Česneksmedem
komentáře u knih
Mravenci
Boris Vian
Co bychom asi tak od Borise mohli čekat, že? Samozřejmě je to úleťárna, ale nutno dodat, že velmi čtivá a velice dobře vypointovaná. To je hodnocení prvních dvou povídek. Ty následující, to byla ještě větší úleťárna a pointy se už jevily poněkud méně vymazlené. Přesto jsem si je celkem užil. Díky za uvedený životopis, který mnohé objasňuje a má přesah i do dalších knih BV.
Himmelradsteinský vrah žen a dívek
Benjamin Klička
Dvě předešlé čtenářky a jeden čtenář ohodnotili tuto knihu shodně třemi hvězdičkami. Souhlasím s nimi. Je to přece jenom na dnešní dobu poměrně naivní a málo záživné. Rozhodně to téma šlo zpracovat mnohem lépe.
Abyste neumřel smíchy
Erle Stanley Gardner
Sice se v knize občas něco jako humor najde, ale umřít u ní smíchy, to fakt nehrozí. 98% knihy jsou jen takové plky a pořád si říkáte, jestli vůbec došlo ke zločinu. Taková lehce zapomenutelná, oddychová detektivka. Někdy je i jednou moc.
Rumový deník
Hunter Stockton Thompson
„Všichni jsme frajeři,
když jsme nalitý.“
Citát z knihy
Omluvte nevkusnou poznámku nevzdělancovu, ale na takovou knihu bych se nejraději vyignoroval. Tlachání nanejvýš o chlastání rumu a těžkém živobytí novinářově. Ploché a nezáživné, jen stěží zapamatovatelné.
Diamantové kočičky
Bill Jeffers
Pokud ještě neznáte agentku Nelly Moorovou, tak vám prozradím, že je to taková obyčejná mladá dáma, která občas bravurně jezdí rychlým vozem nebo člunem, občas pilotuje letadlo a střílí lépe než Petr Kůrka. Tělo má vymakané jako Arnold v nejlepších letech a Hercule Poirot by jí myšlenkově sotva stačil. Prostě takové nenápadné stvoření.
U této jednohubky jsem se převelice bavil.
Děs nad Prahou
Jason Dark (p)
Zírám na 96% při pěti hodnocení. Že by to byla humorná kniha? Pak je mi tento humor vzdálenější než kolonie termitů v Ugandě. Dle mého blbina non plus futrál.
Prsten královnin
Karel Schulz
Říkal jsem si, co v tom asi bude, že je zde deset hodnocení, ale žádný komentář. Po přečtení už tomu trošku rozumím. Je to totiž docela zvláštní kniha. Ale po pořádku. Údajně nejzralejší dílo Karla Schulze je dílem nedokončeným. Má tři části (celkem sedm povídek, možná spíše novel) a dokončena je prý pouze první část obsahující tři příběhy. Druhá část obsahuje ale také tři a třetí pak pouze jednu (Poutní píseň k Panně Marii na Květnou neděli). Jde o historické náměty s četnými náboženskými motivy, takže se pocvičíte v latině. Četl jsem i názor, že kniha není psána podle šablon, nýbrž osobností básníkovou.
Kohoutí zpěv ve druhé části je jako by ho napsal Poe. A najdete zde i celkem aktuální popis politické kultury: "Intriky se zavíjejí, jak klubko hadů, rozmotáš-li neopatrně, jsi uštknut." (Dívka se šarlatovými prsy).
Mrtvý na trůnu
Milan Pavlas
Pro mnohé čtenáře netradiční prostředí krasových jeskyní. Možná se pletu, ale řekl bych, že Ztracený potok je Punkva a ten šíleně drahý hotel je Skalní mlýn. Poklidná, celkem solidní detektivka.
Případ vyjícího psa
Erle Stanley Gardner
Perry Mason, jak ho známe z televizního seriálu, je nenápadný jako kulička pepře v soli. Občas vypadá a jedná tak, že by ho snad člověk i podcenil. A to je to, co mám strašně rád. Je to možná víc než jen moje obvyklá průpovídka, ale pokud vás okolí podcení, máte vyhráno. Jeho logika a předvídavost, kterou mu vtisknul Erlí, je naprosto úžasná a přes absenci potoků krve jsou to velice čtivé detektivky. Musím taky pochválit figuru jménem Paul Drake, který je maximální kliďas. Občas bychom si z něho měli brát příklad. Těch nervózních a hysterických vyjádření jsou dnes plné zprávy. Moc pěkná oddechovka.
Město nekonečné noci
Lincoln Child
Že tenhle svět i každý jednotlivý stát řídí superboháči, to rozhodně není nic neznámého ani nového. Nové není ani to, že se proti tomu nedá nic dělat a oni si koupí, koho potřebují. Je prostě Liga mistrů, ale také Okresní přebor a každý z nás někam patří. Velké problémy nastanou, pokud jsou v té první skupině psychopati. A že jich mezi koryfeji je.
Četlo se to velice dobře. Mojí krevní skupinou je rozhodně Pendergast. Na závěr jsem koukal přiblble jak vydra na kalnou vodu, ale to unesu.
Strach a svrab v Las Vegas
Hunter Stockton Thompson
Nebylo to špatné, ale před čtyřiceti rokama bych si to užíval víc.
Doplněno doslovem s životopisem autora novináře, který rok působil mezi motorkářskými gangy.
