cathyblack | Komentáře u knih | Databáze knih

cathyblack cathyblack komentáře u knih

Rytmus války Rytmus války Brandon Sanderson

Čtvrtej Archiv po sobě zanechal na mým krku cucflek. Tak moc silné spojení mezi čtenářem a knihou to bylo. Rozhodně je o co stát, stálo za to na knihu počkat. Doporučuji zopakovat si předešlé díly alespoň na YTB, kde se najdou suma-sumárum videa ke každému dílu alá Daniel Green. Jinak to byla opět neskutečná jízda a Kaladin? Kaladin je prostě láska. Trošku si zahrál na takového Johna McClana ze Smrtonostné pasti, ale mě to strašně bavilo! Místy jsem měla problém, protože prostě nemám ráda Šalán, ale tak nějak to celé hodnotím jako skvělou pecku! Nejlepší čtení letoška. A taky největší smutný zaklapnutí, protože - jak dlouho budu čekat na pátej díl v češtině?
A semtam sem tedy nazírala i do anglického originálu a musím říct, že místy mi ten překlad uplně neseděl. Zaznamenala sem dokonce i několik chyb, co se týče toho, kdo mluví. (Záměna za on a ona). Přesto nejde jinak než čistejch pět, protože to byl Sandersonovskej nářez. Ze začátku pozvolně a pak nemůžeš knihu odložit. Jo a rozlepil se mi hřbet!

25.11.2022 5 z 5


Jan Werich za oponou Jan Werich za oponou Jiří Janoušek

Když se mi v létě roku 2019 dostala do rukou tato kniha o Janu Werichovi, překvapila mě svým parádním provedením strašně moc. Já tohohle člověka obdivuji NEJEN pro jeho humor a umění pro hru s českým jazykem. („Vždyť jsme česky, abych tak řekl, uměli líp, než se dá česky umět. Ovládali jsme jazyk tak, že jsme si ho mohli vymýšlet.“) Je toho tolik, že by se to do jednoho příspěvku na databazi nevešlo. V knize najdete fotografie z rodinného archivu s mnoha unikátními záběry, které ve Vás zanechají celistvější obraz Wericha, jako někoho blízkého a uvěřitelného. Skutečného člověka, který krom svého obrovského talentu trpěl také neduhy, býval panovačný a sebestředný. Ke konci života, kdy ho zužovaly zdravotní potíže obzvlášť. Knihu jsem si užila v kombinaci poslechu audioknihy, kterou výborně „načetl“ pan Dušan Sitek (jako by ji namluvil sám Werich) a prohlížení knihy a dočítání popisků k fotografiím a citátů lidí jako Jiří Voskovec. Při čtení této knihy se smějete, pláčete, vztekáte se nad nespravedlností světa. Dumáte nad Werichovými myšlenkovými pochody. Kniha přibližuje nejen Werichovo dětství, ale i začátky Osvobozeného divadla, pobyt v Americe, návrat domů a krom mnohého i tvrdé dopady cenzury a doby. Poslední kapitola mi vehnala slzy do očí a chvíli mi nebylo do řeči. Obzvlášť mne dojal desetiminutový bonus Audiotéky, kdy slyšíte jeden z rozhovorů přímo z Werichových úst. A vůbec mi nevadí, ze ony rozhovory uz davno vysly. Pro me to byl skvostny nalez v knihkupectvi, mezi temi vsemi “bestsellery”.

29.04.2022 5 z 5


Meč Přísahy Meč Přísahy Brandon Sanderson

Archiv bouřné záře není jen další fantasy sérii, která vás přesune do jiného světa a dopřeje vám únik z reality na dračím hřbetu, je totálně dokonalým odrazem našich dennodenních obav a tužeb na nestabilním jevišti prazvláštního světa, který nám nenuceně připomíná nás vlastní domov. Já se o osud toho jeviště bojím, protože se mi všechny scény uhnízdili v srdci. Miluji to. A zvlášť Meč přísahy. Tohle byl nejlepší nejdelší úvod (cca 600 stran) v knize na světě, který teda rovnou skočil do toho nejúžasnšjšího závěru všech dob (zbylých cca 600 stran). Za doprovodu skladby Victory od Two steps from hell mi poledni kapitoly epicky vybuchovali před očima. A po sedmitunové kompletní okupaci Rošádu (tedy všech tří knih) přiznávám, že mi už nikdy nebude nic dobry. Hlavní dějová linka se točí kolem Dalinara a my ho poznáváme opravdu tak blízsko, že se automaticky stává mou nejoblíbenější postavou. Ty vnitřní boje. Ty výtky! Ve všech ohledech dokonalý nedokonalý muž. Stále je mou nejoblíbenější knihou série Cesta Králů, ale tuším, že jakmile dojde na rereading, budu u Meče přísahy hodně váhat. Protože tahle kniha jde do hloubky. Inu, není fantasy jako fantasy a Brandon Sanderson může být na své dílo právoplatně pyšný.

