Cervenapanda
komentáře u knih
Kde je mi dobře
Emily Henry
Tato kniha upřímně, měla potenciál být na 5 hvězdiček, ale posledních několik kapitol způsobilo, že to šlo z kopce!
Upřímně mi přišlo, že je kniha napsaná velmi krásně a vím, že mnoho lidí, kteří tuto knihu četli, s tím souhlasí. Emily Henryová má prostě svůj způsob vyprávění. Opravdu jsem díky ní pochopila její postavy, které byly všechny jedinečné a hluboce chybující. Jako bych byla se samotnými postavami a sledovala, jak se události vyvíjejí.
Tato kniha je skutečně definicí hesla „když to pochopíš, tak to pochopíš.“, když ne, tak ne.
Dítě prachu
Nguyễn Phan Quế Mai
Dítě prachu by si měl přečíst každý! V tomto živém a emotivním historickém příběhu s dvojí časovou osou se zblízka podíváte na to, co se stalo během vietnamské války, a na její následky po letech. Na tuto knihu nezapomenu a vy na ni určitě také nezapomenete pokud si ji pořídíte.
Život na míru
Nikki Erlick
Příběhy o nahlížení do budoucnosti mě vždycky přitahovaly.
V čem tento příběh opravdu vyniká, je jeho zaměření na postavy. Máme tu početný ansámbl, který pomalu poznáváme a sledujeme, jak se vyvíjí, i když se jejich životy vzájemně proplétají a dotýkají.
Bohužel však místy působí těžkopádně a uspávajícím dojmem, když je čtenáři vše znovu a znovu jasně vysvětlováno.
Další problém mám s tím, že když se dostanete do poloviny knihy, je vám už celkem jasné, co se bude dít po zbytek knihy. Je vám jasné, jak se jednotlivé dějové linie budou vyvíjet, kdo se poučí a kdo ne, a dokonce i to, jak život jednotlivých postav skončí. Všechny následné rozhovory a myšlenky vlastně jen zdlouhavě rozepisují to, co už je zřejmé, a žádné další překvapení se nekoná, což působí trochu jako zklamání.
Stačí si počkat
Mariana Zapata
NE
Ne, můžu říct jen ne. Potřebuji synonyma pro slovo průměrný.
Opakující se, dětinské a obyčejné s neokoukanými postavami, které mě vůbec neoslovily.
