Charmedka
komentáře u knih

Jeho vyprávění je hodně syrové, smutné, ale rozhodně jsem nazačala na Matthewa pohlížet jinak, i když ho všichni vnímáme jako vtipného Chandlera, v mých očích se pohled na něj nezměnil, ne rozhodně k horšímu. On se nelituje, nedělá ze sebe oběť.
Celý život toužil po jediném, po lásce a dětech. A nakonec zemřel sám.
Úplně mě mrazí z věty: ,, Já nechci umřít. Já se umřít bojím."
Konec jedné éry.


ak s touto knihou jsem měla hodně velký problém. Nejen, že nemá pořádnou zápletku, vlastně je to takový road trip naprosto o ničem. Jasně, můžeme říct, že autor se zaměřil na přátelství a kniha v sobě určitou hodnotu nese, ale ty mínusy zkrátka převažují.
Kniha je navíc doplněná o spoustu grafů a matematických výpočtů. Ehm, kolikrát mi dělá problém i malá násobilka, s čísly si nerozumím a tohle bylo něco, co jsem v podstatě přeskakovala, protože tomu vůbec nerozumím.


Bitva se chýlí ke konci, čtenář očekává hromadu akce a napětí a přitom se bohužel za mě jedná o neslabší díl, já si vlastně ani pořádně nepamatuji, o čem byl. Postavy nudné, nezajímavé a vývoj téměř nula. Zajímavé je pak možná až rozuzlení, to určitě nikdo nečekal, ale jinak kniha nenadchne, málo emocí, málo všeho.


Tohle je tak neskutečně čtivé. Velmi příjemná oddechovka, která se čte úplně sama. Kromě dvou hlavních postav se v knize objeví i další, například droboučká Dawn, Kadenův kamarád Spencer, což je takový Cassanova či Scott, gay, který samozřejmě nesmí chybět.
Všechny ty postavy mají takové obyčejné charaktery, vlastně nijak zajímavé, přesto si je ihned zapamatujete a vytvoříte si k nim vztah. Všichni působí reálně a příjemně.


Možná pomalu přicházím na to, co mi na autorčiných knihách vadí. Hlavní postavy. Ani tady se nejedná o sympatickou hlavní hrdinku, kterou si na první dobrou oblíbíte. Naopak, je to opět ztroskotanec, který sotva zvládá svůj život.
Za mě to je zas taková průměrnější kniha, která mě pořádně nedokázala vtáhnout do děje a nadšení a takový ten pořádný wow efekt se konal vlastně až ke konci. Za závěr dávám obrovské plus, rozuzlení bylo nečekané a vážně top.


Příběh je plný zvratů, akce a kolikrát jsem nemohla přestat číst, jen abych věděla, co bude následovat. Jenže zároveň je tenhle díl i hodně překombinovaný, což je důvodem k nižšímu hodnocení. Konec mi navíc přišel dost odfláknutý, asi jsem u závěru série čekala více wow efekt a více propracovanosti.


Ono to překvapivě ve výsledku nebylo až tak špatné, jak jsem se obávala. Dokonce se autorovi povedlo kolikrát fakt dobře vygradovat napětí. Na druhou stranu tomu stejně něco chybělo a něco přebývalo. Velkým plusem knihy je určitě prostředí, zkrátka léčebna je děsivá sama o sobě.
V dnešní době, kdy je na trhu spoustra thrillerů, je Psycho bohužel už málo a myslím, že Norman Bates by se už měl nechat v klidu odpočívat.


Téma hodně hluboké a věřím, že nebylo vůbec lehké ho uchopit. Člověk by řekl, že takhle už to přece nefunguje, diskriminace kvůli barvě pleti nejen v práci, ale i při nákupu či na běžné procházce. Bohužel se nejedná o žádnou minulost, téma je pořád stále aktuální.


Příběhy jsou poměrně stručné, přesto popsané tak dobře, že Vás vtáhnou. Ke každému se vždy jeden z Warrenových vyjadřuje a i třeba upozorňuje na nebezpečí, které hrozí v případě takových her, jako je vyvolávání duchů. No kdo tohle na základce nezkoušel, že...
Nejedná se vůbec o špatnou knihu, pro fanoušky Warrenových je to jistě poklad, který by neměl v knihovně chybět. Je obohacena o několik snímků ze hřbitovů, avšak narovinu musím říct, že Démonologové jsou více propracovaní.


Celý ten svět působí neskutečně kouzelně, Měsíc, který matka Sing-Jin každý večer rozsvicí, Nefritový palác, kam se hlavní hrdinka při svém útěku dostane a začne trénovat, aby byla tou nejlepší lukostřelkyní a členem armády.
A to není vše, příběh je plný magie a velkou úlohu zde hrají draci, je to opravdu nádherně promyšlené a pohádkové. Akce střídá akci, je to napínavé, akční a samozřejmě nechybí romantická linka. Dokonce mě tu nerušil ani milostný trojúhelník, má tu svou roli a vývoj se mi moc líbil.
Kniha má obrovské plusy, vidíte, že jsem okouzlená a chválím, jen prostě pro mě i přes všechna ta pozitiva bylo obtížné se začíst. Začátek mě nedokázal tolik vtáhnout a až teprve v takové půlce jsem se chytla. Avšak pokračování se nemůžu dočkat a ráda si ho přečtu.


Za mě se jedná o ten lepší díl ze série. Působí i více realisticky, nadpřirozeno je zde více upozaděno a hodně se příběh zaměřuje na Matyáše, jeho problémy a zjištění, kdo vlastně je.


