borufka
komentáře u knih
Veterán
Miroslav Žamboch
Po ochutnávce v Seržantovi jsem se pustila do této série, trochu mě překvapilo, že od Lancelota uplynula docela dlouhá doba a technika pokročila jen nepatrně (teď tedy myslím opravdu technika - auta, zbraně, možnosti komunikace), asi je ta magie, co tam tak nepěkně ohýbá přírodní zákony opravdu taková svině, když ani v oblasti vojenství, které je tradičně schopné chrlit novinky s plodností lumíka, se za tu dobu nedostali dál než k lepším tankům a samopalům. A trochu mi vadilo, jak se v knize pořád dokola opakovalo, že panáček po tak složité magickofyzické operaci bez patřičné magickopsychické rehabilitace nebude psychicky ok... to asi stačilo říct jednou, neboť další vývoj děje jaksi i bez toho naznačuje, že se nám z Maxe stává bezskrupulózní monstrum. Ale zatím dobře, mix military, fantasy (i když nám od Seržanta tak nějak ustoupilo do pozadí), gangsterky, jdeme dál, za Kapitánem... a slza za Guzyho, to byl fakt sympaťák (omlouvám se, nevím, jestli se tak tohle jméno píše správně, knihu jsem četla "ušima").
Vojenská felčarka
Heidi Rehn
Obecně mám beletrii zasazenou do historicky uvěřitelných reálií ráda, ale to hle byla nuda. Příběh mě nebavil, nečekala jsem s napětím, jak co dopadne, nebyly mi jasné pohnutky osob (pominu-li jednoznačnou motivaci některých pánů dostat se ženské pod sukni, ale ani těch nebylo na tu dobu moc). Na výpověď o době to pro mě nemá hloubku, na zábavnou četbu to nemá vtip. Kniha na mě působí dojmem, že je úplně jedno, na jakém pozadí se děj odehrává, vztah Magdy a Erika je pro mě nezajímavý, Erik mi vůbec přijde rozporuplný, na jednu stranu milostný vztah, na druhou stranu léta, kdy se mu asi dařilo slušně a měl možnosti a kontakty, aby se coby "kšeftař" s Magdalenou spojil, ale neudělal to, a nakonec jeho samozřejmé přijetí "otcovské role" a přitom trpné a pro mě nepochopitelné čekání na to, že je Magda najde sama. No román to není ani historický, ani červená knihovna. Oceňuji dobrou redakční práci, to je v dnešní době vzácnost.
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Nemám ráda žlutou barvu, tahle výzva byla tedy dvojitá... takže když jsem našla tuhle krásnou (přestože žlutou :-D) obálku, sedla jsem na knihu a četla a četla a četla... Mám moc ráda tyhle bohaté příběhy, pestrý svět, ráda hledám, kde autoři čerpají inspiraci, a pokud je ještě odvedena velmi slušná redakční práce, tak jsem velmi velmi spokojená.
Žádná chvíle není poslední
Petr Heteša
Jsou knihy, které by člověk neměl číst na veřejnosti :-), aby ho nechtěli spolucestující nechat vysadit rovnou před psychiatrickou klinikou :-). A pořád nevím, jestli autor Baltimore miluje nebo nenávidí. A další kamínek do mé pyramidy ostražitosti a nelásky vůči kočkám (myslím těm čtyřnohým)...
Závěrečný účet
Petr Heteša
Za mě lepší než první díl, ubylo cest do hlubin duše, přibylo bohapustých stříleček, i si myslím, že se postavy polepšily s mluvou, rozhodně mi přijde, že už mluví víc, jak jim zobák narost... Do druhého dílu jsem se pustila ze zvědavosti, co a koho všechno dokáže Greg zničit, celkem mě překvapilo, že už na konci druhého dílu to vzal takříkajíc jedním jebem:-). Do třetího dílu už se vysloveně těším.
Co to žere a kde to spí
Petr Heteša
... ty konce, ach jo... jo a ještě dotaz, já nejsem takový znalec páně Hetešovy motivace, ale nemá on něco proti Baltimore :-D?
Touhy Džendeho Džongy
Imbolo Mbue
Do knihy jsem se pustila díky Výzvě. Jinak tento žánr není mým šálkem kávy. Byla jsem příjemně překvapena, bavila jsem se. Velké starosti, malé radosti a život takový jaký je. Moc pěkně napsaná kniha. Svižné, barevné vyprávění. A i v beznaději, kdy Džende s rodinou musí opustit Státy, střípek naděje, že "doma" bude také dobře.
