cajik1 komentáře u knih

Další skvělá kniha a i když jsem zápletku věděla z filmu ( který jsem si jako obvykle po přečtení opět pustila a moc doporučuji, je přesně podle knihy!), tak kniha se mi líbila. Přiznávám, že jsem neobjektivní, protože Božskou Agathu a jejího Poirota prostě zbožňuji a až na pár výjimek jsem z knih nadšená :-). V této knize jsem navíc konečně "přišla na chuť" paní Oliverové ( raději mám Hastingse), ale zde byla ta sebeironie autorky tak zjevná, že mě opravdu pobavila. Jen těch zavražděných osob mi bylo dost líto - hlavně tedy jedné z nich :-(

6 27.06.2024

Úžasná kniha, která pomůže v období, kdy se člověku obrátí život vzhůru nohama a cítí se sám jak na opuštěném ostrově... A s touto knihou vidí, že v tom tak docela sám není, že pocity, které prožívá, jsou normální, i když se za ně třeba stydí... Velmi doporučuji okolí, které neví, jak se chovat, pokud má někdo okolo sebe takto "postiženého" člověka a má zájem se mu přiblížit, je toto ta pravá kniha... Je tam napsáno, co vážně neříkat, spousta frází řečené v dobré víře spíš ublíží a to vážně není ještě zapotřebí. Za sebe moc doporučuji, pro mě to bylo v těch nejtěžších chvílích takové první světlo na konci dlouhatánského tunelu!

3 09.11.2023

Tuto knihu jsem četla až po shlédnutí filmu, takže jsem vrahem nebyla překvapená. Sice jsem si děj až tak dobře nepamatovala, ale tu pointu ano. Musím přiznat, že by mě to ani náhodou nenapadlo, ale když jsem to věděla, aspoň jsem si všimla všech náznaků. Do puntíku souhlasím s názorem knihyKeMne a se Sandikem - to mi také vrtalo hlavou, jak vrah mohl o návštěvě oběti u zubaře vědět? Není to tam vysvětleno vůbec, podle mne to ani paní S. Sealová nemohla vědět, asi se chybička vloudila :-). I tak to ale pro mě byla úžasná kniha na plný počet, kde jsem se jednak pobavila strachem Poirota ze zubaře a vlastně překvapení na mě čekalo na poslední straně... Jak píše Majdule také, je to Poirot tak, jak ho známe, s velkou úctou k životu!! ( Proto pak nechápu...kdo četl vše, ví, co myslím.) "Poirotovky" prostě miluju, takže já mohu za sebe jen doporučit :-).

8 28.03.2023

Na tuto knihu jsem náhodou narazila při sledování Dobrého rána, kdy ji "populizátoři vědy" velmi chválili. Neváhala jsem a hned jsem ji koupila. Mám syna, který je velmi zvídavý a zajímá ho vesmír (stejně jako mě), tak to byla jasná volba! V té době mu bylo 8 let a myslím, že to bylo tak akorát. Poutavý, čtivý příběh, místy dost vtipný, bavil nás oba, ani jeden z nás se od knihy nemohl odtrhnout, vždy jsem se těšila na naše čtenářské večery :-). Je tam navíc nádherná, ale vážně nádherná obrazová příloha hvězd, planet atd. ( zde ještě úžasně barevná, stejně jako v dalších dvou, ve 4. díle bohužel už černobílá), krásné ilustrace, ale hlavně ty doplňkové informace...! V této knize to je ještě většinou podané dost srozumitelně i pro děti ( v dalších už méně) a musím říct, že třeba černou díru jsem ještě tak dobře vysvětlenou nečetla. Takže za mě perfektní kniha, kterou doporučuji všude,kde se dá :-)

