Bob komentáře u knih
Olga Hepnarová byla ztrápená duše. Není možné obhajovat co provedla, ale je možné ji soudit?
Česká taškařice jak má být. Četlo se to příjemně a rychle to odsýpalo. Nečekal sem žádné nové převratné filosofické vývody ale odpočinkové čtení a to sem dostal.
Milan Kozelka a Harry Crast, by mlaskali. :-D
Katastrofa. Nedokážu pochopit, jak může někdo napsat, že hrubky v knize byli, ale nebyli tak rušivé. Sám nejsem žádný češtinář. Ale co je moc...
Pokud editor, na různých místech knihy uvádí různé názvy jedné, stejné organisace, a korunuje to komolením méně známých jmen, to je zlo. Tato kniha vyšla, jen aby hloupě zaplácla místo na trhu. Mrzí mě že tento krok vedle způsobilo zrovna nakladatelství Volvox Globator. Kniha byla doslova nudná, vedle pravopisných hrubek, byla zbytečně natažená, o pasáže které přímo s expedicí nesouviseli. Velké zklamání.
Tato kniha je tak špatná, jako je zaujatá. Všechnu vinu hodit na bosenské srby a Radovana Karadžiće. Nebudu se hádat o tom zda a kolik civilistů jeho armáda zabila - hodně. Ale taková je válka, civilisté umírají. Je třeba si říct že balkán je do dnes nevyřešen, konflikt je pouze utlumen. Celá situace v tom regionu byla extrémně složitá a vyhrocená. Celá Jugoslávie byla v polovině 90.s rozdělená na 12 samosprávných celků(Slovinsko, Republika Makedonie, Centrální Srbsko, Srbsko Vojvodina, Kosovo, Černá hora, Chorvatsko, Srbská Republika Krajina, Bosna a Herzegovina-federace Bosna a Herzegovina 1992-1994, hlavní město Sarajevo, něco co se jmenovalo přechodná Bosna 1993-1995, hlavní město Velika Kladuša, Chorvatská republika - Herzeg-Bosna, hlavní město Mostar a Srbská republika) Co na vás působí, když to čtete??? Chaos, absolutní chaos. Tyto správní celky mezi sebou v různých kombinacích bez ustání uzavírali spojenectví a hned je porušovali. Nebojovalo tam jen těch 12 celků, na menších územích operovali malé soukromé armády gangsterů a žoldáků. Bylo normální že v malém údolí mezi sebou bojovalo šest armád a každá bojovala třeba jen za svůj kus země.
Všechny strany se podíleli na etnických čistkách a genocidě.
Slobodan Milošević byl politik, který měl mentálně nejblíže k tomu spojit dohromady národ chorvatů, srbů a bosňáků.
Nepodařilo se mu to, protože to byl tradicionalista, který říkal, neotevřeme se západu, pokud nám tento nemá co nabídnout, v tomto je směšná i kritika Ruska panem Urbanem.
Když pan autor vyřkne A měl by ale dodat i B a C.
Nic není černobílé! Ta válka byla zlá
Doporučuji vyhledat povídání s plk. Karlem Klinovským, který sloužil přímo v epicentru konfliktu jako voják UNPROFOR.
(SPOILER) Norman Ohler, má bujnou fantasii.
Jako politický thriller funguje kniha příkladně.
V seriosní debatě, bych ale fakta načerpaná z ní, nepoužil.
Ohler si na některých místech knihy doslova protiřečí.
Také čerpá ze zdrojů, které sou účelové( Allgemeine Zeitung, co bylo vždy židovské periodikum a tedy měli povinnost vytahovat špínu na všechny národovecké spolky v Německu, Hitlerova NSDAP byla nejsilnější, tedy byla tato špína vidět i na mezinárodní scéně a dochovala se dodnes.
Kniha má z poloviny vyprávět o úspěších Wehrmachtu, kterých ten údajně dosáhnul pouze díky Pervitinu, pravda, že tehdejší Německo zkrátka mělo zkušený vysoký důstojnický sbor, který prošel perfektní monarchistické kadetky, plus získal cenné zkušenosti, ve velké válce, není brána do úvahy.(polní maršál Rommel je zde ponížen do role věčně nafetovaného budižkničemu, který ztratil své štěstí v severní Africe, když si Pervitin začal vybírat svou daň)
Ze druhé části vypráví o dění přímo kolem Hitlera, tam bych tolik kritický nebyl, ale také, Ohler sám tvrdí že když luštil dokumentaci doktora Morella, musel se dopouštět dedukcí a některá fakta upravoval aby byla použitelná zkrátka proto, že Morell, měl dost nečitelný rukopis a čerpat z jeho deníků bylo problematické.
Kniha je zajímavá jako zdroj informací o dalším prominentní nacistovi a sice Morellovi, který ač nebyl členem SS a dlouhou dobu ani NSDAP byl schopný se v Hitlerově okolí konstruktivně pohybovat a nokonec zneužít války k vlastnímu obohacení.
Jodorowsky dlouhá léta ovládá techniky lucidního snění a astrálního cestování. Tyto techniky mu přinesli osvícení. On poznal boha, jako absolutní praentitu.
Jedna ze slabších věcí od autora co sem četl, ale přesto by ji měl každej přečíst, v téhle knize se autor ukazuje trochu jinak než sem ho vídal doposud, dává najevo že dokáže psát i o fantasknějších věcech než je ranní stávání tvrdá práce večer se zchlastat a porvat. Bukowski musí bejt poghopenej, pokud ho člověk nepochopí trochu do hloubky, nikdy nemůže jeho knihy docenit. Nesoudím ho, někdo řekne že je dobrej, jinej řekne že neumí psát, ale to o sobě Bukowski sám říká, jenže od Bukowskiho se neočekává nějaká krásná próza, ale špinavé a odporné popsání reality, světa takovýho jakej je. Myslím že nepsal knížky proto aby ho četli desítky milionů lidí, ale proto aby pobuřoval, aby na něj lidi spílali, protože ukazuje pravdu a to se dnešní zasrané konzumní a pokritecké společnosti vela nepáčí.
HROZNÉ!!! Tolik pravopisných chyb a historických nepřesností v jedné knize sem DLOUHO nezaznamenal. Naše vojsko se (více méně opět) vyznamenalo.
Nicméně se v knize nachází pár zajímavých informací, všechny je ale třeba si ověřovat z jiných zdrojů, jelikož když někdo tvrdí že Napoleon v roce 1860 ovládl celou Evropu, jak chcete lidem co stojí za českým překladem věřit informace stěžejnější.
Připouštím že když se mi kniha dotala do ruky očekával sem víc, možná sem spíš očekával něco jiného. S oběma autory zkušenost mám, ale dopadlo to jak dopadlo. Víc než samotná náplň knihy bych oceňoval vybarvení atmosféry ve které vznikala BEAT GENERATION a spolu s ní se vytvářely nebo novým směrem formovaly i hudební a kulturní nebo i politické směry a subžánry, kterým v dalších letech vdechl život především W.S. Burroughs