Píseň sirény je retelling na Malou mořskou vílu, ale rozhodně nečekejte pohádku o sladké Ariel, která se zamiluje do lidského prince Erika. Tohle je mnohem drsnější, syrovnější a rozhodně krvavější pohádka.
Tohle bylo fakt brutální a to v tom nejlepším slova smyslu. Neskutečně čtivé, zajímavý svět plný nadpřirozena a tak výborně podaný. Pro mě jedna z top knih letošního roku.


V knize je vyprávěna spousta příběhů a vlastně i pohádek, které celý ten svět ještě rozšiřují a ač se může zdát, že je tím pádem hlavní linka plná omáčky kolem a zbytečně natahována, tak tomu tak vůbec není. Ani na chvilku jsem se nenudila, užila jsem si každé vyprávění.
Samozřejmě nechybí ani milostná linka, která je ovšem hodně jemná a vlastně příběh nijak neruší, netlačí na pilu. Od prvního setkání je strašně miloučká, taková až naivní a vážně pohádková. Moc mě bavil vztah Shiori a Takkana, který vlastně ani pořádně vztahem nebyl.
Tohle se opravdu povedlo, mrzelo mě pokaždé, když jsem musela knihu zavřít. Překvapilo mě i celkové rouzlení, příběh není prvoplánový a určitě budete číst s napětím.


Z každé kapitoly, z každé myšlenky na Vás dýchá tíseň, strach, bezmoc a já kolikrát ani nedýchala. Vůbec jsem nebyla schopná knihu odložit, také jsem ji zhltla během dvou dnů a čtení si maximálně užila. Moc doporučuji a to i přesto, pokud jste jako já prvně viděli film.


Mě osobně moc nechytl ani první díl, nebo spíše jsem ho označila za takový fajn čtivý průměr, u kterého je potřeba brát v podaz rok vydání. Dvojka měla super začátek a rozuzlení, ale už přece jen byla slabší. A trojka? Ta už se hodně liší, nejzajímavější postava, na které příběh stál, tu vlastně hraje jen vzpomínku a inspiraci a z psycha se stala jasná detektivka.
Nic proti detektivce, ale celé to působilo plytce, dialogy byly nudné a zbytečné, ale zas aspoň opět chválím čtivost a to, že knihu do dvou dnů v klidu přečtete a můžete odložit.


Jak jsem s prvním dílem bojovala, tak pokračování jsem si už zvládla užít. Věděla jsem, do čeho jdu, počítala jsem s tím, že bývá příběh hodně přitažený za vlasy a byla jsem s tím pohodě. I přes závážná témata, která hrdinky řeší, nečekejte žádný inteligentní a náročný příběh a budete spokojeni. Navíc v knize najdete i pár čokoládových receptů, což je milé.


Veronica je vlastně takový Sherlock Holmes, nebo jeho sestra Enola, jak chcete. Rozhodně se nejedná o klasickou viktoriánskou paničku, Veronica má pokrokové smýšlení, je samostatná, chytrá, miluje dobrodružství a muže. I přesto si ale kniha ponechává nádech 19. století a ani mluvou se nejedná o zmodernizování doby takovým tím nepříjemným způsobem.
Já si ale bohužel na styl psaní nezvykla. Začátek knihy pro mě byl velkým utrpením, nemohla jsem se vůbec začíst a u knihy jsem se zasekla na pěkně dlouhou dobou.
Přitom je to takový lehký detektivní příběh z viktoriánské doby a opravdu propracovanou zápletkou, ale mně to bohužel nesedlo. Samozřejmě jsem zvědavá na pokračování a věřím, že třeba už budu připravená na styl psaní, ale zatím slabší průměr, ale spíše jen kvůli vkusu.


Příběh je perfektní, truchlící matky tvořící kolektiv, který bere spravedlnost do svých rukou. Precizně naplánované úkoly vedoucí k danému cíli.
Kniha se čte naprosto výborně, příběh mě ihned vtáhl a já s napětím očekávala další kroky daného úkolu a jeho následky.
Pokud ovšem máte podobný žánr načtený, můžete být zklamaní, mně se to vážně líbilo, i ta lehkost čtení, ale právě možnou tou lehkostí to kolikrát působí jak young adult. Několikrát jsem si musela připomenout, že čtu příběh o dospělých ženských s dětmi, ne o puberťácích.


Tuhle sérii jsem si vážně oblíbila, je ovšem ale třeba počítat s tím, že se nejedná o nic náročného a že je série určená mladším čtenářům.


Nebudu tvrdit, jak kniha konečně není jen o sexu, je a je to tam hodně. Navíc je hodně i milenců a já ani po čtyřech dílech nemám páru, kdo je kdo a pochybuji, že se to někdy zlomí. Nemám ani žádné oblíbence.
Tentokrát ale oceňuji detektivní zápletku, které sice nebylo věnováno tolik prostoru, kolik bych očekávala, ale je to příjemně zpestření. Též se mi líbilo, že se v knize více objevuje královna Andais, o které to vlastně svým způsobem je.
Sérii si nikdy nezamiluji, ale rozhodně je za mě Úder půlnoci zatím nejlepším dílem. Sexu je tam požehnaně, chuť je pořád a všude, ale příběh kolem konečně je také více rozvinutý a vlastně by byl i zajímavý, kdyby nebylo těch obřích mínusů.
