Cris13 komentáře u knih

Kniha apokryfů je zajímavou sbírkou rozličných povídek, které novým způsobem vypráví známé příběhy, především z Bible, ale i řecké báje nebo Shakespearovy hry. Kniha je napsána čtivým a srozumitelným, avšak ne přespříliš jednoduchým jazykem. U knihy se zasmějete, ale naleznete v ní i zajímavé téma k zamyšlení, jako například jaký je rozdíl mezi chytrostí, moudrostí a rozumností (povídka Agathon čili o moudrosti). Knihu jsem si přečetl s chutí, alternativní interpretace příběhů mě zaujala.
V porovnání s klasickými převyprávěnými biblickými příběhy (například Příběhy z Bible od Lea Pavláta), tyto povídky ukazují dané situace mnohem méně černobíle. Postavy se chovají tak, jak by se v reálném životě pravděpodobně skutečně zachovaly, takže povídky působí mnohem realističtěji než Příběhy z Bible. Také ukazují to, že někteří hrdinové nemuseli být tak úžasní a dokonalí, jak se na první pohled může zdát.

Tato kniha vypráví příběh Královské transantarktické expedice. Tato výprava čítající 27 mužů se pod vedením sira Ernsta Shackletona pokusí překonat Antarktidu. Jejich loď Endurance však zamrzne ve Weddelově moři a po deseti měsících ji led rozdrtí. Expedice se tak ocitá na kře uprostřed polární pustiny a pokouší se přežít.
Sir Ernst Shackleton je čtyřicetiletý muž středního vzrůstu. Do obličeje mu padají tmavé vlasy a se svými širokými rty dokáž stejně lehce vytvarovat úsměv jako je stáhnout do úzké linky. Tento zkušený polárník je také sebevědomý, ale ne přespříliš.
Tato kniha mě zaujala hlavně svým tématem, o Královské transantarktické expedici jsem nikdy předtím neslyšel. Také je obdivuhodné, co a v jakých podmínkách každý z členů expedice vydržel, například třídenní jízda ve člunech přes jedno z nejnebezpečnější moří na světě bez odpočinku.

Kryšpín N. je jedenáctiletý kluk s blonďatými kučeravými vlasy, který nežije s rodiči, ale se svojí babičkou. Už od narození trpí silnou nedoslýchavostí, proto nosí naslouchadla. Kvůli svému postižení není ve třídě oblíbený, někteří kluci ho kvůli tomu dokonce šikanují. Často se cítí vadný či méněcenný, ale podle mě je to pocit vynucený šikanujícími. Také se šikanujících bojí, například když mu šikanující zničili naslouchadla a Kryšpín o tom nikomu neřekl, protože se bál, že by ho zmlátili. Dokáže ale být také statečný, když se na konci knihy rozhodne, že bude čelit svým problémům.

Hlavní hrdina Jonas žije ve světě bez barev a emocí. Už od začátku je jiný než ostatní. Také je odvážný a dokáže čelit velkým výzvám. Chvílemi je i trochu tvrdohlavý a jde za svým cílem za každou cenu.