Česneksmedem
komentáře u knih
Plavý jed pro černé duše
Bill Jeffers
Šílený vědec a jeho černý mrak, který zabíjí. Krásné, málo oblečené ženy nachystané k čemukoliv. Culil jsem se u toho, jako kdybych to četl v oparu kvalitní trávy. Pokud by mi bylo 15 a psal se rok zhruba 1970, tak bych to asi hltal jinak. Ale jo, taková naivní jednohubka, no.
Spouštěč
Wulf Dorn
Téma poměrně časté – zneužívané dítě a následky z toho plynoucí. Ty se zde projevily až po dvaceti letech a hledání, které jeden z protagonistů provádí, má směřovat (mimo jiné) k nalezení spouštěče. Ten se dozvíte až v samotném konci a je to dost neuvěřitelné, ale možné. Kniha z prostředí psychiatrické léčebny asi nebude úplně pro každého, přesto se četla velice dobře. Na své si přijde i příznivec odborných termínů – viz například lucidní sen nebo disociativní fuga.
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
* antologie
Dle mého subjektivního názoru je nejlepší povídkou hned ta první (Tranzit) a nejslabší ta druhá (Čarodějná kolébka). Pokud se snad sci-fi vyhýbáte, učiňte přesto výjimku a zkuste se začíst. Rozhodně zde nejsou žádní zelení mužíčkové ani nosné rakety.
Déšť
Sára Saudková
Na Pulitzerovu cenu to sice není, ale pobaví to. Hodně různých přirovnání, vyšetřovatelka Oldřiška opravdový svéráz a nad pachatelem si moc hlavu lámat nemusíte. A procvičíte si i pár slov, která běžný občan často nepoužívá - například diaré. S překladem rád pomůžu. To je to, co by následovalo po vypití dvoudecky ricinového oleje.
