Canney komentáře u knih
Po dlouhé době pokračuji v rereadingu Anity Blake a zároveň je to poslední kniha, kterou jsem z této série četla. Takže Obsidiánový motýl bude premiéra. Jsem na pokračování, ale docela zvědavá.
Během rereadingu jsem si začala všímat docela dost věcí. První z nich je to, že mám opravdu ráda Paranormal/Urban fantasy. A ráda bych v tomhle žánru četla trochu víc. A tou druhou je, že spousta věcí se v téhle knize opakovala. Anita na někoho namíří zbraní, řekne dotyčnému ať se nepřibližuje nebo ho oddělá a ten dotyčný vždycky odpoví "Ty bys to vážně udělala." nebo "Ty bys mě vážně zabila." s tím, že Anita má vždy stejnou odpověď. Což je docela frustrující a ten dialog za moc nestojí.
Proč jsem této knížce dala 4*? Protože moje první čtení si vysloužilo hvězdiček pět a můj rereading tři. Takže jsem to zprůměrovala. Ale i tak musím říct, že po většinu času jsem si čtení vážně užívala. Snížení hodnocení je v tom, že jsem si všímala více věcí a taky v tom, že už nejsem takový fanoušek Richarda, kterého jsem dříve zbožňovala. Takhle knížka by ale určitě benefitovala z toho, kdyby byla o něco kratší.
Děj Eldesta začíná přesně tam, kde Eragon skončil. Tedy na konci boje s Urgally a Eragon se teď potýká s následky bitvy a čeká ho cesta do Ellesméry, hlavního města elfů. Tam podstoupí svůj výcvik Jezdce.
Na rozdíl od prvního dílu, nesledujeme pouze Eragona, ale i Ronana a Natsuadu (i když jejích kapitol není moc). Více POV této knížce prospěla, protože je díky tomu o něco svižnější.
Čtení Eldesta pro mě byl rereading. Poprvé jsem knihu četla cca 10 let zpátky a bylo to peklo. Takže jsem se do tohoto rereadingu netěšila, ale stále jsem nečetla poslední díl série a ráda bych věděla, jak to skončí, ale nic jsem si nepamatovala. Musím říct, že jak jsem tohle čtení oddalovala, tak to nebylo tak špatné. Ano, některé části byly pomalejší, také některé nepříjemnosti, které se vlekly skoro celou knihou byly zázračně vyřešeny a navíc jsem nesouhlasila se spoustou rozhodnutí, které postavy udělali (zejména s Ronanem), ale postupem času mi na těch postavách začalo záležet. Také jsem opravdu zvědavá, jak se to bude vyvíjet.
Co hodnotím jako velké plus je to, že jsme se v Eldestovi dozvěděli poměrně hodně nových informací o trpaslících a elfech. Jejich zvyky, legendy a mytologie jsou hodně zajímavé a doufám, že se toho o nich dozvím ještě více.
(SPOILER) 3,5*
Abych byla upřímná tak jsem od tohoto dílu čekala kapánek víc (k tomu se ještě dostanu). Ale dostala jsem, co jsem chtěla. Ve Varování bratří Grimmů už nebyl žádný hon za magickými předměty. Tentokrát jsou Alex a Conner rozděleni. Alex zůstala v Zemi příběhů a Connor se vrátil spolu s rodiči do našeho světa. Už je to zase rok od jejich posledního dobrodružství a jejich jediný kontakt je prostřednictvím kouzelného zrcadla. Connor dostane příležitost vyrazit na školní výlet do Německa a poslechnout si čtení nově objevených pohádek bratří Grimmů. V pohádkách si ale vyslechne varování pro všechny v Zemi příběhů a jelikož se nemůže spojit s Alex (která je se jen tak náhodou připravuje stát se nástupkyní Víly kmotřičky), tak se rozhodne je varovat osobně.
Jako vždy musím říct, že stánky jako by se obracely samy. Přestože se mi knížka četla hezky, tak se první půlka knihy a konkrétně ta, která se odehravala v našem světě mi přišla nic moc. Kdyby se to stalo v Zemi příběhu tak nad tím asi ani nemrknu, ale tohle se odehrálo v našem světě a už to bylo prostě přes čáru. Na druhou stranu část knihy, která se odehrála v Zemi příběhů byla výborná. Lestr je prostě zlatíčko a Trollbella nezklamala. Ona otevře pusu a už z ní padá jedna perla za druhou :D
Jsem zvědavá co se z toho odhalení na konci vyklube. Tak nějak si nemyslím, že je to ten za koho ho Alex pokládá. Ale to asi zjistím až si přečtu další díl.
