Broukodrak komentáře u knih
Velmi užitečný :)
Velmi jsme se doma bavili hlasitým předčítáním některých pasáží, zvláště různých lékařských rad
Měla jsem ho jako povinnou četbu, ale překvapivě jsem si to užila. Akorát autor u několika rostlin špatně určil, že jsou „samci a samice“, a u těch, kde to měl dobře, zaměnil samce za samici (samec nesl semena).
Pár perliček:
Dráč se používá proti nezachování pokrmu.
Meruňky jsou užitečné proti mdlobě jazyka.
Do kohož by had ústy vlez, jez česnek a vyžeň jej.
Vrátyč smrad úst odjímá.
Blín mysl uráží.
Fiolová voda je proti zbytí rozumu a fíku v zadku.
Na charitě Čtení pomáhá se dá přispívat na různé věci a já s bráchou jsme několikrát přispívali na vznik této knížky. Když ji pak vydali a byla v knihovně, tak jsme byli zvědaví a půjčili jsme ji domů. Příběh je o o válce na Ukrajině pro malé děti - je to o zvířátkách. Knížka je dvojjazyčná. Moc se mi líbily ilustrace.
Knížku mi dala přečíst maminka kvůli tomu, že jsme dělaly lapbook o rusalkách a jiných vodních potvůrkách a četla jsem k tomu různé knížky. Prsten Nibelungův se mi velice líbil, příběh byl oproti ostatním knížkám velice originální (hlavně proto, že rusalky byly pouze vedlejší postavy). Našla jsem spoustu souvislostí s Pánem Prstenů, jelikož Tolkien i Wagner čerpali oba ze severské mytologie. Příběh je velice dobrý, potěšil nás Loge (v jiných zpracováních je dost špatnej.).
Nimona je tak trochu fantasy křížené se sci-fi. Hrdinka pracuje pro záporáka nad záporáky, lorda Temnotaje. Spolu se pokouší překazit plány ředitelky Institutu a zdejšího idola, rytíře Zlatobříška. Některé věci a lidé nejsou totiž takoví, jací se zdají...
Ze začátku se zdá, že je to další kravinka. Jenomže jak příběh pokračuje, ukáže se, že to je mnohem vážnější, než se na první pohled zdálo.
Silně doporučuji, pokud máte rádi draky :)
Vzhledem k tomu, že oba příběhy byly dosti jiné, musím hodnotit každý zvlášť. Mužíček Šibeníček se mi líbil velice, tomu dávám 5 hvězd, ale Rusalka byla dost nudná, děj by se dal uříznout na polovinu a nic by se nestalo, takže jí dávám 2-3 hvězdy.
Tímhle jsem se prokousávala fakt dlouho, protože to bylo obzvlášť nudné. Něco pořádnějšího se dělo až asi tak v poslední čtvrtině, ta byla celkem dobrá, ale zbytek knížky na mně působil tak, že si autorka vymyslela konec a pak tam musela dopsat ten zbytek.
Knížka je plná slovního humoru a nádherných obrázků. Po přečtení jsem byla zvědavá, jak vombat vypadá, takže jsme strávili půl hodiny koukáním se na videa o vombatech ze Zoo Praha. Věděli jste, že vombati kakají hranaté bobky? A že jednou se v zoo prodávaly pochutiny Vombatí čokoládové kostky? :)
Muselo být hodně těžké knížku překládat.
(SPOILER) Nejvíce se mi líbily povídky Carmilla a Pokoj v hostinci Dragon Volant, zbytek se mi nelíbil, jelikož byl sice mysteriózní a strašidelný, ale na konci oběť BUCH - zemře a končí povídka a já se nedozvím, proč nebo jak se to dělo.
Hru i seminář znám, přesto jsem tam ale našla pár věcí, které jsem neznala, překvapilo mě to.
Musím říct, že mám u Afriky raději seminář než hru. V samotné hře se toho zas tolik neděje. V semináři jsou navíc obsažená také Cimrmanova hodnotná díla Jmelí a Opeřený had.
Pátou hvězdičku dávám za barona Ludwiga a bratra otce Cyrila Metoděje :D
Keškuju už rok, takže jsem si knížku přečetla jen ze zvědavosti a moc mě neobohatila. Dozvěděla jsem se jenom několik slangových výrazů (Geovozidlo, Kindersmetí) a že se dá vyrobit umělý choroš. No, já už ulovila i umělé h**** :D
Jinak jsme se s maminkou shodly, že je to spíše vlastivědná knížka.
Doporučuji lidem, co Geocaching neznají a chtěli by začít, pro dlouhodobější keškaře to je spíš námět na výlet. Pokud jste rodiče a máte dítě, co roupama neví kudy kam, můžete mu to zkusit dát.
Líbilo se mi to, hlavně ty části s myslivcem a zvířátky. Mám hodně ráda knížky, ve kterých nejsou technologie, ani první auta, takže mě Babička potěšila. Někde veprostřed jsem měla krizi, protože to bylo nudné, ale pak jsem byla nemocná a strašně jsem se v posteli nudila, takže jsem se přes to prokousala a pak už to bylo v pohodě. Přišla mi hodně smutná část, kde jeden z psů zakousl ty housátka nebo káčátka nebo kuřátka nebo co to bylo.
