charlotte a Ran hlavními postavami, ale asi o nich ještě uslyšíme. A jsem hodně zvědavá na příběh Ranova “chytrého“ bratra a na to čéro co vznikne mezi skotskými rodinami.
P.S.:
Moje srdíčko by taky někdy potěšilo, kdybych dostala od jakékoliv autorky tohoto druhu románů příběh s hlavními postavami po svatbě.
Třeba o Charlotte a Ranovi bych si znovu ráda přečetla, jak jsou pěkně na Vysočině, jak se Charlotte sžívá se životem ve Skotsku a jak třeba řeší záhadu.


Čtvrtý díl lovců by se dal shrnout asi takto: máš-li z něčeho strach? Zatni zuby a jdi do toho (tady spíš znovu zastřel), aneb psychologická metoda zvládání strachu v praxi. Tenhle díl byl v něčem tak moc superrrr a v něčem prostě horší a já se do teď nemůžu rozhodnout, co převažuje. Klady: postavit Lovce svým největším hrůzám byl super nápad. Spoustu z nich to neskutečně posílilo. Opět tu byli super hlášky, až jsem se nahlas rozesmála a pak tu je pan Ředitel. Nejvíc super postava, jakou mohl Larry vymyslet!!! A teď zápory: tentokrát mi nějak nesedlo tempo knížky. Na začátku čtení mě i štvalo, že knížka má pod 300 stránek, ale po přečtení bych sama nějaký ještě ubrala. Prostě třetí díl byl lepší. Tentokrát mi to přišlo, jako nejslabší díl série. Je to škoda, dávám čtyři hvězdy, jen proto že 3,5 dát nejde a dát tři mi přijde zase škoda. Četla jsem mnohem horší věci u kterých jsem dala tři hvězdy a tohle mezi ně zkrátka nepatří.


Ne, ne, NE! Tohle mu autor nemohl udělat. Proč? Ten konec je prostě špatnej. A teď o čem mluvím: tahle kniha byla super! Vůbec mi nevadilo, že to bylo psaný v er-formě, naopak to tomu dalo jiný rozměr a hlavně to dokonale odlišilo od předchozích dvou dílu. Prostě ta forma psaní přímo křičela: tohle není o Owenovi. A bylo to dobře. Protože tohle bylo o vlkodlacích. Tahle kniha měla všechno, malé město, kde to lidi vzali do svých rukou, kretény, kterým člověk akorát přeje smrt (škoda, že ten největší dopad jak dopad) a pak tu je ta lehká romantická linka, jemná nenásilná, která ksakru měla skončit takhle: „ahoj Julie, tohle je tvoje nová prababička“ a NÉ tak jak to skončilo.
Naštval si mě Larry. Ale i tak, tuhle jízdu jsem si užila od začátku až do konce. Sahám po dalším díle, který je naštěstí v mé knihovně. Teď je to na tobě Owene, zlepši mi náladu.


Já se téhle mangy nemůžu nabažit. Ta kresba... ach, je prostě nádherná. A pak ten příběh. S každou další knížkou se vztah mezi Čise a Eliasem posouvá dál. Oba dva se vyvíjejí a učí novým věcem, především mezilidské interakci (hlavně když doteď měli nulové zkušenosti). Pak je svým způsobem hezký, jak se Čise vrhá do všech nebezpečí po hlavě, aby všechny zachránila, nemysle jaký budou následky pro ní a její tělo. Je v tom sice hezky vykresleno, jakou neochvějnou důvěru má v Eliase, že to nějak vyřeší, ale taky hrozná bezohlednost k němu. Protože co se stane, až nebude Elias moct? Ale musím uznat autorce, že je to zajímavá část na prohloubení vztahu hlavních postav, protože zatím jsou oba na začátku budování a tak si Čise prostě jen neuvědomuje, že svým chování Eliase zraňuje. Elias se zase musí naučit dát Čise trochu volnosti a ne si ji zarputile držet blízko u sebe (viz akademie). Shrnuto podtrženo, Elias je jako mimoňsky nemotornej čaroděj super a Čisiny rozmary zatím pochopitelný (snad se ale časem zmírní, nebo mě Čise začne štvát). Ale jinak mangu ROZHODNĚ doporučuju.