Abych pravdu řekla, tak jsem od téhle knížky očekávala trochu víc. Moc se mi líbil začátek, kde nás autorka hodila do víru dění (ale postupně vše vysvětlovala). Tato část byla velice akční, vtipná a čtivá. Kolem 70 strany, ale akce ustala a nastala klidnější fáze, ve které hlavní hrdinka pochybovala o svých schopnostech, zvykala si na nové prostředí a nové tváře. Akce se mírně rozjela zase až na konci.
3,5*
Na čtení Cress jsem se těšila nejvíc, což je možná důvod proč jsem z tohoto dílu tak trochu zklamaná. Měla jsem přehnaná očekávání. Ve spoustě recenzích jsem totiž četla, že tento díl je jejich nejoblíbenější z celé série. No, já stále zůstávám u Scarlett a té v Cress bohužel moc nebylo.
Začátek jsem milovala, ale pak se to nějak zlomilo a už jsem se nemohla znovu pořádně začíst. Začala jsem se nudit a to i přesto že tam byla spousta akce a více méně se stále něco dělo. Konec ale opět stál za to!
Taky se tu poprvé objevila Winter, která mě docela navnadila na závěrečný díl této série. Ještě předtím ale chci přečíst Nejkrásněší.
Delirium se čte docela pěkně. Některé části se sice trochu vlekly a zdály se mi trochu natahované, ale pak tu byly scénu, od kterých se nešlo odtrhnout. I postavy byly sympatické, jen ta Hana mi tak nějak nesedla. Jsem zvědavá, co na ni řeknu v druhém díle, když jí uvidím do hlavy.
4,5*
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je úžasná kniha. Autorův styl psaní, vykreslení postav, fotky a atmosféra této knihy - všechny tyto skutečnosti dělají tuhle knížku prostě skvělou. A já se neskutečně těším až se mi do rukou dostane i druhý díl. Za sebe mohu Sirotčinec slečny Peregrinové jenom doporučit!
Esej o tragédii je jedna z těch knížek,o kterých budete přemýšlet ještě dlouho po jejím dočtení. Nebo alespoň já to tak mám. Knížka se mi moc líbila - měla sympatické hrdiny, zajímavý styl vyprávění i zápletku, jejíž rozplétání bylo prostě působivé. Za sebe tuto knížku určitě doporučuji!
Zelená jako smaragd je krásné ukončení celé série. Vyřešilo se všechno, co se vyřešit mělo. Jen nečekejte žádné převratné informace, jednoduše řečeno je to docela "průhledná" knížka stejně jako její předchůdkyně. Mě to ale ani v nejmenším nevadilo a čtení jsem si úžívala. U čtení si totiž odpočinete a navíc se i pobavíte. Tuhle sérii můžu jenom doporučit.
Modrá jako safír se mi líbila o malinko víc než první díl a z části je to díky Xemeriusovi. Toho jsem si zamilovala ve chvíli, kdy se v knížce objevil. A navíc ty jeho hlášky jsou nezapomenutelné! Hned se vrhnu na čtení Zelené ať vím, jak to všechno skončí :)
Páni. Vážně jsem nečekala, že se mi to bude tak líbit! Asi už jsem vážně potřebovala odpočinout od fantasy i dystopií. A co na tom, že mám rozečtené další dvě knížky, jde se číst Lola :D
Tohle je moje první knížka o cestování časem a užila jsem si ji. Autorka píše stylem, který nás do knížky vtáhne a nepustí nás, dokud ji nemám přečtenou. Takže jsem neměla problém knížku přečíst za jediný den. Opravdu mě to bavilo. Gwendolyn je vtipná a moc sympatická hrdinka a Gideon je taky super.
A co se mi na knížce strašně líbilo je to, že před začátkem každé kapitoly pokaždé najdete nějakou báseň nebo úryvek ze zápisků, které nám přibližují děj.