06.05.2021 5 z 5


Artemis Artemis Andy Weir

... dneska jsem sahla konecne po knize, kterou jsem si koupila loni v rijnu v kauflandu v poletnim vyprodeji asi za 70 korun. Autor napsal kdysi velmi uspesneho Marťana, ktereho prectu posleze. Artemis je mesto na mesici. Hlavni hrdinka je muslimka, ktera v nem zije uz od sesti let. Je neco jako Dobrej Will Hunting, desne nadanej clovek, kterej do dotah jen na poslicka ze stanice Zeme-Mesic. Nejen ze je chytra jako raketovej ingenyr, umi svaret, rozumi oceli a po měsíci se prochazi ve skafandru ladne jako kocka. Jeji bajo život ma vsak nekolik mínusu, je chuda, žije v mistnosti tak male, ze se v ni da jen lezet (nebo provadet veci v leze) a honi ji fesnej polda ( ala Chriss Hemswoth), protože ze země pasuje zakazany komodity. A pak se primichne do takovyho divnyho zlocinu s kyslikem za milion. Hlavni postavu Jess si oblibite. Nejde daleko pro ostrou hlasku, nebo hur pesti. Pribeh si plyne svym vlastnim tempem a proto je jednoduche precist behem nekolika hodin. Záměrně jsem cetla Artemis pred Martanem, ponevadz kdyz tyto dve knihy porovnavate nize, nevychází z toho dobre. Pritom byla uplne skvela. ???? Doporučuju.

14.07.2019 4 z 5


Ostrý řez Ostrý řez Jeffery Deaver

Ostry rez byl opet vyjimecnym kniznim zazitkem, na prodejnich pultech doslova zari. Vedle radoby bestselleru tipu Loutkar, mne opet Jeffery mile prekvapil tim, jak je kniha promyslena. Jak neútočí na ctenare vyhrocenymi akcemi, nybrz strankou po strance stupnuje napeti az ke zvratum, ktere vas donuti zkoumat, jestli knihu nahodou nedrzite obracene. Jeffery Deaver je mistr zvratu, coz timdle novym pribehem s Lincolnem a Amelii jen potvrzuje. Ty jeho zvraty vazne nejsou schvalne vyhrocene, tak aby za kazdou cenu prekvapily a udrzely ctenare ctouciho. Spis tak v klidku plynou...a nenasilne vas donuti knihu docist az do konce. Anebo je to mozna vsechno jinak a ja knihu vychvaluju proto, ze vas chci trosku zmast.

14.11.2018 4 z 5


Američtí bohové Američtí bohové Neil Gaiman

Neil me dostal na kolena. Bojovala jsem se slovami, s příběhem, s bohy, se Stinem a vysla jako porazena. Nebot kniha si me podmanila tak, jak dlouho jina ne. Aneb, fantasy uz nikdy nebude jako driv. Za me velka knizni parada a doporucuju vrele.

02.01.2018 5 z 5


Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) Edgar Allan Poe

Povinná školní četba se nakonec změnila v zábavu. Leč jsem si myslela, že je Poe mnohem víc hrůzu-nahánějící, povídky mne bavily, některá více, některá méně - ale tak už to bývá. Nalijme si čistého vína. Nejlépe Amontilladského.

02.07.2012 4 z 5


Andělé a démoni Andělé a démoni Dan Brown

Na Anděly jsem narazila náhodou v knihovně, jako na úplně novou knihu. Pamatuji si, že tenkrát D. Brown nebyl v Česku známý a mne zaujal přebal knihy, na kterém bylo popsáno vyškublé oko. Cestou domů v autobuse, jsem si četla o CERNU a doma pokračovala o iluminátech a tak dále až do té doby, než jsem došla do konce. Tehdy jsem prvně pochopila, co znamená, když je kniha orazítkovaná titulem: Bestseller! (A co se filmového zpracování týče: děkuju E. McGregorovi za fantastický výkon!)

