čef komentáře u knih
Pro mne na autorku překvapivě dobrá detektivka, kde jsou vztahové problémy, u ní většinou předimenzované, přeci jen snesitelné. Je tu sice jako vždy přefeminizováno, hrubou práci však dělají muži, jinak by to bylo možná až směšné. Ti mládenci, kteří jsou jako já, by sice přivítali ještě údernější styl a seškrtání tak o třetinu, ale zázraky se nedějí a už by to nebyla Slaughter, ale někdo z drsné školy.
Na příběhu je opravdu znát, že autor ví o čem píše. Nekomplikovaným způsobem popisuje současné metody policie, která už v stále větší míře vysedává a hlavně účinně řeší kauzy u počítače a v laboratoři než v terénu. Škoda, že je tak v podstatě konec detektivů drsné školy, kteří museli hodně pátrat v ulicích a nastavovat vlastní krk, aby na něco přišli. Akce a černého humoru v této knize opravdu mnoho není, ale o to více je příběh dnešní a uvěřitelný.
Dobrá zpráva pro čtenáře dobrodružné literatury - nejedná se o hledání pokladu nebo spasení světa. Jde o zajímavý příběh se správným mixem dobrodružství, napětí, tajemství a poznávání nových krajin a dovedností, tedy hlavně horolezectví. Celkově nadprůměrný román tohoto žánru.
Tímto způsobem asi vzpomíná na svůj život mnoho lidí. Více útržky některých silnějších zážitků než smysluplná linka, pokud vůbec existuje. Málokdo to však dokáže s takovou ironií,vtipem a nadhledem jako Halina Pawlowská. Přesto raději doporučuji film, než knihu. V lapidárních větách jakkoliv výstižných se přece jen obraznost poněkud vytrácí.
V této knize se opakují osvědčené postupy z ostatních příběhů Jacka Reachera, tedy žádné překvapení. Ale chceme je? Já tedy ne. Myslím, že tento tvar je prostě dokonalý. Zase to těm zloduchům vynalézavě, neústupně a tvrdě nandáme a pomůžeme slabým. Optimismu není nikdy dost.
Nenáročné čtení pro chvíle nudy. Jednoduchý příběh, kde se nemusíme bát o naše hrdiny, je psán lapidárním jazykem bez příkras a stylem bez velkého napětí. Rozdělením do kraťoučkých kapitolek a vložením prázdných listů kniha povzbuzuje ke čtení i ty, kteří přečtou jednu knihu za uherák.
Na mne až příliš mysteriozní. Děj je sice poutavý, postupy thrilleru jsou důsledně uplatněny, řemeslo na úrovni, ale vzpomenu si na tuto knihu ještě někdy? Dost pochybuji. Asi jsem ještě na tento typ literatury nedorostl. Další díly už mne teď nezajímají.
Rozhodně se jedná o nadprůměrný thriller. Zajímavé maskování, motiv a schopnosti pachatele odhaleného pro čtenáře právě včas, aby přinesl do závěru další dávku napětí. Originální charaktery hlavních postav s překvapivě na britské poměry vlídným šéf inspektorem. Další z mála spisovatelek, kterou si zapisuji na seznam čtených.
Čistě dobrodružná kniha s neporazitelným hrdinou a s velezlými padouchy bez jakýchkoliv ambicí ohromit čtenáře třeba nějakou myšlenkou, neznámou informací nebo hlubším rozborem problému. Úsilí hrdiny také není nějak extra vynalézavé, většinou využívá někoho jiného nebo podivné náhody. Vždy příhodná náhoda mu také většinou pomůže dostat se ze smrtelného nebezpečí, kterými se román jen hemží. Nad knihou však nelámu hůl, je to v žánru dobrý průměr a určitě pomůže mnoha lidem k přežití nudy na pláži nebo k léčbě nespavosti.
Zajímavý výběr detektivek, který mne však až tolik neuchvátil. Oceňuji místy dosti podrobné líčení forenzních kriminalistických metod v severní Americe. Vadí mi však dosti schematické zápletky, které v tomto výběru ještě více vyniknou a také docela dost různých pocitových vycpávek a snů. Možná, že čtenářky se dokáží více vcítit do psychologie hlavní postavy, mně se to ale moc nepovedlo. Pro čtenáře kriminalistických románů stojí výběr určitě za přečtení a pokud uplatní místy metodu rychločtení, nebudou se určitě nudit.
