Čtenářník komentáře u knih
Jirka Charvát je ďábelské vědomí. Tenhle proud vyplivnutý na papír je skvělý. Jako by mi mluvil z duše :) Přestože jsem nevykouřil halucinogenní žábu, tak přemýšlím podobně jak on. Je super, že se najde i u nás člověk, který dokáže takřka nevyslovitelné chytit do slov - a s humorem. Stejně jako Alan Watts, kterého zmiňuje kolegyně pode mnou :)
"Všichni jsme jen vyděšený děti". Kéž by to ti všichni věděli, resp. uměli u sebe zachytit …
V souvislosti s předchozím komentářem mě napadl přiléhavý citát od Tolstého: "Odsuzovat druhé je vždycky nesprávné, protože nikdo nemůže nikdy vědět, co se odehrálo a odehrává v duši jiného člověka." I když Haně z té homole cukru moc nezbylo... Výborná kniha, těžký osud.
Při čtení této knihy jsem dokola přemýšlel o tom, jaký vliv na lidi má tzv. nacionalismus. Přijde mi totiž, že je to (mimo mnoha jiných věcí) právě ztotožnění se svou rasou, národem, myšlenkou, ideologií, co činí lidi slepými, bezohlednými, krutými - a je dosti smutné prožít celý život pod nadvládou takových blbostí. Přitom jak napsal V. Frankl ve své knize - "ve skutečnosti existují jen dvě lidské rasy: rasa slušných lidí a rasa neslušných lidí. A toto rasové dělení probíhá napříč všemi národy a uvnitř každého jednotlivého národa napříč všemi stranami." Kéž by o tom lidi věděli a kéž by, pokud o tom ví, se podle toho dokázali i řídit.
Krásná ukázka toho, jak utrpení a bolest dokážou lidi stmelit dohromady - právě díky nim mohou lidé ukázat to nejlepší, co v nich je.
"...aneb nebuďme tak závislí na okolí". Kniha se točí především kolem problému závislosti jedince na okolním prostředí a poukazuje na to, že většina lidí je tzv. vnějškově orientovaných, že nehledá sama v sobě. To oceňuji. Mám za to, že kdyby se každý ponořil do svého vnitřního "bordelu" a nehledal se neustále v okolí, žilo by se všem na planetě o moc lépe.
Vincent van Gogh bojoval za svého života mimo jiné s myšlenkou, že není světu nikterak užitečný. Nyní je zcela nepochybné, že světu prokázal velkou a nedocenitelnou službu, a to nejen svými obrazy, ale i způsobem svého života. Umět trpět a nestěžovat si. Děkujeme, Vincente.
Jedna z nejlepších knih. Podle mého mimo jiné o tom, jak pramálo záleží na tom, v jaké situaci či kde se octnete. Jde především o to, jaká je síla vašeho ducha nepodlehnout okolí či svému strachu z něj. Musíme se sami vědomě rozhodnout, jak se na věci kolem nás budeme dívat, a umět se postavit sami za sebe.
P.S. Nejvíce se mi líbila pasáž, kdy McMurphy stojí na lodi, kouká se na všechno kolem a směje se, jelikož ví, že se člověk musí smát věcem, které ho tíží, aby si udržel rovnováhu, aby ho svět nedohnal k šílenství...
Kniha Líný rodič, v níž autor předkládá svůj pohled (a pohledy jiných autorů) na výchovu dětí, je určitě v mnohém přínosem a stojí za přečtení - naleznete v ní několik zajímavých tipů a poznatků. Každý si z knihy může vybrat, co se mu zlíbí. Na knize oceňuji zejména autorův ojedinělý humor a domnívám se, že spousta věcí je psána s velkou nadsázkou :)
Nádherná kniha, a to i přesto, že jsem patrně mnoho věcí v ní nepochopil. Mám za to, že jejím účelem je ukázat čtenáři zejména pohled autora na to, co je opravdové duchovno a co nejvíce přispívá k lidskému štěstí. S pohledem autora se do značné míry ztotožňuji...Rovněž bych rád ocenil, že mnoho hlubokých myšlenek je zde vyjádřeno prostým a jednoduchým jazykem. Doporučuji k přečtení! P.S. Moje neoblíbenější kapitola byla Miss Dalová - věčný život není život s délkou let a dní, věčný život je stav v duší člověka.. :))
Neuvěřitelně moudrá kniha. Stačí ji mít a nepotřebujete už žádnou jinou (pro zájemce o stoickou filozofii doporučuji však ještě Listy od Senecy a Rozpravy od Epiktéta).
Jsou věci, které jsou v naší moci, a jsou věci, které nejsou v naší moci - základní jednoduché pravidlo, prolínající se celou knihou. Kdyby jej tak lidé vzali na vědomí, měli by se možná lépe :) Výborná kniha, která je na celý život.
Praktická pomůcka pro zlepšení každodenní všímavosti, která vede k větší spokojenosti a častějším pocitům štěstí ve Vašem životě. Jedná se v podstatě o učebnici meditace pro "zápaďáky" :)
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Jedná se doslova o návod, jak žít. Pro každého, kdo přemýšlí o smyslu života, je to povinná četba, řekl bych.
Vzhledem ke své pracovní náplni jsem se chtěl dozvědět něco o tématu mediace a přišla mi pod ruku tato kniha. Vydržel jsem ji číst asi do strany 100. Čte se dost ztěžka, autorka podle mého názoru zabíhá až do zbytečných podrobností a její vyjadřování mi navíc přišlo příliš těžkopádné.
Kniha snad pro někoho, kdo už se v mediaci vyzná, ví co a jak a své znalosti si chce prohloubit. Pro začátečníka v mediaci doporučuji zvolit raději jinou knihu.
Při svém dlouhodobém pátrání o čem svět je, jsem v minulosti narazil na jméno Eckharta Tolla, přesto jsem od něj až donedávna ničeho nepřečetl. Nová země se mi dostala do rukou po Vánocích a musím říct, že je to skvělá kniha. Obsahuje v zásadě moudrost dávného Východu a tlumočí ji srozumitelně dnešním čtenářům. Člověk však podle mého názoru musí být při čtení této knihy do značné míry otevřen, aby plně docenil myšlenky v ní obsažené.
Kniha jako žádná jiná (tedy pokud jste už dosáhli dostatečného stupně "vědomí". :))