CharlesWard komentáře u knih
Na rozdíl od Loučení s Lenoxem, jsem si tuto prvotinu neskutečně užil!
Zase jeden vatovitý díl, který jen připravuje na další osudy. Nejzajímavější linkou i nadále zůstává ta s Marcusem a Kitem.
Těžko hodnotit. Povídky jsou totiž naprosto rozdílné kvality. Tak např. povídky: Zelená louka, Poezie a bohové a titulní Hemživý chaos, jsou naprosto podprůměrné a málem by každého čtenáře od pokračování odradily! Naštěstí se situace brzo láme a Hluchý, němý a slepý čí Pod pyramidami už tak alespoň trochu připomínají milovníkům horroru, proč si tento svazek koupili! Vyjímečné jsou poté povídky Yigova kletba a Pahorek. Ta první jako by některým povídkám z pera HPL rovnou vypadla a ta druhá už je čitelný opis ze Stínu z hlubin času. Zbytek povídek je spíš takový průměr. Pevně věřím, že se 2. svazek v tomto ohledu polepší a budu moci jít s hodnocením i výš!
Až na 2 povídky, které už mezitím vyšly v jiných sbírkách, unikát. A stejně jako jiné sbírky opět pecka.
Až na podivnou povídku Císař, která se absolutně nehodí k ostatním kouskům, perfektní práce.
Ještě o stupínek nudnější, než už tak nudné Silo. A to už jde jen těžko.
Z 12 povídek, stálo za přečtení asi 5. Zbytek těžký průměr a v některých případech i podprůměr.
Templáři a historické vsuvky jsou pryč a s nimi i atraktivita této série.
Kniha rozhodně není špatná, jen jí někde první polovině dojde dech a trvá docela dlouho, než ho zase najde.
Pardon, ale tohle fakt ne. Už u minulé HH jsem se vztekal, ale to jsem ještě netušil, že někdy Joník napíše něco jako tohle! Postavy jednají naprosto bez motivace, autor nám podle toho, jak se mu to zrovna hodí, předhazuje méně a méně důvěryhodné podezřelé....jen aby nakonec celou knihu naprosto zabil závěrečným clisché rozuzlením. U mně jsi skončil Nesbo!
Bohužel nepřekročilo stín Horečnatého snu. Kniha je mdlá, obě hlavní postavy postupují od ničeho k ničemu a závěrečný pseudozvratek naprosto nedává smysl.
Z celé trilogie, paradoxně asi nejlepší díl. Vše již bylo nastíněno v předchozích 2, byť ne zrovna dvakrát povedených, knihách a tak se do toho Honza konečně může pořádně obout. Proto je ale poněkud úsměvné zjištění, jak byly některé z linek prvních dvou knih, jen a pouze vatou, pro uvedení závěru. A závěr to tedy vlastně ani není, to až teprve epilog. Škoda, že se Honza nedokázal uvolnit tak o 1100 stran dříve. Trilogie by dávala mnohem víc smyslu.
Kriste, to bylo něco! Příběh absolutně bez jiskry a zájmu, hromada divných jmen, co si autor vysypal z rukávu a tak nějak mám pocit, že Dejvovi bylo naprosto šumák, jak celá kniha skončí. S velkým sebezapřením dávám jednu hvězdu. Lagercrantz by měl zavčas skončit.
Pradědeček všech horrorů, který mi bohužel strašidelné pojetí kazil romantickým zabarvením a značně podivným závěrem.
Jatka stále zůstávají nepřekonána. Chvíli (hlavně na začátku,) se to tváří jako napínavá kniha. Pak bohužel Lee klasicky zpomalí a 3/4 knihy se táhnou jako žvýkačka. V závěru se "nečekaně" kniha opět rozbíhá, ale jak tu zmínili už jiní, celý konec je notně přitažený za vlasy. Škoda.