Historky mi nepřišly moc děsivé, většina byla v poho (Špatný autobus, Travní skřítek), většina byla nepříjemná (Proč táta zničil pískoviště, Hrbol ve tmě) a pár se mi fakt líbilo.
Myslím si, že povídka Flek na stropě je nejméně strašidelná ze všech. Mě lehce dojala, dopadla moc hezky.
Nejvíc se mi líbily povídky Kluk, který měl babu a Stan, který nebyl úplně prázdný.
Autor v knize vypráví o svém dětství když ochrnul a následně byl invalida. Vypráví také o tom, jak se s tím vyrovnával, jaké z toho měl potíže a hlavně jak se snažil být jako před ochrnutím. Zároveň v knize malý Alan nechápe, že je mrzák a pořád věří, že zase bude běhat. Mě se knížka líbila, ale byla dost na dlouho. Mám obecně ráda knížky z doby, než byla elektronika a auta. Z knihy plyne poučení, že se nemáme vzdávat a že když chceme, tak toho hodně dokážeme.
Důkaz, že detektivky mohou být velice zábavné. Příběh byl velmi čtivý, rychle ubíhal, ale bylo tam postav jak na orloji :) Aby se v tom čert vyznal. Dobrá knížka, pět hvězdiček, doporučuji.
Většina kapitol mě moc neoslovila, ale velice jsem si užila kapitolu "Průvodce nervózního člověka". S tatínkem jsme se tomu pořádně nasmáli. Ostatní kapitoly se mě tolik netýkaly. Mimochodem, víte, jak vysvětlit dítěti, když se na televizi dva nazí lidé objímají na otomanu? Otoman je úzký, takže kdyby se neobjímali, oba by spadli. Také se mi líbila rada, jak milovat hazard. Vtípky dobré.
Bylo to velice čtivé, nelíbily se mi ilustrace, klidně by se to bez nich mohlo obejít. Líbilo se mi, jak bylo pro ty rytíře důležité být ctnostný (ale ne u všech...). Někdy si chci přečíst původní verzi.
Druhý díl je dvakrát delší než předchozí. Je takový temnější, záhadnější a strašidelnější. Líbila se mi zvědavka.
Ivan utekl z dětského domova. Při autostopu se seznámí se skautem Vojtou, který se rozhodne o něj postarat a přivést ho do svého oddílu vodních skautů. Skauti jsou ale v té době zakázaní, takže musejí skautovat tajně. Ivana navíc hledají lidé z dětského domova a musí se skrývat do té doby, než bude moct žít s Vojtou legálně...
Velice krásně napsaná knížka z doby komunismu, dozvěděla jsem se spoustu věcí o vodních skautech, taky skautuju, ale nejsme vodní. Nesouhlasím s negativními komentáři, respektive souhlasím, ale podle mě nejsou oprávněné, protože knížka je určená pro děti, a ne pro dospělé.
Pohádky o dracích a princeznách jsou taky "černobílé" a "hlavní postava je šílený klaďas".
Oproti ostatním příručkám je tahle lepší. Oceňuji pečlivější překlad oproti ostatním (v lektvarové příručce je: Vypěstujte si netherovou bradavici), ačkoli by se nějaké chybky najít daly, jako třeba "Vyvařte čtverzubce s awkward lektvarem"...
Dobré, jelikož ale verze 1.13 vyšla týden po tom, co jsem před cca čtyřmi lety začala hrát minecraft, znám téměř všechno, co je v příručce, z vlastní zkušenosti.
Užitečné pro začátečníky, pokročilí hráči to ale už prostě budou znát.
Připojuji několik profi typů, které v příručce nenajdete (aneb jak přelstít hru bez hacků):
1. Pod vodou se špatně plave. Uvařte si na cestu lektvar rychlosti 2
2. Lektvar nočního vidění výhled pod vodou jen zesvětlí, ale o moc ho nevylepší. Ale když jste s tím efektem nad vodou, je voda průzračná a dohlédnete až na úplné dno.
3. Podmořské trhliny jsou opravdu hluboké, často sahají až pod úroveň Y 16, chápete, kam tím mířím...
4. Dveře nejsou celý blok. Zabírají jen asi 1/5 bloku. Když je položíte pod vodou, vytvoříte vzduchovou kapsu.
5. Pod vodou se těžko kope. Můžete si to usnadnit enchantama (viz knížka), ale to je dost nákladné. Lepší je při těžbě stát ve vzduchové kapse (například ve dveřích) a těžíte stejně rychle jako na povrchu.
Ke knížce jsem se dostala díky Čtení pomáhá, bohužel tam není první díl. Bylo to divné, divné, divné. Téměř nic se nevysvětlilo, naopak pořád přibývaly záhady. Co je to proboha za magii??? Četlo se mi fakt špatně. První díl jsem nepřečetla a zatím to ani nemám v plánu.