Příběh začíná a končí v klidu Tibetu. Mezitím se dějí věci. V jednu chvíli jsme skoro jako v klasické detektivce v Orient expresu střiženému Sherlockem, pak jsme v katastrofickém románu a nakonec honíme duchy v napínavém horroru. Takhle napsáno to vypadá na pěknou blbost, ale kupodivu to tak při čtení nepůsobí. Stále je na co se těšit, stále je potřeba se o hrdiny bát a fandit jim. Trochu dětské naivity jako při čtení pohádek je ovšem třeba, ale to snad tolik nevadí. Hlavně, že jsme se pobavili.
Další díl rozsáhlé ságy z australského prostředí ničím nevybočuje z předchozí řady jak stylem tak obsahem nebo proklatě vysokou úrovní. Rodiny McIntosh a Duffy jsou už pěkně komplikované a pro neznalé předešlého nedoporučuji začínat právě v tomto díle. Jinak je vyprávění poměrně přehledné, zaměřuje se na jednotlivé rozhodující epizody a protínání životních cest příslušníků rodin a jejich přátel. Nikdo nemá nic jisté, umírají i ti hodní a zlo má rovněž své úspěchy. Konec je otevřený a tak se znovu těším na pokračování.
Autor si zahrává s otázkou reinkarnace někdy až na hraně uvěřitelnosti. Jednu chvíli se dokonce zdálo, že je už mimo a málem jsem proto skončil. Naštěstí jsem vydržel a dočkal jsem se návratu k realitě a překvapivého konce. Vcelku docela dobrý thriller, který zaujme.
Studie slabocha s velkým psychologickým nábojem mne zrovna moc nenadchla. Ne, že bych zpochybňoval literární kvality, ty jsou ovšem vysoké, nemám však rád knihy o nevyrovnaných zoufalcích - vidím jich okolo sebe poměrně dost. Určitě je to kvalitní retro o chování lidí ve společnosti ČSR za 1. republiky - zajímavé je porovnávat jak dramaticky a ne vždy k lepšímu se společnost změnila. Všechno teče.
No dobře, schéma je mírně ošoupané ! Čtení je to ale příjemné, nevzrušivé, nanejvýš vhodné do rituálu před spaním. Jeden se také sem tam něco dozví z lékařství a může okolo sebe napříště házet Arspergerův syndrom nebo stav locked-in a to za těch pár hodin příjemně strávených s tímto dílem určitě stojí.
Kniha se nečte nějak snadno. Určitě by to Cornwell nebo Scarow zmákli mnohem čtivější. Obsah to myslím, ale dost kompenzuje. Dává docela přesvědčivý obrázek o tom co se v 5. století v Evropě dělo ať už na poli válečném nebo v obyčejném životě hunských válečníků. Vyvrací mnoho mýtů o strašných šikmookých barbarech a staví je na stejnou úroveň ostatních dobyvatel Evropy tvrdě hájících svůj životní prostor a zdroje.
Napínavý příběh, ale trochu přes čáru. Telekinezi a předvídání budoucnosti nikdo neviděl jinak než pomocí triků, zde se hýbe předměty pomocí mysli jen to sviští a budoucnost je jasná jak Jaderské moře. Také vícenásobný souběh pronásledovatelů je věc tak pravděpodobná, jako zatlouct hřebík právě dorazivším meteoritem. Nicméně kniha řádně napne a pobaví, ale to dokáže i pohádka. Nějak jsem se prostě neztotožnil.
Gejzíry nápadů fantaskních příběhů, zvratů, motivů, neotřelých nápadů, postav a napětí v post apokalyptické atmosféře mne naprosto udolaly. Přiznám bez mučení, že jsem přeskakoval mnoho epizod, u kterých jsem vůbec nepochopil, proč tam vlastně jsou. Román mi místy připomínal jednak nějakou mučivou nehratelnou gamesku a také některé předimenzované Kingovi romány plné nadpozemských příšer, které jsou si sami sobě účelem. Můj názor je velmi blízko názoru p.mihoce níže - silnější okamžiky se střídají s rozvleklými neoriginálními vycpávkami. Možná ale, že je hlavní chyba ve mně, možná je Cronin věrozvěst nějakého nového stylu - ale u toho jistě nebudu. Myslím si totiž stále, že někdy je méně lepší než více.P.S. Jako elektrotechnika mne pobavilo mudrování o stoleté životnosti plně zatěžovaných baterií - to si snad dělá...
Kniha se mi jako fandovi historických románů docela líbila. Přesto si myslím, že kvalit obodobných románů Cornwella nebo Scarowa ze stejného segmentu neodosahuje.
Výběr klasických SF povídek je stále živý, přestože již také z mnoha procent zastaralý a technicky i směšný. Datování povídek je většinou někde okolo roku 1940 a z toho plynou i některé sociálně inženýrské nápady řešení budoucnosti. Oceňuji určitě invenci autorů.