coquus komentáře u knih
Výborný román, v němž známý zvláštní agent opět řeší jeden podivný případ. Nejenže bylo příjemné se znovu setkat s "milovníkem kávy" Coldmoonem, ale dokonce i postava Constance dostala dost prostoru, aby předvedla, co umí. Celkové se jedná o napínavé čtení se spoustou nevšedních momentů, které se dají zažít pouze s agentem Pendergastem.
Toto pokračování Ledové bariéry se více než vydařilo, jedná se o samostatný příběh, pro který není potřeba znát předchozí děj. Byla to moje první kniha s postavou Gideona, takže občasné narážky na jeho předchozí dobrodružství mně nic neříkaly, ovšem není jich tam zase tolik, aby to působilo rušivě. Líbil se mně pomalý a pozvolný rozjezd příběhu, který postupem času nabírá na obrátkách, aby nezadržitelně a v plné rychlosti dosvištěl do velkého finále. Strhující příběh je podpořen kvalitním vykreslením charakterů postav i zajímavými technickými detaily celé výpravy. Doporučuji.
Od tohoto autora jsem již dvě knihy četl a ani tato rozhodně nezklamala. Čtenáře, kteří mají rádi historii, jistě potěší spousty historických faktů, zvlášť když jsou podávány čtivým způsobem. Místy však fakta plynule přecházejí v románovou fikci, což zde působí zcela přirozeně a člověk má pocit, že se to tak opravdu mohlo stát. V této knize na mě působilo dost lacině a otřepaně pouze prastaré tajné bratrstvo. Chápu, že autor potřeboval nějaký záporný protipól ke kladným hrdinům, ale jistě by se našel věrohodnější způsob, jak hlavním hrdinům ztížit pátrání. Přesto se však jedná o velice povedený a dobře napsaný příběh.
Skvěle napsaná detektivka s opět výborným Pendergastem. Jedná se o příběh, do nějž nezasahují žádné stíny minulosti, jako tomu bylo v minulých knihách této série, což jsem oceňoval. Na začátku jsem si říkal, že by bylo zajímavé, kdyby Pendergat dostal za parťáka nějakého donašeče. Z Coldmoona se ale nakonec vyklubal férový chlap - i když jeho zálibu v "nestandardně" vařené kávě tak docela nesdílím. Ovšem přiznám se, že pokud bych z celé série tuto knihu přečetl jako první, nevím, jestli bych dychtivě sáhl i po dalších dílech.
Oba autoři opět nezklamali. Vystavěli a vygradovali skvělý dobrodružný a hlavně uvěřitelný příběh. Hlavní postavy nejsou ploché, naopak má každá svůj vnitřní rozměr, což dodává tomu příběhu šťávu. Zaujaly mě situace, kdy Glinn předvídá problémy, předchází jim a se vším počítá.
Dal jsem na zdejší dobré hodnocení knihy, ale nějak jsem se nemohl začíst. Styl vyprávění se mně docela líbil, ale celkově na mě příběh moc nezapůsobil. Na jednu stranu oceňuji několik velice vtipných momentů, kterým jsem se s chutí zasmál, na druhou stranu mě třeba postava Piláta neoslovila vůbec. Neříkám, že kniha nemá určitou hloubku, ale asi nejsem ten správný čtenář, který by do ní pronikl.
Kdyby se k této výborné až neotřelé myšlence přidalo kapku víc napětí bylo by to na pět hvězd. I tak se však jedná o velice kvalitní a čtivý román. Musím vyzdvihnout skvělé zakončení, což pro mě celý příběh jen umocnilo.
Z mého pohledu nešlo v knize ani tak o to dokázat, že současný člověk žil na Zemi už před miliony lety. Spíš mě zaujalo, jak byly nejrůznějších nálezy násilně včleňovány do zaběhnutých představ o vývoji člověka. A čím víc nálezů se objevuje, tím hůř jsou evoluční představy vědců udržitelné. Doporučuji každému, kdo se nebojí změnit svůj zažitý názor.
Výborná kniha, v níž jsou vlastně vzájemně propleteny dva příběhy. Ten první se Pendergastovi podařilo úspěšně vyřešit, ten druhý už se zdá být větším oříškem. Zároveň se v náznacích dozvídáme, že na scénu vstupují opět nějaké "stíny minulosti". Kniha je výborně napsaná, nenajdou se tady žádná hluchá či výrazně slabší místa. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že autoři už pomalu začínají vykrádat sami sebe. Některá dějová rozuzlení mně totiž silně připomínaly motivy z předchozích knih jako Zátiší s vránami nebo Hřbitovní tanec.