Bíle pruhovaný pohřební vůz
Ross Macdonald
Marně jsem přemýšlel, proč dal Ross knize zrovna takový název. Je hodně dlouhý a zřejmě šlo o to, aby to nebylo jen tak obyčejné. Ten vůz se tam sice vyskytuje, ale... Po přečtení bych asi zvolil název Panenka začala krvácet.
Četlo se to dobře, autor si nechal největší obrat až na závěr.
Morový testament
Vlastimil Vondruška
Stále se opakující začátek série s Oldřichem a spol už poněkud unavuje. Následující příběh je však velice dobrý. Nechybí proradní a prodejní místní hodnostáři, plno lehkých děvčat s dobrou finanční gramotností, pivo už na snídani, navíc velice vtipná pasáž s Divišem a po celou knihu docela umírněný Ota. Velice příjemné čtení!
Tatínkova holčička
Mary Higgins Clark
Na začátku této knihy (jak už to tak často bývá) je upozornění o nedovoleném užití, ovšem (nadužívané a rádoby moderní slovo „nicméně“ nepoužívám) zde je jasně uvedeno, že výjimkou jsou krátké citace nebo odkazy, které tvoří součást kritického hodnocení. Tak takhle je to něco jiného!
Kniha začíná vraždou mladinké Andrei Cavanaughové, ale brzy se (i zde by šlo „nicméně“) hlavním tématem knihy stává vyšetřování její sestry Ellie, která je novinářka. Celou knihou se vine nit, jenž nás má utvrdit v tom, že bohatí a vlivní mohou prakticky všechno. Z toho je patrné, že Ellie půjde záhy o život. Není to nijak drastická detektivka, takže se nemusíte bát do ní pustit.
Muži, kteří nemají ženy
Haruki Murakami
Název knihy v někom možná evokuje vzpomínku na knihu Stiega Larssona, ale tyhle takřka totožné názvy jsou vlastně to jediné, v čem jsou si obě knihy podobné.
Číst Murakamiho je dnes docela módní a kdo ho nečte je krapet mimoň. Mě sice až tak nestresuje být v některých případech mimoněm, ale v rámci obohacení multikulty jsem si řekl, že nějakého přelousknu. Tento titul mi vyhovoval hlavně z toho důvodu, že se jedná o povídky (celkem 7), takže po nemnoha stranách máte čas přečtené strávit. Ona je ta japonská literatura samozřejmě poněkud jiná. Rozhodně to není nějaká prudce svižná akce, ale spíše lehká rozvláčnost propojená s trochou tajuplnosti a zvláštnosti. Povídky jsou výborně stylisticky napsané a (jak už je patrné i z názvu) jejich hlavním tématem jsou muži, kteří přišli nějakým způsobem o ženy.
Pohřbený César
Rex Stout
My z dědiny víme, že vidle jsou mnohdy lepší, než sekyra a že kráva i býk jsou vždy lepší než Ovčáček. Kráva alespoň dává mléko a býk má alespoň koule. Ty mají i Nero Wolfe a Archie Goodwin, kteří se v tomto příběhu opět s nikým nemazlili (no Ark by možná i chtěl). Mrtvol je zde docela dost, tady se ale žádné žalmy necitují.
Žulové město
Stuart MacBride
První díl série je dost drsný a citlivější povahy by u jeho čtení neměli jíst ani popcorn...
Nejprve jsem si říkal, že si skotský spisovatel řekl, že tomu souputníku z Brazílie ChC ukáže, že se dá napsat ještě zvrhlejší krimi. Ale asi to byl jen takový můj úlet.
Docela jsem si užíval jména a příjmení – Logan (což jak jistě víte je typ auta), příjmení Erskine nás zavádí k jedné spisovatelce a detektiva inspektora Insche jsem si překřtil na Inčučúny. A ta jeho úchylka, to je taky paráda. Knihu doporučuji!
Infico
Petr Heteša
Teda musím říct, že starý zetlelý pařez se náramně bavil. Naprosto dokonalá oddechová četba. Docela bych rád věděl, jestli PH probíral ten rozdílný ženský pohled na svět s nějakou dámou, či čerpal pouze ze svých zkušeností. Nevím, jestli má Brena a Larry nějaké pokračování. Pokud ne, určitě by to byla opět paráda.
Pražské peřeje
Alan Levy
Kniha má odpovídající hodnocení (98%), ale jen od deseti čtenářů. A to je moc málo. Mimo dění kolem roku 68 a 69 si přečtete pár citací od Franze Kafky, dozvíte se něco o Formanovi, Suchém a Šlitrovi. O tom posledním nejvíc a některé skutečnosti jsem ani netušil.
Pro nás, kteří jsme už pomalu starší jak hnědé uhlí je to kniha vyvolávající vzpomínky na jistou část našeho života. Bohužel si také uvědomíte, že mnozí papaláši i dnes jednají podobně jako tenkrát. Knihu rozhodně doporučuji!!!
Velice dlouhé schody
Jaroslav Velinský
(SPOILER) Je to prostě epes!!! Oproti tomu současnému vládně-virovému ale úplně jiná liga. Ten je spíše ebil.
Může se stát, že po delší četbě tohoto příběhu vás rozbolí hlava. A není se proč divit (následuje drobný spoiler). Otík do té své dostane tolik pecek jako při nedělním naklepávání vepřových řízků. Ale nemějte obavy. House mu tu jeho hlavičku nakonec pofouká...