02.07.2012 5 z 5


Lepší než život Lepší než život Rob Grant

Víte, i přes komentáře tipu: První díl byl nejlepší vedu svou a pravím: Tento díl je nejlepší! (pro mne). Bavila jsem přesně tak, jako u TV-seriálu. Jen kdybych si dokázala hochy z červéného trpaře představit po svém a né jakožto vidinu mých tuze oblíbených seriálových hrdinů! Postava Rimmera je tak lidsky nemožná až je nádherná! Navždy už ale bude Rimmer mluvit, pohybovat se a hlavně vypadat - jako Chriss Barrie, jen s ošklivým Há na čele..

02.07.2012 5 z 5


Máj Máj Karel Hynek Mácha

Jedna z nejlepších českých knih, alespon co se tyce mne. Jednoduše podaná krása poezie, tak ze lahodí mému uchu, oku i srdci. Kam se hrabou dnešní básně...

26.04.2012 5 z 5


Psychiatr Psychiatr Caleb Carr

Možná si před/po přečtením knihy říkáte: Příliš mnoho stránek, příliš zdlouhavé popisy, příliš podrobná líčení, příliš mnoho slov – pro mě je to však dokonalost, co je z této knihy cítit, ne oldspice, a důkazem, místo slibů je mi skutečnost, že jsem knihu četla již několikrát a pokaždé, dá se říct, na jeden zátah

10.04.2012 5 z 5


Elantris Elantris Brandon Sanderson

Jedna z nejlepších fantasy knížek, kterou jsem kdy měla čest číst. Princ Raoden je užasná literární postava a hned si ji zamilujete. Postižen Reodem vylepšuje život ostatním "chudákům", namísto toho aby se ponořil do sebelítosti, vyrovnává se s tím, že ztratil asi svou lásku, kterou ani nepoznal a buduje lepší zítřky pro Elantris. Nakonec, jak už to u pohádek bývá, to vše dobře dopadne a vy zříte nádheru města, které znovu procitne z temnoty.

10.04.2012 5 z 5


Čtvrté křídlo Čtvrté křídlo Rebecca Yarros

Řeknu to jednoduše - spousta dobrých nápadů (ať už vykradených, či ne) a čtivá „ich“ forma bez povinnosti přemýšlet, spojovat a hloubat v moc pěkném obalu.
Prostě kniha, kterou si fanoušci žánru romantiky užijí. A jak je vidět , užívají.

Myslím si, že je na trhu mnohem více lepších "dračích" knih. Ale co naplat. Tady nejde o literární kvalitu či budování světů. Ale o něco úplně jiného a toho se v té knize nalézá dost.

Oceňuji draky. Za ty jsou ty hvězdy.

Fanoušci klasické fantasy ostrouhají.

27.08.2024 2 z 5


Oko světa Oko světa Robert Jordan (p)

Kolu času jsem dlouho odolávala. V duchu jsem ale všechna ta léta záviděla všem, kteří se tím čtrnáctidílným epickým eposem prokousávají. A milují to. Bála jsem se toho, že nebudu jednou z těch vyvolených. Že mě Kolo času odmítne (třeba jako Mistborn).

Když se konečně na české pulty dostalo nové vydání od Laseru (díky!), okamžitě jsem po něm hmátla, byť jsem ho číst nechtěla, dokud nebudou na světě alespoň čtyři knihy a příslib dalších (kterému můžu věřit).

První kolo času neskutečně pohladilo starou duši fantasty, který si liboval v devadesátkových fantasy věcech celou střední školu. Dobrodružné výpravy, pečlivě budované světy a několik hrdinů, kteří mají do vínku změnu světa. Klasický boj dobra proti zlu. Žluté stránky pomačkaných paperbacků. To bylo moje. A miluji to vlastně stále. Ta kombinace klišé, která vygraduje v epický ale nijak překvapivý závěr mi vlastně udělala strašně dobře. (Na duši i těle, protože s tou cihličkou jsem si zaposilovala v různých polohách).