U tohoto románu mi vůbec neseděl styl vypravování či popisu děje, který mně připadal takový "snový", kdy si vypravěč drží určitý odstup od popisované reality. Samotný J. Jesenius zde budí dojem pasivního odevzdaného člověka, což vůbec nejde dohromady s tím, čeho jako historická osobnost dosáhl nebo jak se vypracoval. Knihu tedy rozhodně nelze chápat jako historický román, autor i co se týče děje nakládá s fakty velice volně. Některé skutečné Jeseniovy životní osudy vynáší do popředí, jiné naopak upozaďuje. I tento postup se však velkou měrou podílí na budování docela hutné pochmurné atmosféry, popisující tuto dobu coby konec jedné nadějné epochy.
Jedná se o válečné příběhy z pohledu německých vojáků v roce 1943. Válečné štěstí se obrací, a tak můžeme pozorovat nejen rostoucí pochybnosti o konečném vítězství, ale i o smyslu celé války vůbec. Některé scény sice jsou popisovány dost drasticky, domnívám se však, že na to, jaké hrůzy se tam musely dít, to je ještě slabý odvar.
Toto byla moje první kniha z prostředí Zeměplochy. Dobře a srandovně napsaný příběh, na němž má zásluhu i vynikající a nápaditý překlad. Prakticky všechny postavy jsou něčím sympatické. Navíc se autorovi skvěle podařilo do veskrze komického textu propašovat sem tam i nějakou hlubší myšlenku, což oceňuji.
"Řeknete jim lež, a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je, jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce a doufají, že v srdci všech těch lží nakonec přece jen najdou pravdu. A kousek po kousku přijímají nepřijatelné."
Kniha je nabitá akčním dějem od začátku až do konce, přičemž akce samotné jsou popisovány celkem čtivě a napínavě. Děj má pár nečekaných zvratů, ale konec je více méně předvídatelný. Že bych nějak přilnul k postavám říct nemůžu, i když o to tu snad ani nešlo. Jako nenáročnou četbu plnou akce můžu doporučit.
I když se mi první díl Zaklínače líbil, přiznávám, že druhý je ještě lepší. Příběhy začínají mít více hloubky, což ještě zvedá kvalitu celé knihy.
Nejsem sice detektivkový typ, ale tyhle povídky se mně docela líbily. Od žádného z uvedených autorů jsem totiž dosud nic nečetl, proto jsem uvítal možnost od každého z nich něco ochutnat. Jsou zde jak příběhy, kde se zápletka řeší čistou logikou, tak i případy, jejichž vyřešení se neobejde bez několika výstřelů či ran pěstí. Zároveň je potěšující, že kvalita jednotlivých povídek je dost vyrovnaná.
Kniha přesvědčivým způsobem vyvrací zažité omyly a vysvětluje věci méně známé, např. skutečnost, že nikoli kníže, ale právě titul král náleží Svatoplukovi zcela právem, neboť mu jej přiznávali nejen doboví kronikáři, ale i mocní vládci tehdejší Evropy. Autor se snaží z maxima dostupných zdrojů vykreslit co možná nejvěrnější obraz doby a politických i církevních vztahů Svatopluka a Velké Moravy. Zajímavá, poučná a zároveň čtivá kniha.
Kniha poskytuje základní přehled o nejrůznějších postavách a událostech českých dějin, a to včetně těch historicky nedoložených, jako je např. pověst o dívčí válce nebo o Horymírovi. Celkově však autor nepřináší žádné neotřelé hypotézy o tom, jak to tenkrát mohlo být doopravdy. Pro zájemce o historii i tajemno je to určitě dobrá kniha, ale nedočetl jsem se zde prostě nic, co už bych nevěděl - a to se o tyhle věci nijak zvlášť nezajímám.
Jedná se o zajímavý pohled do počátků našeho státu. Pěkně se tady prolínají postavy historické i smyšlené, a to vše na pozadí rušných událostí před tisíci lety. Pořád mám ale pocit, jako by tomu něco chybělo. Připadalo mně, že i zásadní dramatické události jsou tu líčeny s až nepřirozeným poklidem.
Ze začátku se příběh rozjíždí dost pomalu. Když pominu svůj menší zmatek v jménech, tak jsem měl z kraje pocit, že každá postava ví víc, než je ochotna sdělit čtenáři. To se posléze potvrdilo. Zhruba od první třetiny, kdy začnou být jasná propojení mezi jednotlivými postavami, začíná děj pomalu gradovat, což vydrží až do bohužel čím dál víc předvídatelného konce.
Jedná se o velice zajímavý pohled do mytologie našich předků. Srozumitelně a přitom čtivě jsou zde popsány nejen příběhy o stvoření světa a vesmíru vůbec, ale i vztahy mezi hlavními božstvy starých Slovanů. Knihu lze doporučit nejen dětem, ale všem, které dané téma zajímá.