Bublline
komentáře u knih
Krása mnou pohrdá
Un Huikjong
Nedá se říct, že by povídky měly jakékoliv výraznější pojítko - nepočítáme-li spíše náhodnou touhu postav nevzdat se sám sebe -, což ovšem není nic špatného. Když povídky nic hlubšího nepojí, každý si může nalézt tu, v níž najde zalíbení. Velice zajímavé a obohacující z nich, v nichž se odráží autorčina vysoká inteligence, ovšem střídají ty, které mají možná tak dobrý námět, jsou ale podány dost nevýrazně a jejich potenciál je tak zbytečně ztracen. Byť hodnotím průměrně, rozhodně vyzdvihuji tuto knihu jako ukázku rčení "nesuď knihu dle obalu", neboť se v ní skrývá nemálo zajímavostí, jež je škoda jen skrze vzhled přebalu vynechat.
Ostrov Lhářů
E. Lockhart (p)
Nejdřív se ptáte, co je na celém příběhu tak úžasnýho, když se prakticky vzato jedná jen o zápisky neuvěřitelný sebelítosti, při níž je vám hlavní hrdinka ustavičně protivná. Jenže pak... pak přijde ten konec. A vy zapomenete na všechno špatný a musíte uznat, jak je to jako celek geniální.
Roky pod psa
Markus Zusak
Já upřímně vážně nechápu, jak tahle kniha může mít tak slabý hodnocení. Ne, neříkám, že sérii jako takovou si řadím do poličky "to nejlepší, co jsem kdy četla", ale že by si to tuhle podhodnotnou nálepku zasloužilo?
Zatraceně, vždyť to byla děsná prča!
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Pro mě několik stran ponořených do přehnané brutality, již bych nazvala až zbytečnou, jelikož více násilí v knize se nerovná její zajímavosti. Vyjma toho to byl ovšem starý dobrý Corm dohromady s Robin tvořící neodolatelnou dvojku, po kterých se mi již patřičně stýskalo. Příběh se mi rozvleklý nezdál, neb je to zkrátka kniha vypravěčská, popisná - což si někteří lidé očividně neuvědomují -, a jako taková je dobře napsaná.
Erebos – Hra, která zabíjí!
Ursula Poznanski
Jakožto milovník počítačových her jsem po dobu četby měla nutkavou potřebu sama Erebos vlastnit, tedy hrát. Románek hlavního hrdiny mi v celkovém příběhu lehce překážel, což ovšem nevidím jako kdoví jak významnou výtku, a nemohu než tomuto čtivu přidružit přívlastek grandiózní.
Lídři jedí poslední
Simon Sinek
Motivující a inspirací přetékající kniha, která by neměla chybět v knihovně žádného lídra, a tím je ve své podstatě každý z nás - nejen jako potenciální vedoucí v práci, ale zároveň i rodič, sourozenec, přítel, kolega. Všichni do jednoho se podílíme na formování nás i našeho okolí, a tento literární počin vám pomůže činit tak jedině k lepšímu. Srdečně doporučuji.
Čtvrtky v parku
Hilary Boyd
Mám tuhle knihu i ráda, fakt že jo, ač sama moc nechápu proč. Prostě... je to příběh celkem o ničem, je tam vůbec nějaká zápletka? Co se tam vlastně děje? Určitě mě chápete.
Modré okenice
Magdaléna Stárková
Různorodé příběhy, v nichž se však nalézá jakási podobnost; v určitých případech nás donutí se zamyslet, pousmát, zoufat si. Pohodové počtení k odpolední kávě, zvláště s výhledem z modrých okenic.