Co se týče Jordonovi vytýkané popisnosti - já byla opět potěšena. Miluju, když autor slovy dotvoří vaši představivost k obrazu svému. Navíc si myslím, že Jordon velmi dobře píše. Jeho styl tedy přesně odpovídá tomu, co já miluju a o co já nazývám kurňa talentem. Knihu jsem četla vcelku svižně, bez zádrhelů či chvil nudy. Naopak. Je pravda, že jsem místy zpomalila - protože si nějaké části bylo zapotřebí patřičně užít.

Kolo času zajelo svou cestu v Tolkienovských kolejích, což jsem jako velký fanda Pána prstenů cítila skoro z každé kapitoly. Pravdou je, že právě proto mi bylo velmi příjemné tuhle knihu číst a užívat si její nádherný sloh, barvy nově poznaného světa, temnotu, která k hlavním hrdinům promlouvala (nejen) ve snech. Bylo úžasné vstoupit do nového světa a nechat se unášet na slovech dál do příběhu, postupně objevovat a nechat v sobě něco růst. Zvědavost, touhu, hlad - po odpovědích, po dalších stránkách, po dalších slovech, po příběhu.

Tolkienem inspirované koleje se postupně rozšiřovaly a vzdalovaly se tak, že Oko světa nakonec získalo svou vlastní cestu, za což jsem neskutečně vděčná. Těším se až si ji vyšlapu. Mám totiž pocit, že se přede mnou rozprostírá nepoznaný, nádherný magický svět plný vlastních zákonů. Ano, kniha měla pár mušek, které, v rámci nostalgického návratu ke staré dobré epické fantasy, tak jak jsem ji poznala, nebyl problém odehnat. Oko světa je skoro stejně tak staré jako já. Není na něj proto spravedlivé pohlížet okem moderního čtenáře, který si žádá trošku více (nebo naopak méně).

Kolo času mne překvapilo svou kajícností, sic jde o obří kolos - stále působí velmi poctivě a klasicky. Jestli pro mne Oko světa něco v tuhle chvíli znamená - tak je pomyslnou branou do něčeho komplexního a v dnešní době (pro mne) tak svěžího, že tomu prostě chci propadnout.

Proroctví se vyplnilo. Kolo času vyhrálo.
Nostalgických pět, i když bych se klaněla spíš ke čtyřem.

11.12.2023 5 z 5


Čas lovu Čas lovu Jeffery Deaver

Myslím si, že tenhle díl byl rozhodně nejlepší z celé série. Colter nabral zběsilý tempo hned na začátku a nezastavil se skoro do poslední kapitoly. Ano, Colter je v tomhle díle výbornej a ano Deaver pořád umí.

28.10.2023 5 z 5


Muž na stezce Muž na stezce Miroslav Žamboch

Ohromně jsem se při čtení těhle drsnejch povídek bavila, ačkoli jsem měla docela trable s tím, že se mi tahle už několikrát lepená kniha začala rozpadat v rukou. (Půjčeno z knihovny první vydání)

Koniáš je drsňák, zjizvený šereda a jeden z těch šťastlivců, co dokáže zdupat celou hospodu na jednu krvavou a posranou hromadu. Není to chlap, který by nikdy nechybil, chlastá, pere se, ojede jakoukoli, která mu dá tu možnost. Sám se ale drží nějakýho základního mravního kamene, kam vytesal několik bodů základní slušnosti. Není prostě svině. Je docela cynický, má zvláštní smysl pro humor a dóst hustý hlášky. Defakto v povídkách vystupuje jako jediná hlavní a propracovaná postava. Vše ostatní je jen prvoplánová omáčka. Ženský jsou většinou vykreslený jako běhny, vypočítavý svině a nebo zaláskovaný hovada. Chlapští protivníci popisuje Žamboch jako ty nejlepší šermíře, nejsilnější bojovníky či největší macho men, na který kdy narazil. Všichni jsou to svině, co si zaslouží to co dostali. No, nebudeme si lhát, Koniáš ze všeho většinou vyjde jako vítěz, neříkám, že nedostane na budku a nevyválí se v krvi. Ale nenechte se mýlit, není to jen sled bitek, chlastu a sexu, občas se najde i místo, jehož hranice sahají skoro až k lyričnosti. Žamboch rozhodně umí psát.

Tahle sbírka obsahuje několik povídek, popisujících několik let Koniášova bídného života, jedna je lepší než druhá, třetí bych mohla označit za čistý brak a čtvrtá vás dojme... Všechny jsou tak nějak na jedno brdo, ale přesto překvapí.