Budoucnost
Dmitry Glukhovsky
Do konce jsem se pročetla se zaťatými zuby, už tady v komentářích zaznělo, takhle nesympatického hlavního hrdinu (který pro mne tedy zůstal nesympatickým až do konce), aby kraj světa pohledal... přelidnění, život v minimálním osobním prostoru, spartánská výchova dětí bez rodiny... přišlo mi, že od každého kousek už jsem kdysi četla jinde. Po Metru zklamání.
Malá čarodějnice
Otfried Preussler
Jako malá jsem ji četla právě v německém originálu, a že doma milujeme všechny večerníčkové pohádky od Zdeňka Smetany, tohle byla jasná volba, když knihy vycházely v akci Alberta. Já se ke knížkám z dětství vracím pořád, ať už s dětmi nebo sama, spousta mě jich potěší a pobaví i teď.
Přejezd
Jiří Švejda
Myslím si, že příběh je dost trefná odpověď na oblíbené úsloví, kdybych to byl býval věděl, tak bych ... (doplň si sám). Můžeme se snažit sebevíc, ale to že víme, nezaručí, že to nezkazíme ještě víc.
Historky z Rozmaru
Ben Aaronovitch
Povídka je takový zvláštní útvar, někdy je k vzteku, že už to skončilo, a někdy je člověk rád, že už to skončilo :-). Tak tady je kniha, kde je od každého kousek. Oceňuji, že se autor pustil i do příběhů s hrdiny, kteří v sérii nehrají prim, nebo jsou zcela mimo. Pro mě příjemné zpestření série.
Oheň probuzení
Anthony Ryan
Jsem maximálně spokojená, pro mě vyvážená snůška akce, dojetí, napětí. Vrhám se po hlavě do druhého dílu.
Boleslav - Příběh bratrovraha
Zuzana Koubková
Zajímavé propojení historie doložené, předpokládané a invence autorky, líbilo se mi, že se nebála pohazovat postavami i dějem, aby jí fungoval "příběh", oceňuji. Knihu si přidávám na seznam děl o osobnostech, které nám byly předkládány příliš černobíle na to, aby to byla pravda :-).
Dům fúrií
Madeleine Roux
Možná opravdu YA, ale nevadí, taková příprava na Sirotčinech slečny Peregrinové a podobné knihy, i s ohledem na ilustrace a fotografie. O Louise se tu vesměs recenzenti vyjadřují jako o nudné, ale možná nejde ani tak o tuto konkrétní dívku, někdo musí prostě příběh vyprávět :-)
Křižáci
Henryk Sienkiewicz
Četla jsem několikrát, až jsem pročetla k tomuto krásnému starému vydání (poklady z babiččiny půdy :-) )
Den přizpůsobení
Chuck Palahniuk
Je to první knížka, kterou jsem od autora četla, hodně ulítlé, některé scény zmatené, nechutné, ale jako celek mi to přišlo ne vysloveně jako varování, ale takové znepokojení, no snad se do takových stavů společnosti ve skutečnosti nepropadnou.
Spousta času na smrt
Petr Heteša
Chytrá, šikovný, silná a ... Greg :-D Střílečky super, útěky super, svět počítače "zevnitř" super, ale ty dialogy - jako kdyby to psal někdo jiný, někdo kdo zná jazyk jen ze slovníku nebo z novin... Když mě knížka baví, představuji si ty jednotlivé scény jako ve filmu včetně dialogů, a tady mi běží před očima scéna, ale slova úplně jiná. Ale zase je to takové správně klukovsky ulítlé, a já jsem fakt zvědavá, jakou paseku v Cybrainu Greg ještě stihne napáchat, takže jdu na další díly.
Dívka v přestrojení
Greer Macallister
Kniha jako celek nebyla špatná, ale vadila mi nevyváženost pasáží, kdy se jednalo o inspiraci skutečnými událostmi a kdy o fikci. Jako by se spisovatelka bála do částí napsaných podle skutečnosti víc zasáhnout, aby se kniha četla opravdu jako román a ne jako povídky proložené pasážemi z učebnice historie Pinkertonovy agentury. Takhle mi to nevyšlo ani tak, ani tak. Oceňuji slušnou redakční práci.
Táta Sekáč
Jean Webster
S knihou máme narozeniny ve stejný rok, dostaly jsme se k sobě, když mi bylo asi deset, a dodnes jsme kámošky :-).