8 03.03.2023

Knihu jsem poprvé četla asi před dvaceti lety ( to jsem měla období M. Crichtona a četla jsem od něj jednu knihu za druhou) a vlastně jsem si pamatovala jen, že mě to naprosto uchvátilo. A stalo se to znovu! Jak jsem se začítala víc a víc, tak se mi začaly vybavovat větší i menší podrobnosti a poté už i rozuzlení, ale to nijak nevadilo, byla jsem zvědavá,zda si to pamatuju dobře. Skvělá, napínavá kniha od začátku do konce, je obdivující, jak M. Crichton dokáže spojit sci-fi a horor s psychologickými prvky. Já na tomto spisovateli miluju, že se nejen pobavím, ale vždy i něco dozvím. Ať je to Koule s vysvětlením černé díry nebo třeba Jurský park s fantastickým nastudováním pravěkých zvířat. A vždy to má ještě filozofický přesah. Jen tady mi to v hlavě ještě pořád šrotuje, protože na konci se spíš než vysvětlení otevíraly otázky :-). A taky mě mrzela ta zmačkaná fotka červené corvetty, bylo mi z toho nějak tak smutno...ale já to tak mívám, protože se s postavami moc sžívám :-/

14 02.03.2023

Po přečtení Opony jsem chtěla hned další knihu s Herculem Poirotem ( kde je opět v plné síle). Náhodou jsem ze všech svých knih z antikvariátu vzala tuto knihu a stejně jako Opona je to detektivka se silně psychologickými prvky! V první polovině se kniha věnuje zejména nešťastné rodině a v druhé polovině mě zas velmi zaujaly názory Poirota ( zejména po Oponě - kdo četl, chápe mě). Nejdřív jsem byla zklamaná, že Poirot je v knize až tak pozdě, ale úžasné popisy postav mi to vynahradily! Poté nastane očekávaná vražda staré zlé tyranky a nastupuje na scénu "nejlepší detektiv na světě", aby ji vyřešil, protože pro něj to "je stejné, ať je obětí zločinu světec, anebo netvor", jak se sám vyjádří... "Nemohu souhlasit s vraždou, ať už za jakýchkoliv okolností!" Vraha jsem neuhodla a stejně jako ti, kteří se účastnili toho závěrečného "sedánku", jsem se nechala zmást a bylo to pro mě velké překvapení! Konec, pravda, je až nereálně šťastný, ale proč by ne, já mám šťastné konce ráda :-)

12 08.02.2023

(SPOILER) SPOILER! Omlouvám se za spoiler, ale jsem po přečtení tak plná emocí, že bez toho bych je nedokázala vyjádřit. K přečtení této knihy jsem se dlouho odhodlávala ... z filmu, který jsem přes pár lety viděla, jsem věděla, že můj milovaný Poirot umře, tak se mi do toho moc nechtělo. Už i u filmu jsem si poplakala. Ale zároveň jsem si říkala, že mi tato kniha chybí, ať to mám s Poirotem "kompletní", tak jsem se přeci jen do toho pustila. Kniha byla fantastická , bylo vidět, že ji Agatha napsala již ve 40.letech ( i když vydala v r.1975) v plné síle a ve vrcholné formě! Zápletka originální a vůbec nevadilo, že jsem z filmu věděla, jak to je a bude. Aspoň jsem si všímala těch všech náznaků. I když byl Hercule už starý a nemocný, tak to nejdůležitější ( "Ne srdce, ale mozek, Hastingsi!") mu stále fungovalo jako zamlada. Pořád ten stále skvělý a odhodlaný Poirot tak, jak ho mám ráda. Právě proto, jelikož jsem s ním strávila dobrých 25 let, mi k němu nejde ta vražda, navíc ve spánku, ale asi neměl na vybranou a bral to jako menší zlo...ale přesto, je to úplně jiný Poirot, než jakého jsem znala. Z jakého důvodu to Agatha tak napsala? Velmi by mě to zajímalo... Jinak moc jsem byla ráda za opětovné setkání s kapitánem Hastingsem , vždy mi byl mnohem bližší než paní Oliverová,( té jsem nějak nikdy nepřišla na chuť). Jeho myšlenky jsou sice dost melancholické, ale někdy se tam najde i humor.... Ještě poznámka... Vždy, když přečtu Agathu, tak se dívám na film, je-li natočený. Opona je úžasná, přesně kopíruje knihu, David Suchet naprosto dokonalý a musím říct, že všechny postavy takové, jaké jsem si je představovala...ale zejména představitel Nortona a ve filmu je navíc mnohem víc dialogů s Nortonem, kdy v knize to je třeba odbyto jen tím, že "něco brebentil jako vždy". Bylo to pro mě sebetrýznění, ale knihu i film doporučuji! No nic, musím si jít přečíst něco, v čem mi Hercule zas ožije v plné síle, je mi nějak teskno:-(.