Statistická pravděpodobnost není knížka, ze které byste se posadily na zadek, ale rozhodně má svoje kouzlo. Autorčin styl psaní je čtivý a k této oddychové knížce se fantasticky hodí. Já jsem knížku četla v angličtině (první anglická knížka, co jsem kdy četla) a četlo se to opravdu krásně. Při některých situacích jsem se musela smát a u jiných zase krouti hlavou. Ale celkově je to moc hezká knížečka.
3,5*
Začátek mě tak moc nebavil a když se na scéně objevil Dimitrij myslela jsem si, že se to brzy zlepší. A ono nic. Až úplný konec začal být zajímavý, ale moc toho zachránit nestihl.
Druhý díl Bratrstva je o stupínek lepší než první díl. A naštěstí pohled pana X se změnil na pohled pana O (za chvíli tam budou mít celou abecedu), který byl o něco záživnější.
Můj problém u této knížky je, že si nějak nedokážu představit chlapa, na kterého by se holky lepily tak moc jako na Rhage. Tak to je ale jen takový detail :D
Zatím to vypadá, že tato série bude mít od všeho trochu - napětí, romantika, akce, erotika ani pořádná rvačka tu nechybí.
Nemohla jsem se rozhodnout kolik dát Zloději blesku hvězdiček - buď tři nebo čtyři. Nakonec jsem se rozhodla pro pomyslných 3,5*.
Já mám řeckou mytologii hrozně ráda, takže jsem se do knížky vrhla s velkou chutí a očekáváním, jelikož mi tato série byla doporučována ze všech stran. Řecké mytologie jsem si užila, protože ta z knížky jen sálá. Osvěžila jsem si svoje znalosti o řeckém božstvu a řeckých bájích. Po této stránce je Zloděj blesků skvělá kniha.
Je to knížka pro mladší čtenáře, ale myslím, že se bude líbit i jiným věkovým kategoriím. Hlavnímu hrdinovy, Percymu je 12 let, přesto se na svůj věk po většinu času nechová. Takže na to kolik mu je rychle zapomenete. Ale stejně jsem se nemohla zbavit dojmu, že pokud by byl Percy o něco starší bylo by to lepší.
3,5*
Nevím jestli bych se do této knížky pustila, kdybych na ni neslyšela chválu ze všech stran. Nadšení z této knihy v určitém menším měřítku sdílím. Autorka nás seznamuje se světem upírů, kteří pro změnu nejsou neporazitelní, což oceňuji. V knížce nechybí napětí, erotika ani mírná nevraživost mezi bratry. Přesto tu je něco, co mě vůbec nebavilo a to byly kapitoly vyprávěné z pohledu pana X. Chápu, že byly důležité, ale dost mě nudily.
Tygrova stezka byla o něco málo lepší než první díl. Jsem moc ráda, že v tomto díle měl Kišan více prostoru, je to totiž jedna z mých oblíbených postav. Já jsem jasný tým Kišan, ale myslím si, že pro Kelsy je až moc dobrý. Kelsy je totiž jak praštěná. Ze své vlastní vůle odjede z Indie a nikdo jí to nemůžu romluvit a pak skuhrá, že jí Ren nezavolá. Nad tím jsem opravdu musela kroutit hlavou. Naštěstí se taková není celou knihu, když jsou s ní tygři dá se snést.
Autorce ale musím znovu pochválit prostředí, které vymyslela. O Indii jsem se nikdy nějak moc nezajímala, ale po přečtení prvních dvou dílu Tygří ságy vzbudila můj zájem. Kniha je totiž protkána i legendami a pověstmi z Indie a ty jsou opravdu skvělé.
Tak tohle bylo nečekané. Ze začátku naprosto super, ale pak jsem se v tom zamotala a sama nevěděla co se Maře jen zdá a co je pro ni skutečnost. A když jsem se konečně rozmotala, tak už jsem nebyla schopna se začíst.
No páni. To byla moje první reakce po přečtení téhle knížky. Nejen, že prostředí, které se autorce podařilo vytvořit bylo úžasné, ale i lidé na Universu mi přišli uvěřitelní. Jsem strašně ráda, že autorka na konci uzavřela a zodpověděla všechny otázky, které jsem měla. Jediné co mi tak trochu vadilo, bylo to střídání těch pohledů. To je ale jen taková maličkost. Neskutečně se tak těším na další díl, který už mám doma.