Broukodrak komentáře u knih
Pokračování Karlíka a továrny na čokoládu je podle mě minimálně stejně dobré jako první díl. Věděli jste, že když vidíte padat hvězdu, tak to ve skutečnosti není hvězda, ale červodravý hníst, který hoří v atmosféře? Červodraví hnísti už ovládli většinu vesmíru, ale země je před jejich útoky chráněna, jelikož má atmosféru. Takže pozor, budoucí kosmonaute, pořádně zvaž svou kariéru!
Dannymu zemřela jeho máma a tak vyrůstá odmalička se svým tátou, kterého má nadevše rád. Táta Dannymu vypráví krásné pohádky na dobrou noc, jedna z nich vyprávěla o Obru Kamarádovi, který popisem velmi podezřele připomíná Obra Dobra :-). Ve svých osmi letech se však Danny dozví, že jeho milovaný táta je vášnivý pytlák...
Knížka se mi opravdu moc a moc líbila, to pytlačení bylo totiž fakt napínavý. Doporučuju epizodu s očkovací jehlou (9. kapitola), je to megavtipný.
Tahle knížka mnou nebyla čtena dobrovolně, ale vnuceně, jelikož má zlá matka jednoho dne řekla: "Tak! Terezo, od teď budeš počítat z téhle knížky, protože tu starou početnici jsi někam schovala!" A bylo. Příklady v knížce byly tématické ke zvířatům, třeba u zebry se počítalo, kolik zeber pytláci ulovili. Příkladů bylo u každého zvířete šest, občas i sedm, část příkladů je lehčí, část těžší. Naneštěstí ze stejné početnice počítal i brácha, takže jsme se o ní občas trošku porvali... Kdyby to nebylo učení, dám pět hvězd, takle dávám jen čtyři.
Jirka sám i se svojí partou kluků neustále dělá ve vesnici, kde bydlí, nějaké lumpárny nebo skopičiny. Často u toho něco zničej, jindy zas omylem udělají dobrodiní... Strašně jsem se u čtení řehtala, jelikož to, co Jirka prováděl, bylo vždy k popukání. Doporučuju číst spíše starším dětem, jelikož kapitoly jsou strašně dlouhé (cca 10 nebo 15 stran). Jinak moc prima knížka.
Flavie žije neustále zlobena a šikanována svýma staršíma sestrama, úplně se mi to nelíbilo, ale naštěstí se Flavie umí pomstít... Knížku jem četla, když jsem měla rýmu, a Flavie dostane přibližně v polovině knížky taky rýmu, tak jsem si četla, jak se s tím hodlá vypořádat a rozhodla se pro horký kuřecí vývar, tak ten jsem po ruce neměla, alespoň jsem si udělala čaj :)
Příběh byl velice napínavý, místy legrační a někdy smutný, moc se mi (až na to šikanování starších sester) líbil. Nechápu, proč se knížka jmenuje "Koláč s kapkou jedu", žádný otrávený koláč v něm totiž nebyl.
Než jsem Koláč s kapkou jedu začala číst, tak jsem zkoušela druhý díl, ale tam byly Flavieniny starší sestry už opravdu moc a moc a moc zlé, tak jsem toho po padesáti stranách nechala.
Hezká detektivka pro děti.
Knížka tak trochu připomínala detektivku, podezírala jsem Buráka od té doby, co začal dělat zlý kukuč :) Díky knížce jsem se dozvěděla, že Tajfunerang Palič byl překřtěn na Světlonoše (ověřila jsem na jak vycvičit draka wiki). Silně doporučuji všem, kdo milují Jak vycvičit draka, příběh je ale postaven do prostředí seriálu Jak vycvičit draky: Jezdci z Blpu, takže si příběh více užijete, když jste předtím viděli alespoň několik dílů.
P.S. V knížce se Hromohlasům neříká Hromohlasové, ale Děsovci.
Knížka z doktorského prostředí, kapitoly jsou někdy dobré, někdy slabé, někdy smutné, někdy legrační a někdy opravdu k popukání! Knížka je o mladém doktorovi, který jede na venkov pracovat se starším doktorem. Hodně jsem se nasmála u kapitoly, kde malému miminku hvízdalo při dýchání na plicích :)
Četla jsem si kapitoly „na dobrou noc“, každý den několik. Líbilo se mi to tak moc, že jsem přečetla i podruhé.
O mé rodině a jiné zvířeně nebyla moje první kniha od autora, ale líbila se mi víc než ostatní, co jsem četla. Jako obvykle je prostě nejlepší Gerryho starší bratr Larry :)
Přišlo mi strašně smutné, jak dopadl želváček. Bylo velice vtipné, že Larryho přičiněním se rodina jednou za rok až za dva stěhovala do nového domu, v jednom to bylo (Gerryho přičiněním) opravdu strašidelné: Štíři v krabičce od sirek, pokřikující stráčata, páchnoucí netopýří mršina… No… V Gerryho rodině bych asi nechtěla být, ale jak kdy.
Ronja je mladá loupežnice, která zažívá nejrůznější dobrodružství v lese plném podivných bytostí. Ronja mi přišla docela fajn, sice je někdy trochu drzá, často obchází pravidla, ale to mě na ní právě baví. V době, kdy se v knížce odehrává příběh, je přibližně stejně stará jako já, často podniká výpravy do lesa a ráda pozoruje zvířátka. Asi bych na jejím místě ale být nechtěla, protože na hradě, kde bydlela, a v lese to bylo docela nebezpečné kvůli nejrůznějším pohádkovým bytostem. Když je Ronja v nebezpečí (či v průšvihu), poradí si většinou chytře, občas se rozhodne sice špatně, ale nikdo není dokonalý :)
Doporučuji POUZE k výuce elastického dějepisu.
