cicon komentáře u knih

Tak na tento příběh hned tak nezapomenu. Po čtyřiceti dnech s Bagratjanem na Mojžíšově hoře se sice dá zavřít kniha a odložit, ale myšlenkám a dozvukům lidských osudů a celé utlačované národnostní menšiny, nenaplněné lásky a nevysvětlitelnému což v nás je i nad námi, se ubránit nedá...

3 25.09.2018

Jsem rád, že i v tomto případě platí Boží: "že i kamení bude mluvit..", a že si tedy i tato kniha našla čtenáře, kterým něco dá. Jak již tady psala v komentáři např. ThrisaManx, že je to kniha spíše pro "začátečníky", a že je plná dobrých argumentů, je ta dobrá stránka knihy. Mně tam ale chybí jedna zcela zásadní poloha knihy, a to je její "uvěřitelnost". Od začátku mne autor přesvědčil, že celý rozhovor je smyšlený a účelový a způsob jeho vedení je hned zpočátku prohlédnutelný. Takže, možná právě to, s čím chtěl autor hodně pracovat, tedy vtáhnout čtenáře do určitého napětí, kdy se střetává svět "bez Boha" se světem "s Bohem", a ukázat, jak moc dokáže Bůh zapůsobit na lidské srdce skrze evangelium, mi hned od počátku vyzněl jako "falešná hra na něco". Ale jak je vidět, naštěstí máme úhel pohledu každý jinak nastavený a Bůh dokáže psát "rovně i na křivých řádcích..."

2 29.12.2017

Velké zklamání. Zdá se mi to tak nesmírně odtržené od reality, od obyčejně neobyčejného lidského života, že si ani nedovedu představit, jak by se s takovým přistupem a filosofií přiblížil Ježíš lidem na zemi, kdyby přišel s něčím takovým. Mám rád filozofii i psychologii, ale v této útlé (naštěstí) knížečce bylo asi 90% slov zbytečných. Pár hezkých myšlenek stálo za podtrhnutí (a to do nich ještě zahrnuji všechny biblické citace, kterých ale bylo jako šafránu) a přemýšlení, zbytek ... Je to kniha plná přeslazených frází, postrádající pokoru, protože se tváří, jakoby jedině ona znala přesně cestu k tomu, jak "se setkat s Bohem tváří v tvář". A spíš než evangelium mi z ní zaznívá ozvěna prvků New Age a především některých směrl východních náboženství, které pracují s myšlenkou sebezbožštění, resp. vydriluji sebe a svou "duši" k dokonalosti. Ježíš měl spoustu práce s farizey a zákoníky, ale myslím, že tento typ uvažování a žití by mu taky "zamotal hlavu". To přitom nezpochybňuji některé myšlenky, se kterými kniha pracuje, jako jsou např. teologicko-filosofické: "noc duše", "kontemplace" apod...

Nejsem katolík, ale Kuffu mám rád, protože mu prostě věřím, že to není jen póza. Ono trávit tolik času s lidmi, kterým se víceméně většina společnosti vyhýbá (a není se čemu divit) by pro mne nebylo zrovna jednoduché. Rád si přečtu Halíka a líbí se mi jeho filosofické pojetí výkladu biblických textů, líbí se mi i protipól Kuffovy jednoduchosti. Tím nemyslím, že by jeho myšlenky neměly hloubku, naopak. S čím mám problém, byla část věnovaná Marii. Marie čeká na vzkříšení, jako všichni ostatní lidé, tedy modlení se k soškám nebo Marii, či vůbec nějakým "svatým" je pro mne z biblického hlediska zcela mimo. Kuffa tak věří, budiž. Vzal jsem si z jeho knihy spoustu pro mne cenných myšlenek, prostě obohatil mne. A není cílem, že musíme být všichni jak přes kopírák a souhlasit se vším. Vážím si ho, a o to by mělo mezi lidmi jít, a v dialogu především. I když tady to byl samozřejmě monolog :-)

1 25.03.2017

Nechápu, jak jsem se mohl zatím s Irvingem míjet. Je to první kniha, kterou jsem od něj četl a myšlenky, které se mi vetřely pod kůži, budu vstřebávat ještě léta. Pro ty, kdo ještě po něm možná sáhnou, si pointu nechám pro sebe, ale o jednu myšlenku, která se hodí do každé doby se podělím a klidně ji vytrhnu ze souvislosti děje, protože je univerzální:
"...Jeho nejhorší vlastnost se velice podobá té, kterou trpí i televizní misionáři - a náš budoucí prezident. Oba mají stejnou vadu - jsou si tak jistí tím, že mají pravdu! A z toho jde na člověka strach - myslím, že máme proč se budoucnosti bát."