9 25.01.2023

Kdybych nevěděla, že tuto knihu napsala Agatha Christie, ani bych to nepoznala. Úplně jiné než všechny ostatní knihy, je ale fakt, že jejím špionážním románům, kterých pár má, jsem se doposud vyhýbala. I u této knihy jsem přemýšlela,zda ji mám číst, ale nakonec jsem jí dala šanci a musím říct, že překonala mé očekávání. Sice nedosahuje kvalit pozdějších děl - hlavně těch, ve kterých je můj milovaný Poirot - ale i tak je to dobrá detektivka se silně romantickými prvky. Nebo romantika s detektivními? :-) Pasáže z deníku velmi vtipné. Pachatele jsem neodhadla, takže jsem byla napjatá až do konce, což jsem byla jen ráda!

6 08.01.2023

(SPOILER) Pro mne nejvíce překvapivý závěr ze všech knih od Agathy...byla jsem úplně v šoku a Ellie mi bylo upřímně líto. Ale musím souhlasit s daliou, myšlenky mají být napsané takové, jaké opravdu jsou...od toho to jsou myšlenky...a když se člověk na konci dozví, jak to všechno vlastně ve skutečnosti je, tak pak spousta věcí, co si Michael myslel, neodpovídá....

6 19.12.2022

S těžkým srdcem - jakožto velká milovnice Agathy - musím napsat, že toto je první kniha, do které jsem se nemohla dlouho pořádně začíst. Poirota zbožňuji, k paní Oliverové jsem si hledala cestu, navíc mě až skoro rozčilovalo to neustále opakování slonů... Zápletka tentokrát byla jednodušší a dala se odhalit celkem brzo. Skoro bych až řekla, že filmové zpracování je výjimečně lepší než kniha... Jelikož jsem ale knihu četla po dobu hospitalizace při rizikovém těhotenství a pomáhala mi přijít na lepší myšlenky, tak za to dávám hvězdu navíc...

5 17.12.2022

Nultá hodina je kniha, která je úplně jiná než ostatní. Sice má pomalejší rozjezd a v první polovině knihy se toho tak moc neděje, ale i tak to bylo velmi čtivé a pořád jsem čekala, kdy se co stane. Od druhé poloviny, kdy se stane vražda, to nabere rychlý spád a nestačila jsem se divit a pochytit všechny ty zvraty ️:-). Inspektora Battla jsem do té doby neznala, ale vůbec mi nevadilo, že tam není nikdo známější. Nyní jedu delší maraton s knihami od Božské Agathy (nejdřív s mým milovaným Herculem, pak se slečnou Marplovou a nyní se dostávám na knihy s méně známými vyšetřovateli, které většinou neznám) a stydím se, že jsem opomíjela ty bez Hercula nebo sl.Marplové, jsou úžasné všechny!! Také mě potěšilo, že jsem neodhadla vraha, přeci jen, když člověk čte jednu knihu za druhou, tak už na to má trochu šestý smysl..a tady jsem byla překvapená až do konce, takže za mě naprostá spokojenost! A závěrečný happy end byl pro mě bonus navíc a potěšil mé romantické srdéčko ️:-).