Ryan je fakt skvělý vypravěč. Opět mě jeho styl psaní vtáhl do čtení, kdy jsem knihu doslova nemohla odložit z rukou. V druhém díle mě potěšilo, že se opět setkáváme s Vernierovými zápisky. Taky mě mile překvapilo popisování děje z pohledu více postav a ani mi nevadilo, že Vélin je trochu v pozadí, protože všechny ty hlavní postavy on ovlivnil a oni podle toho pak jednali. A k tomu si každá postava prošla svým jedinečným vývojem a jinak hrůznými zážitky. Reva se sice představuje teprve v této knize, ale to mi nezabránilo si ji hned zamilovat, někdy mi sice připomínala Johanku z Arku, jen víc od rány a míň posedlou bohem. Frentis to měl asi nejtěžší, přežít x-let neustálých soubojů v jámě a pak být z otročen silou, kterou nemůže ovlivnit. U něj jsem hodně zvědavá, jak se mu bude dařit dál a kam ho zase nasměřuje setkání s Vélinem (pokud se setkají). Lyrna mě nakonec překvapila svojí houževnatostí, tak snad jí to vydrží. No a Vélin? Chudák si ten relativní klid v severní věži moc dlouho neužil. Teď si jdu pro třetí díl a jsem zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne.
P.S. Ve svém komentáři k první knize jsem psala, že jsem zvědavá co bude v dalších dílech, když první díl má skoro uzavřený děj. Mýlila jsem se. První díl nás měl jen připravit na další děj. Myslím že pro mě, jako pro čtenáře bylo opravdu důležité, abych si přečetla Vélinův vývoj a koho všechno ovlivnil, kdyby autor začal rovnou válkou, nebylo by to ono.
Dávám čtyři hvězdy, protože pět si nechávám pro ty nejlepší z nejlepších (musím mít nějakou rezervu :-D )