8 05.11.2016

Po "Evangeliu podle Joba" je tu další kniha, na které se podílí Daniel Pastirčák. Skvělá sbírka kázání, která řeší kromě jiného i základní existenciální otázky a vztah k Bohu a k životu, jako takovému. Josef Sýkora je pro mne nová tvář na literárním poli, nicméně v této publikaci je rovnocenným partnerem Daniela. Skvěle se doplňují. Z celého kontextu knihy je cítit, že si skvěle sedli i názorově. Rozdíl je pouze ve střídání slovenštiny a češtiny, jinak mám pocit, že "Boží strom zla" psala jedna bytost. Cituji: "Náš vztah k Bohu se jednoduše uskutečňuje v tom, jak naložíme se životem, který nám svěřil." Velmi zajímavě je myšlenka rozvedena na podobenství o marnotratném synu a podobenství o hřivnách (talentech). Ke knize se budu určitě ještě v budoucnosti mnohokrát vracet.

2 25.03.2016

Výborná a poutavě napsaná kniha, která nechce tvrdit, že zvířata jsou jako lidé, ale spíše upozornit, že přestože jsou v mnohém odlišná, neznamená to, že nemají emoce, city apod. A jestliže se člověk z nějakého důvodů cítí nadřazen nade vše ostatní živé, o to více jej to zavazuje k odpovědnosti starat se o ty slabší a nezneužívat svého postavení. Líbila se mi myšlenka, že zvěrstva nepáchají zvířata, ale lidé... :-)

5 06.03.2016

I přes někdy zbytečně se zaplétající filosofické slovní eskapády mne kniha mile překvapila postavením před otázku, zda chvála či posměch našich bližních je pro nás důležitější než to, zda nás přijímá Ježíš. A také před skutečnost, že jsme se jako děti možná příliš nevyvedly, což nepůsobí ani tak problém Bohu, jako Otci (viz. pozice otce a marnotratného syna), ale spíše nám, protože největším nepřítelem jsme my sami sobě.

1 03.02.2016

Vynikající studie, psaná způsobem, který je přijatelný pro laika, a přitom může být podnětným materiálem i pro studovaného teologa. Nevím, jestli už existuje překlad do českého jazyka, ale i ve slovenštině to byl nezapomenutelný zážitek. Zatím z materiálů, které jsem četl o Jobovi, je tento 360 stránkový počin to nejlepší, co se mi dostalo do rukou. Cílem příběhu není vysvětlit původ zla, ostatně Job se z Božích úst nikdy nedoví to, co ví čtenář hned od počátku. Je fascinující sledovat postoje "Jobových přátel", samotného Joba i reakce Boha. Kdo si myslí, že o tomto příběhu ví všechno, měl by po této knize sáhnout o to víc.

24.01.2016

Jedna kniha spisovatele nedělá. A ne, že by Zusak nenapsal další knihy, ale ve Zlodějce knih si sáhl asi na vrchol. I kdyby nic jiného nenapsal, po tomto počinu je pro mne pán spisovatel, Skvělé téma, vynikající vypravěčský talent, úžasná hra se slovy a umění vyjádřit poeticky i něco tak drastického, jako je bombardování. Nedoporučuji číst lidem se slabým srdcem, protože já jsem při obracení stránek téměř nedýchal.

1 27.12.2015

Publikace zabývající se sexuální čistotou v době, kdy bez toho, že by nás přímo nějaká forma sexuality nebombardovala, nelze snad udělat ani krok. V zásadě nic objevného, ale v důsledku velmi užitečné připomenutí, že tato čistota není zadarmo a málokdy nám spadne do klína vítězství bez boje. Některé rady Randyho se zdají být upjatě radikální a téměř z "jiného světa", ale v porovnání s radikálním prohlášením Krista, že svádí-li nás pravé oko, máme je vyjmout a odhodit, jsou pouze "čajíčkem". Ostatně Ježíš tím nemyslel, abychom se mrzačili, ale klade obrovský důraz na to, že oko je vstupní branou pro vjemy, které mají velký vliv na naši sexualitu.

2 26.12.2015

První kniha, se kterou jsem se od tohoto spisovatele setkal. Uchvátila mne natolik, že čekám na každý výtisk dalšího knižního titulu od tohoto autora s naprostou jistotou, že to bude zase skvělý zážitek. Málokdo umí podat biblickou tématiku s takovou poutavostí a lehkostí, jako Yancey. Jeden můj známý, který učí na univerzitě v Anglii, vzal své žáky na jeho přednášku a okomentoval to slovy, že řečník sice není tak skvělý, ale spisovatel je to par excellence.

2 29.11.2015

Jedna z nejlepších knih na téma, jaký opravdu byl Ježíš a jaká by opravdu měla být církev.

5 29.11.2015

Nádherně empaticky napsané dílo o lidech hledajících Boha, kteří se netouží hned registrovat do nějaké církve, ale pouze nahlížejí přes její rameno. Velmi trefně postaveno na příběhu celníka Zachea, pozorujícího Ježíše, jak prochází kolem, z bezpečné vzdálenosti (v koruně fíkovníku).

2 29.11.2015