Bruno21 komentáře u knih
Není to samostatná knížka. Je to doplněk k Daleké cestě za domovem. Je to takové zamávání na pozdrav.
Dostal jsem se k tomu omylem, když jsem si říkal, že autor Stopařova průvodce napsal ještě něco, co neznám (ehm, jasně, že mají jiná křestní jména, no). Začal jsem číst, chvíli nechápal, pak jsem pochopil svůj omyl a pak jsem najednou začal nechápat, jak jsem mohl čtyřicet let žít bez znalosti téhle knížky. Jak mě to šmankote mohlo minout? Přečetl jsem to sám, pak znova dětem a určitě to nebylo naposled. Jména, příběhy, "králičtina" se staly nedílnou součástí mého života.
Dějepis mě nikdy nebavil a hlavně jsem mu nevěřil. Po téhle knížce jsem si ale začal všímat různých náznaků historie (tu nápis, tam název po někom) a přecejen to do sebe něco má. Díky panu Vondruškovi jsou mi předkové nějak bližší a jsem jim o to raději zadkem.
Skvělý thriller. Bylo to rychlé a bylo toho tak akorát. Některé odkazy na tzv. komunikační dovednosti lovce hlav mě upřímně pobavily.
Zatím můj nejoblíbenější Nesbo. Propracovaný příběh, postavy s uvěřitelnými životy a motivy. Žádné bezúčelné krvárny.
Opravdu knížka, která se těžko zavírá. Mám raději ty z pozdějších období Harryho, ale přesto jsem si to užil. Občas mi nesedí opilecké části - tam často ztrácím pozornost a přestává mě čtení bavit, ale naštěstí jich tam nebylo moc. Jen konec téhle knížky mi připadal psychedeličtější, než by se k ní hodilo. Harry je jinak velmi realistická postava, ale to závěrečné krverochnění mi přišlo jako z jiného světa (nebo jiného žánru).
Skvělá karikatura reálného socialismu. Dost jsem se u toho pobavil i popřemýšlel, jak vlastně něco jako "tajemník" může vzniknout. Vnitřní struktura obce Jelení Brod je možná až naivně pozitivní, ale hodně mě potěšila. Prostě skvělý zážitek.
Pokoj 1408 se mi líbil. Jinak jsem se nemohl zbavit pocitu, že jde jen o nějaká literární cvičení na daná témata. Takový sborník semináře o povídkách. V takovém kontextu by to bylo fakt hezký. Jako normální knížka mě to trochu nudilo, skoro vše předvídatelné, zřetelné působení na konkrétní čtenářovy emoce, no prostě dost prvoplán. Ale byl bych rád, kdybych takhle uměl psát. Kinga moc neznám, ale přijde mi, že kdyby měl téma, které by stálo za to, mohlo by to být skvělé. Tak doufám, že jeho další knížky mě dostanou.
Inu, není to špatné. Četlo se mi to hezky, občas mě to překvapilo, informace a úvahy o australských reáliích mě potěšily. Mám ale radši, když se severská literatura odehrává u nich.
Má první zkušenost se Stephenem Kingem. Zvláštní zážitek. Nečetlo se mi to lehce (jak by se na horory slušelo), netěšil jsem se na každou další stránku a vlastně mi během čtení vůbec nešlo o to, jak to v každém z příběhů dopadne. Jenom jsem měl pořád takový pocit, že to vůbec není literatura, ale skutečnost. A od skutečnosti se odtrhuje těžko.