callowsick komentáře u knih
jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Možná ta úplně nejlepší.
Krátké kapitolky, svěží vyprávění, krásné fotografie.
Kniha plná motivačních podobenství. Na jedno přečtení jich je snad až moc, některé se mi nedařilo pochopit.
Od autora mám raději knihy s příběhem, kde ostatně své inspirace pro cestu životem nechává hodně vystupovat do popředí.
nebylo to špatné, ale zároveň nerozumím, proč se kniha tak často objevuje v žebříčku TOP x knih k přečtení.
příjemně vybočuje z jinak se opakujících autorových příběhů.
knížka o závodech, ale hlavně o neskutečném životním náboji a touze jít si za svým
Ringo umí rozesmát a někdy pěkně od podlahy. Bavil mě moc.
Čekal jsem úplně něco jiného. Kdybych si knihu prolistoval v knihkupectví, nekoupil bych si ji, bohužel momentálně to tak nejde.
Nechci napadat, zlehčovat, nebo snad hodnotit knihu jakožto diplomovou práci a svědectví insidera. Jen jsem čekal příběhy, bez té fakultativní omáčky, korektních formulací, hromady odkazů a nekonečného úvodu (prakticky první padesátka stran mi nic neřekla).
Pro mě by stačila publikace složená pouze z textu vyvedeného v kurzívě - přepisy vyprávění dotazovaných kolegů.
Stojí za přečtení, autor uplatňuje svůj ohromný přehled o modelech i technice.
Svěží, rychle plynoucí děj, který neřeší věci moc do hloubky, ale nese s sebou spoustu atmosféru dokreslujících detailů.
Pavel Liška se ukázal jako nápaditý spisovatel ????
Slabší je poslední třetina knihy, kde se stále dokola točí jen vztahové problémy mezi cestovateli.
Úplně jiná kniha o rallye, než jsem kdy četl. Čím víc jsem toho četl, tím míň mi byla hrdinka bezvýhradně sympatická, ale obdiv k houževnatosti zůstává až do konce s překvapivým rozuzlením.
Stojí za přečtení.
poznámka v závěru jedné kapitoly: "Chlapci se smějí a prdí". :-)))
úžasná atmosféra závodů šestidenní ISDE z dob, kdy ČSSR jezdila špici
Hezky se to četlo a jako Kladeňák jsem si spojoval místa událostí a představoval si, jak to tehdy bylo…
Trochu promarněná šance na skvělou autobiografii skvělého jezdce. Škodí tomu hromada prázdných výrazů, které se mnohokrát opakují a pak takové klouzání po povrchu, když by se dalo jít do zajímavých insiderských detailů.
Různé překlepy a dokonce pár pravopisných chyb tomu také nepomohlo.
Dočetl jsem knihu až do konce, což je důkaz o tom, že není špatná.
Bavilo mě číst mezi řádky, kdy autor například popisuje, že kalíšek vodečky k lovecké výpravě zkratka patří - vybavil se mi Svéráz národního lovu.
Málo uvěřitelné jsou rozhovory vedené mezi lovci květnatou až krasomluvnou řečí a docela otravné pak politické vsuvky o pomstách kulaků a prosperitě kolchozů.
Poslední oříšek je zvládnout mentalitu lovce, který musí zastřelit, co vidí. Při popisu lovu kachen, kdy každý ze střelců zabije desítky zvířat, člověka napadá, jestli to bylo nutné ale to je uz jiné téma.
Podobná, ovšem pro mě lepší kniha je Lovcem v tajze.