7 12.12.2022

Jak tak koukám, tak buď se tato kniha velmi líbí, nebo úplně naopak. U mne je ta první varianta. Originální, sice ne tak akční, ale jako vždy velmi čtivá kniha, dlouho jsem byla napjatá, o co vlastně půjde ️. Navíc jsem nedávno četla Karibské tajemství, a tak mě velmi potěšila jakákoliv zmínka o postavách z této knihy... Vraha jsem sice odhalila, ale to na prožitku z knihy nic neubralo. Má milovaná Agatha prostě nezklame!

12 04.12.2022

Tato kniha je pro mě veliké překvapení. Už jen tím, jak je vtipná, spoustě komentářů od Jerryho jsem se zasmála. Agathu zbožňuji, ale tak vtipnou knihu od ní jsem ještě nečetla - i když u Hercula tam nějaký humor bývá, ale ne v takové míře. A navíc zaplesalo i mé romantické srdce ženy středního věku - co si víc přát! Romantiky je snad už víc jen v knize Muž v hnědém obleku, jinak u ní moc nebývá. A i když té slečny Marplové tam bylo málo - přišla až na konci knihy vše vyřešit jak deus ex machina... ( podobně jak Harley Quin), vlastně to nevadilo, protože myšlenkové pochody - navíc zábavné - jsme mohli sledovat u Jerryho...

12 12.11.2022

Pro mě jedna z nejlepších knih od Agathy - a to jsem jich četla už pěknou řádku. Nedávno jsem se k této knize vrátila a vůbec nevadilo, že jsem věděla vraha. Ale pamatuji si, když jsem ji četla - před mnoha lety někdy v pubertě - poprvé, jak jsem byla vyloženě paf jak z pachatele i z celkové zápletky. Navíc tam každá druhá osoba má svou vlastní záhadu! Nechápu, jak to mohla Agatha všechno tak dobře pospojovat! Navíc každý detail má svůj smysl, ráda pak listuji knihou a vracím se a říkám si, jak jsem si zas mohla toho a onoho nevšimnout :-)

14 29.08.2022

(SPOILER) Kniha se mi líbila, nezdála se mi nijak rozvláčná, i když poprvé jsem ji četla někdy na začátku puberty a je fakt, že jsem ji tehdy docela záhy odložila a nedočetla - což se mi u Agathy ještě nestalo. Teď po skoro 25 letech mi přišla skvělá od začátku... ale také mám pár výtek... Torino to napsala úplně přesně, lépe bych to nenapsala. Také jsem přemýšlela, jak ten kluk mohl vědět, koho vydírat? A kdo z nich ho pak vlastně zabil? Také mě udivilo, jak můj oblíbený Hercule Poirot byl k němu necitlivý...v podstatě to bral tak, že si to zavinil sám. Mám stejně starého syna a také je nadprůměrně inteligentní, ale dobře vím, že se i tak chová jako dítě a spoustu věcí prostě nedomyslí... Jinak vražedkyni jsem odhalila hned, jak tam byla napsána příhoda s vázou... a komplice jsem tušila, i když motiv mi byl skrytý, stejně tak vše okolo závěti, takže jsem i tak byla v napětí až do samého konce :-).

9 16.08.2022

(SPOILER) Moc hezká kniha. Vzhledem k tomu, že mám už něco ( spíš více) od mé oblíbené autorky načteno, tak jsem vraha odhalila už někdy před polovinou knihy, motiv drog se objevuje v několika dalších dílech ( a v podstatě stejně - nadrogování budoucí - rádoby - oběti ). Nejvíce se mi líbily rozhovory sl.Marplové s panem Rafielem, ty byly přímo skvostné, pan Rafiel je postava, na kterou se nezapomíná. O to víc mě těší, že se objevuje i v knize Nemesis (kterou právě čtu a která mi kupodivu zatím unikala), která je jakýmsi lehkým pokračováním této knihy. Už teď vím, že se do Karibiku zas někdy vrátím :-) .

5 14.08.2022