Povídková forma dopomohla údernosti Koniášovým zbraním, ačkoli já jsem spíše fanda rozsáhlejších formátů, tohle bylo fajn. Odpočinkový, možná trošku šablonovitý a předvídatelný. Ale "noaco"!

"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna.

16.08.2023 3 z 5


Píseň krve Píseň krve Anthony Ryan

První kniha ze série Stín krkavce nebyla vůbec špatná. Anthony Ryan v ní ukázal, že přesně ví to, co čtenáři v tradici epické fantasy chtějí číst. Hraje si s klasickými a jednoduchými motivy alá: zrození hrdiny, cvičeného tajemným řádem. Skrývá tajemství o magickém daru. A nakonec je tím nejlepším z nejlepších. Zocelen krutým osudem a ztrátou milovaných… Ano, přesně o tomhle jsem už letos četla v Synovi černého meče a bůhví kde ještě. Hold klasika, která neomrzí. V první polovině knihy se skrze trénink seznamujeme (krom toho, že sledujeme růst hlavního hrdiny) s dalšími postavami a světem, který tedy k mému smutku bez draků působí jako z historického románu. Bavila mne spíše druhá polovina knihy, kdy se už dospělý Vélin protlouká bitvami, snaží se být dobrým velitelem a přítelem v době, která tomu moc nepřeje. Poznává sílu své mocné písně. Místy mi ho bylo vážně líto. Mezihry s kronikářem byly strašně fajn, dodávaly příběhu zvláštní pocit poznání směru, kudy se příběh potáhne a zároveň čtenář sledoval (a dedukoval proč?) že Vélin neříká úplnou pravdu. A finále? Provázání s vedlejším temným příběhem, který byl v knize několikrát zmíněn, mne velmi potěšilo. Po dočtení se mi ale nespalo lehce, ve všech těch lehčích fázích spánku mnou stále rezonoval smutný osud Vélina al Sorny. Ranní probuzení bylo lehce depresivní. Ačkoli si myslím, že nejde zas až o takový hit, neubráním se třem hvězdám z pěti.

Zábavné, ale nijak ohromující.

20.02.2023 3 z 5


Třetí ucho Třetí ucho Jan Hamouz

Bravo! Konečně nějaká česká fantasy, která mne překvapila a zazdila mezi stránky svou hutností. Do toho jděte!

Číst Třetí ucho pro mne bylo docela překvapivě příjemné, přestože jsem se do Polovičního krále nemohla začíst, nedokázala se do příběhu dostat. Byla jsem nucena sáhnout po audioknize, to jen na okraj Nakonec mě i ten poslech, hlavně finále prvního dílu, rozdupal na maděru.

Třetí ucho jsem však hltala a užívala si všechno, co nabídlo. Od pěkných souvětí a povedených popisů až k postavám, ke kterým si čtenář během čtení prostě tvořil jakési pouto. I k těm, které nejsou zrovna na první pohled kladnými hrdiny. Proměna charakteru jedné z postav mi udělala radost, i když byla lehce předvídatelná. Ale já si tu proměnu sama přála. Nakonec to autor vyšvihl ještě o stupínek výše doslova božím epilogem. Svět byl vystavený dobře, jeho zákony fungovaly jak měly. Žádné zaškobrtnutí. Naopak, jsem strašně nalákaná na další díly a klidně si těch několik let počkám. Tohodle je trošku pro Česko škoda, chtělo by to překlad a někam za hranice.
Na druhou stranu, může to být jen naše a nikoho jiného. Takový ptačí národní poklad, co místo aby bořil mosty, tak je staví?



Doufám, že se pan Hamouz brzy vyšvihne mezi více zmiňované, oceňované autory a Ptačí srdce získá více fanoušků.