(SPOILER) Téda to byl hukot. Byl to tanec ve Vortexu.
Ale bylo to dobré? Chvilka napětí Jednoznačně ANO! A to to měl autor tentokrát u mě o dost těžší. Už jsem jeho postavy znala, měla ráda a nehorázně se na pokračování jejich příběhu těšila. Což může být malér, pokud autor nedokáže navázat anebo udržet styl. Prostě prostor na zklamání je diametrálně větší. Ale neboj Petře, za mě si to zvládnul a možná ještě líp.
A teď pojmy a dojmy: zkusím se držet posloupnosti, ale nic neručím.
Kniha nám začíná opět smrtí Mrtvoly, trochu jsem se zarazila, že autor zkouší ten samý trik a do teď jsem se nerozhodla, jestli se mi to líbí jako dobrý podpis či reference na první díl, nebo je to otřepaný. Pak skočíme do přítomnosti a začínáme příjemnou akcičkou mezi bezďákama. Mrtvola čapl jednoho probuzeného v těle malého kluka a pak, a tady se raději přiznám, že jsem při čtení první části byla nějaká nesoustředěná a asi mi něco uteklo, kluk se neřeší a někam se ztratil. Z toho, kdo je Irena jsem jen pochopila že je probuzená a později v knize, že měla kluka u sebe a že ho pustila. No nic, jdeme dál, protože se mi konečně dostalo toho, co mi v první knize chybělo, uceleného případu. Krok za krokem sledujeme sběr informací, hledání padoucha a přípravu na jeho dopadení. No a ta akce? Palec hore. Fakt se mi líbilo, jak to začalo profesionálně a pak se díky debilnímu mobilu posralo. Protože nic nikdy není tak hladký, jak zásahy v amerických kriminálkách, kde se jen řve čistý, čistý, ale nikdo už nezařve špinavý (nebo alespoň špinavý nádobí ve dřezu). Což mi připomíná bitku v kuchyni. Jako jo byla dobrá, dobře jsem se orientovala v tom, co se děje, ale ty hlášky u toho? Některé fakt dobré, jiné meh trochu trapné. Ale celkový dojem pak zachránila bitka v pojízdném bufetu. A teď ke konci první části. Po setkání Abigeuse se Sněhurkou mi bylo jasné, že to zkusí i na Mrtvolu, a fakt jsem se těšila, co uvidíme v jeho hlavě, a Mrtvola nezklamal!
Druhou část vezmu trochu hopem. Nejdříve juchů, Doktor žije. Hodně bizarní a lehce zvrácený sex? Odvážný, ale dobrý, zapadlo to tam. A stejně to mezi nimi už v první knize jiskřilo. A když jsme se dostali na konec druhé části, kde byl připravený pro nás čtenáře super vau efekt, tak... tak nepřišel. Fakt díky Martine Bečváři, že si to vyzradil ve článku v PEVNOSTI. To už se mi stalo po druhý. Poprvé mi ukradl vau efekt sám šéfredaktor Martin Fajkus ve článku na Falešnou hodnotu od Bena Aaronovitche.
A je tu třetí část! Mrtvola si vyzkoušel pár historických období a asi jak se cítila Kristýna, než si mohla coby probuzená obstarat to správné tělo. Tenhle nápad kvituju.
Otázka přímo na autora, to s tím biomonitorem byla náhoda, nebo sis to už v první knize takhle naplánoval?
No víc už prozrazovat nebudu, myslím že jsem se tu už rozvášnila dost. Už takhle to je delší něž všechny moje slohovky ze střední.
Závěrem: roční těšení se vyplatilo. Druhý díl byl ještě lepší jak první. Plynulost děje se zlepšila a některé nelogičnosti se odstranili, jiné hodně dobře schovali. Protože po přečtení doslovu od autora jsem zjistila, že jsem si ani jednu otázku nekladla. Včetně té, co je to vortex. Ale to jen díky autorce Amandě Quick, která s tématem parapsychologie jiného smyslové vnímání hodně ve svých knihách pracuje a Vortex taky několikrát zmínila (ale stejně jsem si to raději vygooglila).
Takže Vortex místo s fyzikální anomálií, kde se čas, prostor, gravitace nechová tak, jak nás to učil strýček Newton.
A tahle kniha ve Vortexu přímo tancuje.


(SPOILER) Tak to byla dobrá oddychová jednohubka. Úplně mě to vrátilo na střední, kdy jsem sjížděla Hannah Howell. Annabel byla na začátku roztomile nemotorná a mimo mísu, ale pak se hezky posunula no a některé situace, do kterých se dostala... ? Roztomile vtipné, úplně jsem si představila jak běží po lese s rukama hore a uvízla v šatech, i jak sestřelila ten strom. Zápletka nakonec zajímavá a docela mě překvapilo to vyústění, kdy se osudy otočily. Takže závěrem docela spokojenost.


Jsem stále nadšená!
Hlavní téma (tedy operace puštík) se nám jen pomalými krůčky posouvá, ale komu to jako va? Mě tedy ne. Vždyť jsme stále na začátku. Tahle manga je prostě skvělá oddechovka která si střílí ze špionských témat. Navíc téhle rodince nejde nefandit. Obzvlášť když se naší trojici, teď čtveřici, pořád něco děje, a kdy máme tolik témat a tolik možností, která je cestou k cíli může ještě potkat!!!


Až moc hodnej chlap. Ashton Radmoor je hodný, zdrženlivý (samozřejmě dokud nepotká tu pravou, která v něm probudí dokonalého milence) muž s velice dobrými přáteli. Jen má jednu chybu, je až po uši v dluzích a kvůli tomu musí být zlatokop. Tenhle hrdina je zvláštní kombinací dokonalého, ale uvěřitelného muže. A Penelopa opravdu není křehká květinka. O Penelopě jsem četla už dřív, jelikož série Wherlocke u nás nevychází chronologicky a vždycky mi zmínky o ní přišli ve stylu, že je to šedá myš, která nedokáže říct ne, kdy jí nějaký příbuzný předhodí svoje dítě. Naštěstí to tak není a tahle hlavní hrdinka docela překvapila. Jediná věc, která mě na ní rozčilovala, bylo jak nechala nevlastní sestru a bratra sebou vorat. Prostě nějak nešlo dohromady, aby holka, co se každý den stará o deset dětí (a má hlavně u kluků velkou autoritu), se každou noc vrací do sídla, kde spí v podkroví.
Závěrem: tohle byla docela dobrá knížka na oddych, když si prostě člověk chce přečíst něco s jasným happyendem. Jen by se autorka konečně mohla zlepšit v psaní té „detektivní“ části. Tady to bylo krásně rozjetý a pak to ukončila ve svým stylu (!spoiler! - všichni jsou šílení)