Rahan se mi tolik nelíbil, jelikož to nebylo moc o pralidech, mnohem víc se to stylem příběhu a charakterem postav podobalo knihám o superhrdinech. Jestli se nudíte, fajn, klidně si to přečtěte, ale pralidi prostě NEVYRÁBĚLI Archimédův vodní šroub!!!
Mikeš se mi velice líbil z několika důvodů:
Zaprvé je to moc hezky napsané, líbí se mi děj odehrávající se na vesnici. Zadruhé si myslím, že pointa "kocourek umí mluvit a učí to zvířata kolem sebe" je velice legrační. A zatřetí se mi velmi líbí příběhy a dobrodružství, které jsou v knížce vyprávěny postavami.
Opravdu hodně doporučuji malým dětem, naší Katce se moc líbilo "jak ten kocoulek mluví".
Deset hvězd z pěti!!!
(SPOILER) Na Cantervilský zámek se nastěhují Otisovi a od majitelů se doví, že na zámku straší. Jakmile pan Otis odstraní slavnou krvavou skvrnu v knihovně pomocí nějakého chemického čistítka, tak se Cantervilské strašidlo PŘEVELICE rozzlobí a rozhodne se, že bude Otise a jeho rodinu strašit. Jenomže Otisovi jsou moderní Američané a jejich dvojčata na ducha neustále líčí pasti a Cantervilské strašidlo je z toho už poněkud vynervované...
Velice vtipné, moc se mi líbily pastičky od dvojčat. Chudáček strašidlo.
(SPOILER) Malému Vlčkovi umřel táta a Vlček musel převzít odpovědnost za celou rodinu. Jelikož začíná zima, tak se musí Vlček s rodinou vypravit na cestu za rodem a musejí překonat mnohá nebezpečí. Vlček si s sebou vezme tři psy, na konci cesty však nebude mít žádného z nich...
Velice hezká knížka, četla jsem si několikrát. Naprosto nejlepší jsou na začátku povídačky o Kotojedech. V příběhu se vyskytuje praotec Čech.
Pohádka máje je o pánovi, který se zamiloval do jedné paní, ale ta paní ho nechce a neustále před ním zdrhá do lesů. Později se spřátelí, pak se znepřátelí, pak se zase spřátelí, pak se zase znepřátelí. Těsně před koncem se znepřátelí, ale naštěstí se pak zase spřátelí.
Počty na mě byly někdy trochu složité, bavily mě spíše geometrické úlohy.
Přibližně před rokem nebo dvěma se mi ji podařilo ztratit. Když jsem ji po dlouhé době na maminčin příkaz musela hledat, tak nebyla tam, kam jsem ji ztratila. Za nějakou dobu ji maminka bohužel našla a počty pokračovaly...
Jsem ráda, že to konečně mám spočtené.
(SPOILER) Barí jako malé vlče svedl souboj se sovičkou a při boji spadl do řeky, která ho odnesla daleko od domova. Barí se musel naučit žít sám, z vlčích smeček ho vypudili, protože měl černý kožich.
Barího se později ujala poloindiánská dívka Vrbice, u které se mu moc líbilo. Na Vrbici má ale zálusk McTaggart, jenomže McTaggart je zlý, Vrbice ho nechce a Barí ho také nesnáší.
Přišla mi velice vtipná část, kde šel McTaggart za Vrbicí, aby od ní zjistil, jestli s ním chce žít. Když za Vrbicí poté přišel její táta a ptal se jí, jestli už odpověděla, tak mu se smíchem sdělila, že mu už odpověděla. Shodila McTaggarta do tůňky :)
Četla jsem i předchozí díl, Vlčáka Kazana, ale tento díl se mi líbil ještě více.
Anna bydlí u svých adoptivních rodičů Marilly a Matouše Cuthbertových v Zeleném domě, Marilla chtěla ale adoptovat kluka, a ne holku. Ze začátku se chce Anny zbavit, ale potom si bez Anny Zelený dům ani nedokáže představit. Anna je neustále zabraná ve svém světě představ a fantasií, proto se jí dějí všemožné nehody. Dokáže mluvit desítky minut v kuse. Ve škole ze začátku neustále kritizuje učitele a nevěnuje se učení. Později jí ale Marilla vychová a zbaví ji jejích nedostatků.
Místy je kniha tak smutná že jsem si pobrečela. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout, velice strhující příběh. Neustále jsem chtěla vědět, co bude na té další stránce.
Nádhera.
V této knížce jsou velice legrační ilustrace (autorka kreslí houby s očima a pusou), součástí je také malý atlásek hub. Někdy s maminkou zkusíme podle návodu udělat otisk výtrusů na kus papíru. V knize je i několik faktů o houbách - věděli jste, že houba sírovec žlutooranžový chutná jako smažené kuře???
Krásná kniha o přežití v přírodě, velice inspirativní. Součástí knihy jsou parádní obrázky a několik návodů (jak udělat indiánskou čelenku, jak vycpat výra atd.) Budu si podle návodu dělat s bráchou čelenku.
Přišlo mi vtipné slovo "bobrování", to označovalo výrobu hráze.
Doporučuji milovníkům Indiánů.