30.01.2023 5 z 5


Pád Gondolinu Pád Gondolinu J. R. R. Tolkien

Pád Gondolinu neni nic pro lidi, co si nepotykali s Hobitem ci Panem prstenu. Dokonce si dovolim tvrdit, ze se hodi i zakladni znalost Silmarilionu. A krom toho Christopher nesestavil knihu tak ctive, jak to udělal kupříkladu u Húrinových dětí. Spíše jako odborné literární dílo, které se zabývá vývojem příběhu o Tuorovi, pádu Gondolinu a vzestupu Earendila. Porovnáváme dvě nejdůležitější (nejstarší a nejmladší) verze pověsti Pádu Gondolinu, sledujeme jak jsou podstatné rysy příběhu zachovány, ale jejich význam se proměňuje, to jak Tolkien přicházel téměř neustále s novými prvky a to už od roku 1916. Christopher musel přelouskat několik set stránek, psaných třeba jen obyčejnou tužkou, které už byly sotva čitelné, aby pro nás tento příběh zapsal v té nejvíc odpovídajcí formě. Místy jsem se s tím prala, dokonce jsem při čtení začátku nadávala. Jakmile ten prekonate, jede to jako po masle. Misty.

Pád Gondolinu není však jen smutný příběh elfského města a jeho hrdinů. (Například elf Glorfindel a jeho boj s balrogem). Dojdeme i ke střípkům z Tolkienova života. Chtěla bych vypíchnout dojemný dopis, který J.R.R. Tolkien psal nakladatelství Allen and Unwin. Tolkien doslova žadonil o vydání “alespoň” Pána prstenů, kterého zrovna dokončil. Věděl, že čas Silmarilionu v poválečné Británii ještě nenastal. I tak stále považoval Pána prstenů za pokračování spíše jeho, nežli Hobita. Cituji: Pro mě je hlavní, že jsem se zbavil posedlosti celou tou záležitostí a osvobodil se od ní, napsal nakladeteli těsně po dopsání Pána prstenů. Sám byl překvapen tím, jak je dílo obsáhlé. Tyhle malé střípky z Tolkienova života, kdy přiznává, že nemá peníze na opatření strojopisu a proto ho musí psát sám - mě bodají do srdce a vlévají mi slzy do očí. Ačkoli je Pád Gondolinu velkým příběhem, Christopherovy poznámky, úvod a závěr mi daly daleko více. Přiblížili mi člověka, který dychtil po dracích víc, než po penězích. Dneska už se takový snílek těžko hledá. Westu hál. Ferðu, Tolkien, Ferðu

08.07.2021 5 z 5


Světy J. R. R. Tolkiena Světy J. R. R. Tolkiena John Garth

Vyhrazuji si právo dojímat se nad maličkostmi života, které vás však zasáhnou hluboce jako šíp vystřelený z hřbetu Olifanta. Expedici do Středozemě za doprovodu slov Johna Gartha jsem započala samozřejmě bez kapesníku. Což byla chyba, protože při posledních dvou kapitolách jsem své slzy neudržela na uzdě. Na jedné straně jsem poznávala hory, lesy, jezera a řeky, cizí mytologie a libozvučné jazyky mi zpříjemňovali cestu na straně druhé. Mezitím vším jsem s typicky hobitím nadšením pro věc od knihy odbíhala pro něco dobrého k zákusu, s typicky čarodějnickou zvědavostí googlovala, hledala v Tolkienových knihách samotných, a s typicky trpasličí zarytostí pokračovala ve čtení, ačkoli mi mnohé unikalo mezi řádky. S typicky lidským ponížením jsem knihu zavřela dočtenou. Jsem takhle malá. (Nic elfího ve mne nedlí, takže už další přirovnání nepříjde). Tahle modrá, přenádherná kniha není záležitostí na jeden večer, sama Vás donutí se k ní vracet, listovat a dohledávat uniklé zajímavosti mezi řádky a užívat si doprovodné ilustrace a mapy pokáždé, když dostanete chuť na pouť po Čarozemi, které literárně ve světe není rovno. Tato kniha je určena všem, kteří Tolkienovo dílo poznali blíže a ono se dotklo jejich srdce. Po přečtení mám pocit, že jsem Tolkienovi zase o krůček blíže, zároveň se mi však svou vrozenou genialitou a vybájenou fantazii neustále vzdaluje. Pokaždé, když narazím na nějaký nový odkaz, který mne dovede k dalšímu. Jeden by tuto kapitolu mého života nazval "Hádanky ve tmě". Tuhle knihu si přečtu ještě 30x a věřím, že pokaždé objevím něco nového . Středozem vznikla, aby odrážela, co ve svém vlastním světě Tolkien nejvíce miloval a nesnášel. Středozem vznikla, aby mnohé z nás spasila.

18.05.2021 5 z 5