Tahle kniha pro mě byla doslova oříšek. Náhodou jsem narazila na článek o Městě zázraků a tak jsem si našla cestu k tomuhle prvnímu dílu. Jenže mi to nějak nesedlo. Prvních dvě stě stran jsem tak trochu protrpěla, vůbec jsem se nemohla začíst, tak nějak mi neseděl styl, jak to bylo napsaný, dokonce jsem knihu na několik měsíců odložila. No teď jsem se k ní vrátila a konečně dočetla... a nakonec to bylo dobrý. Zbylých tři sta stran jsem zhltla docela rychle (jen nějaký tři dny), ale stejně ve mě přetrvává pocit, ani nevím jak to popsat, prostě mi nechutnalo. Kniha vypadala lákavě, příběh byl docela zajímaví, ale stejně mi nechutnal. Asi si zatím moc nerozumím s městskou fantasy. Možná se časem vrátím k pokračováním, ale teď si dám určitě na dlouho pauzu.


Když jsem narazila na tuhle knihu, kde je víc postav, řekla jsem si JUPÍÍÍ !!! konečně něco, jako Šest Vran od Leigh Bardugo, no... šest vran to opravdu není. Ale nakonec to bylo fajn a hlavně, a to musím FAKT vypíchnout, byla zajímavá princezna Catherine. Tahle holčina se chovala normálně a měla normální rozhodování. V knihách YA fakt nesnáším hlavní hrdinky, které děsně dlouho rozmýšlí nad věcmi, pak nakonec nic neudělají a ono se jim to pak neskonale po... vymstí (nechtěla jsem být sprostá). Další rozumná holka je Tash, je to takový ten typ hrdinky jako třeba Ilan z Naslouchače. I Tash se mi strašně zalíbila. No a pak ti „kluci“, mě přijdou tak trochu jako komparz, podrž-tašky, zatím mi nijak neučarovali. No třeba se ještě trochu zlepší. Závěrem: kniha byla fajn oddychovka, nic náročného, ale i tak zaujala natolik, že si určitě koupím další díl.


Standart na který jsem od Hanny Howell zviklá. Po dlouhé době zase u nás vyšel příběh o Murrayích a dokonce jsem se setkali se starými dobrými známými. Příběh Gillyanne byl můj první, který jsem od Hanny četla, takže mě i krátká zmínka o ní potěšila, stejně tak jako o Simonu Innesovi. Ale teď k příběhu, který byl velice podařený a docela čtiví. Hannah si drží svůj standart a svoje postupy, člověk co od ní četl všechny knížky (jako třeba já) už vlastně dopředu ví, co se bude v jaký části dít, a proto jí pořád tak ráda čtu. Tomu, kdo nehledá složitosti a chce jasný Happyend, můžu knížku jen doporučit.


