castiglione komentáře u knih
Tak tady jsem fakt váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdami, takže čtyři a půl.
Jsem ráda, že jsem se díky Čtenářské výzvě měla možnost seznámit s Deonem Meyerem a určitě co nejdříve peláším do knihovny pro další díl.
Čtivé, dobře napsané, jen to téma...No, řekněme,poněkud hodně... morbidní ?!?! To bude to správné slovo.
Tak tady bych dala hvězdiček i šest :)
Guillaume Musso - moje druhá kniha. Napínavé, čtivé, zajímavý nápad na zápletku. No jo no, máte pravdu, trochu neuvěřitelné.. ale vadí to?
Yrsu mám moc ráda. Ale v tomto případě možná příliš mnoho zápletek do jedné jediné knihy, do jednoho příběhu, který pak vypadal celkově nepříliš věrohodně. Tak trochu mi to připadalo... no jak to přirovnat citlivě... jako to naše staré dobré Brno, o němž se říká, že je to velká vesnice, ve které se zná každý s každým.
Škoda, vééélká škoda.
Napsala bych to asi takhle:
Nápad, téma, zpracování hlavní linie děje - za jedna (jako ve škole).
Napětí se však vytrácelo... bohužel...Na můj vkus příliš, a hlavně zbytečně, zdlouhavé.
Já bych to trochu "osekala" :)
Pro mě - tři hvězdy.
Tentokrát fakt zklamání. Chyběl dobře poskládaný příběh, chybělo mi napětí, chyběla mi jakákoliv věrohodnost tolika dramatických osudů "na jedné lodi", no, jak to napsat citlivě...? Tak trochu slátanina. Celé to na mě působilo dojmem "teď jsem v kurzu, tak rychle další knihu, ať je to, co je to", prostě na autorku Dívky ve vlaku, která se mi líbila moc, slabota. Ale obálka se povedla na jedničku s hvězdičkou!
Protože jsem se zrovinka dnes stala poprve babičkou, chtělo to prostě něco stylového k tomu šampáňu! Takže - Na zdraví, Marťásku, a už se moc těším, až si spolu budeme číst :))))))
K této knížce jsem po přečtení zdejších komentářů přistupovala tak trošku s nedůvěrou. Asi se musíte pohybovat na FB, abyste do děje vpluli tak nějak v pohodě. Je fakt, že kdo neví, jak to na Facebooku v mnohých skupinách chodí, bude to pro něj nejspíš málo akční. Přes spoustu postav (tady mi pomohla prachobyčejná tužka a papír) je pro samotný příběh důležitých fakt jen několik z nich. Když se pak vracíte v ději a listujete knihou zpět, (což já dělám ráda, abych se ujistila o tom, že mě autor jen tak zbůhdarma nebalamutí), vše má logiku. Samotná zápletka, a hlavně vše, co jí předcházelo, je hrůzná, až mrazivá, zvláště v dnešních dnech! Dávám (a myslím že oprávněně) čtyři hvězdy.
New York? Buď si ho zamilujete nebo ho začnete nenávidět. Hmmm...taková otřepaná fráze, říkala jsem si cestou tam v letadle...a...
A...?
Zamilovala jsem se... ne zamilovala, totálně jsem mu propadla... tomu městu, co nikdy nespí, tomu městu se špičkami v oblacích, tomu městu plnému lidiček s touhou pomoci vám, jakmile se zastavíte na nároží s mapou v ruce, tomu městu, které je naprosto jiné než i ty vaše nejbujnější představy...
Takže díky, Dane, za jedno skvělé letošní téma Čtenářské výzvy, díky, Guillaume Musso, za skvělou knihu, nad níž mé srdíčko cestovatelské, i to detektivní, zaplesalo, díky za můj návrat na místo činu.
A že 5 hvězd je moc? Možná. Konec byl tak trochu "Co?"... No a co!
Vždyť je to přece thriller...a pěkně zamotaný!
Moc pěkný vypravěčský styl. Příběh plyne, pomalounku, polehounku... takové pohlazení pro duši čtenáře. Ale žádný krvák v něm nehledejte...snad až na ty
Graceiny deníky, z těch tak trochu tuhne i krev v žilách.
Kotě Mourek vyrazí prozkoumat svět za vrátky - milé rýmování doplněné pěknými obrázky.
Myslím, že čtyři hvězdy za prvních 300 stránek. Konce, kde autor "narve" tolik děje, že by stačil na tři další knihy, nemám prostě ráda. Příběh, který byl po celou dobu velice dobře rozpracovaný, najednou ztrácí věrohodnost, smysl, začnete se v něm tak trochu ztrácet, a to nejen v postavách, ale i v čase, o charakteru jednotlivých postav ani nemluvě. Vždycky mám pocit, že čtu dvě naprosto odlišné a rozdílné knihy. Knihu Začátek a knihu Konec. Zdá se snad autorovi, že tam všeho bylo málo? Ne vždy platí ono, že buben tvrdí muziku...
Já prostě ráda cestuji.
A ještě raději pak čtu knihy z míst, která již znám. Ne dopředu, jak to mnozí dělají - načerpat informace pro cestu, ale pěkně až pak, v klidu, doma, s tím, co už znám, co jsem viděla a zažila, to je pro mě to pravé. Porovnat, srovnat, kochat se, hledat a vyhledávat. Obklopit se knihami klidně hned po příjezdu a číst třeba celou noc až do rána. A pokud se dozvím i spoustu zajímavého o dané zemi, o jejích lidech, o jejich živobytí, starostech i radostech, o historii, součastnosti a možné budoucnosti, pak jsem spokojená a šťastná. A to tato kniha bohatě splňuje.
Sobí policie? Cože? To jako fakt tam dnes existuje?
Joiky? Dají se nějaké najít, strýčku Google? Sem s nimi, chci si je poslechnout!
A tak dále a tak dále...
A ještě bonus navíc - kriminální zápletka, která nebyla vůbec špatná.
Půvabná knížečka plná říkanek a kresbiček, které určitě znáte, a měly by je poznat i vaše děti a vnoučátka. Taková potěcha pro duši. Doporučuji.
Není možné Hurvínka a Spejbla nemilovat :)))
Vždycky jsem měla moc ráda cestovatelská diashow pana Šimánka, pěkně naživo ve velkých sálech, s jeho vyprávěním od srdce a překrásnými diapozitivy...viděla jsem je snad úplně všechna. Tiše mu záviděla všechny ty jeho zážitky, dobrodružství na cestách a při poznávání nových krajů. Proto tak ráda sáhnu po všech jeho překrásných knihách na křídovém papíře plných fotografií a čtu si je v duchu jeho hlasem. Jen nepochopím, jak mohli zvládnout spolu s manželkou přes 4 000 kilometrů americkou divočinou za 8 měsíců víceméně pěšky a se dvěma malými dětmi. Ale muselo to být úžasné!
Doporučuji - známá říkadla a milé ilustrace se určitě všem batolátkům musí zalíbit.