Tak... nevím co napsat, protože jsem právě dočetla a jsem tak nějak rozčarovaná. Začnu raději klady: opět skvěle napsáno. Tohle byla asi první kniha kde mi autor dokázal tak dobře popsat situaci, až jsem měla skoro celou první část knížky depku. Další klad byl, že Vélin dostal víc prostoru a během své cesty víc a víc odhaloval ztracená tajemství, potažmo i já, jako čtenář. A teď k záporům: pasáže s Lyrnou začali být nudné, všichni se v jejím okolí, v četně jí, báli co se z ní vyklube za panovnici, ale mě tak hrozná nakonec nepřišla. Pak mi už začalo i vadit přílišné zaměření na popisování jednotlivých bitev, místo nich se autor mohl víc rozepsat v závěru o tom Spojenci a jeho konec udělat víc epický. A taky tam mohl víc vysvětlit celý to s tím kamen. Nakonec se mi nelíbil, jak Vélin skončil. Sice to všechno přežil a vrátil se na severní věž, ale sám. Tady mohl být k němu autor shovívavější, po tom všem, co mu nachystal.
Závěrem: autor mě zase uchvátil svým stylem psaní jako u předešlých knih, ale taky trochu zklamal. Na to že první knihu jsem nemohla dát z ruky a přečetla jí za necelé tři dny, u této poslední už mě to tolik nenutilo jí zhltnout na posezení, ale to bude tím dějem. Myslím, že teď se pustím do něčeho lehčího, kde bude jasný že všechno skončí velkým Happy endem, ale k tomuto autorovi se určitě vrátím pro jeho styl psaní a už teď si dělám zálusk na jeho novou knihu. Tak snad ji Ježíšek přinese. :-D
Dávám opět čtyři hvězdy, pět si to nezaslouží a na tři to je až moc dobrý. Kdyby bylo tři a půl, tak dávám je.


Tak tahle kniha se ke mě dostala opravdu velkou náhodou. Sice o světě AC něco vím, dokonce jsem zkoušela hrát úplně první hru, ale nejsem hráč, o to víc mě tahle kniha překvapila, zaujala a nahlodala, jestli nemám zkusit i další knihy z toho universa i když jsou od jiného autora. Celý ten koncept asasínů, templářů a úlomků ráje mě nadchl a k tomu to využití historie je, pro mě jako milovníka dějepisu, něco úžasného. Téhle knížce se podařilo mě zaujmout, i když nehraju hry a tak jí může jen vřele doporučit. Dávám čtyři hvězdy, což je u mě hodně dobrý (pět dávám jen topovkám) :-)


Knížku jsem přečetla jedním dechem i za cenu, že jsem nevnímala přednášky a četla si pod lavicí. Musela jsem. Konečně jsem objevila knížku, která není ve stylu 'zhnívání' a jako bonus je o naší mytologii. Černokněžník je moje první kniha od Červenáka, ale rozhodně nebude poslední.


„Etot lže-činovnik?!“ vyklouzlo Rudnickému mimovolně. Jako většina obyvatel Varšavy se alchymista dokázal domluvit německy, ale ve vypjatých okamžicích si občas spletl jednoho okupanta s druhým a přešel do ruštiny.
Tak tohle mě na začátku knihy pobavilo a hned jsem si vzpomněla na jeden vtip:
Přijde babička po Únoru 1948 na národní výbor a pozdraví: "Heil Hitler!"
Předseda výboru jí říká: "Ale babičko, nespletla jste si dobu?"
"Dobu možná, ale Vás určitě ne."


(SPOILER) Tak tohle bylo tááák pitomoučký. Tuhle autorku mám sice ráda, hlavně pro její styl psaní a hlavně pro poklidný děj, kdy jen sledujeme hezký vývoj lásky bez přehnaných dramat. Ale tady to bylo moc. Tohle bylo tak moc sluníčkový a přeslazený až mě boleli zuby a k tomu se tam ani nic nedělo. Hlavní hrdinové se jen mihnou na koních a hned chtějí na sebe jen skočit. Gideon jen běhá po městě, hasí otcovi průšvihy a do toho se jen rozmýšlí jestli se Louise dvořit nebo ne. Pak je změna a po defacto dotlačení do sňatku běhá Gideon po městě hasí otcovi průsery a přemýšlí kde na Luisu skočit.
Navíc mě rozčilovalo, jak všichni okolo věděli, co Gideonův otec dělal, s kým se tahal, a Louise to nikdo neřekne? TVL jako proč. Jak ta kniha mohla být hned zajímavější kdyby už někde v půlce věděla o milence bývalého vévody a šla s ní do konfrontace. Furt jí vykreslovali jak se do všeho montuje, jak chce všechno řešit a pomoct a jediné její počínání je že předělá z vlastních peněz kuchyň? Sorry jako, ale tohle bylo promarněný. To už by bylo zajímavější číst o Orioně a Gideonově bratranci.
Závěrem: snad bude další kniha lepší, ještě se mi to s autorkou nechce vzdát.


Trochu jiná kriminálka... že by nový trend? Po té co dlouho vládl trend “severských kriminálek“ kdy vám byla při čtení zima, tu pro mě přišla změna, která mě natolik zaujala, že jsem si tuhle barevnou nenásilnou kriminálku musela koupit. Je veselá, je barevná, je o komiksech a je hlavně z pohledu konzultantky, která k případu přišla jako slepý k houslím. A MG dává vyšetřování svoji osobitost i to, jak je jako totální laik ve vyšetřování úplně mimo mísu. Docela mě to bavilo. Ne že by to oslnilo, ale jako oddechovka dobrý. Narážky na geekovskou kulturu jsou taky v mezí, aby to mainstream čtenář pochopil. Nebo si to alespoň myslím já. Prostě tam nebylo nic, co bych neznala z TBBT nebo z běžného dívání na MCU a Harryho Pottera. DC, starwars, startrek jdou lehce mimo mě, ale pořád znám ty profláklý věci (Hello, my name is Inigo Montoya, you killed my father, prepare to die.) :-D.
Závěrem slušná jízda, autorce se to docela povedlo a pokud napíše něco dalšího tak si to určo koupím. Zvlášť když to bude takhle barevný.


Typické letní čtení na dva dny. Počet stran sice může zarazit, ale díky velkým mezerám mezi řádky to zas tak dlouhý není. Camille je docela fajn na svých pětadvacet, ale tím že jsme o ní všechno věděli hned od začátku (díky jakože „složce“), tak mě nedokázala v knížce překvapit. Zato Jake byl samé překvapení. Přišlo mi, že autorka několikrát za knihu změnila důvod, proč má Jake posttraumatický syndrom a neustálý zkazky na Abbie to jen zamotávali. Na závěr knihy, kdy přišlo odhalení, jsem byla docela překvapená. Trochu mě mrzí, že pátrání po hrozbě bylo hrozně moc upozaděný a vše pak jen rychle vmáčknutý na konec. Škoda, kdyby pátrání bylo víc rozepsaný namísto pár hluchých míst, knížka by hned byla zajímavější.
Závěrem: závěr knížky až moc přeslazený. Trochu mi přišlo nereálný co si na sebe Camille v pětadvaceti ušila společným žitím s Jakem. A chyběl nějaký epilog. Erotický scény fajn, ale taky žádný zázrak to nebyl.
Když si všechno shrnu tak kniha jako celek vychází jako zlatá střední cesta. Prostě odpočinkové čtení bez přílišného přemýšlení.


Tak trochu jiný styl.
Úplnou náhodou jsem narazila na tuhle spisovatelku a tak jsem trochu nešťastně jako po první knížce sáhla po téhle, která je až dvacátá v sérii. Naštěstí knížka funguje dobře i sama o sobě. A teď, když jsem Stephanii Laurensovou objevila, zkusím i další knížky a hezky popořadě.
A teď k tomu stylu. Tahle knížka byla vším klasická červená knihovna a přeci jiná. Taková rozvláčná v popisování ale i tak čtivá. Pravda, na konci to mohlo být víc vypilovanější. Tak nějak mi neseděl charakter nevlastní matky. Víc by se hodilo, kdyby Lavinie byla popisovaná víc chladnější a rozumnější. Než taková náladová a sebestředná.
Ale co musím vypíchnout, je hlavní hrdinka. Ta fakt nad věcmi do hloubky uvažovala a pak přišla na správný význam. A Ryder taky ušel :-)
Závěrem: byla jsem mile překvapená a tak dávám tři hvězdy (čtyři a pět hvězd si nechávám pro náročnější četbu, která mě musí s cela uchvátit). Můžu jen doporučit.
