cz_lynn komentáře u knih
Při čtení synovi mě rušily chybějící čárky ve větách a neskloňování (5. pád). Tohle korektorům uniknout nemělo...
zdekr: kdo chodí na "výšku" (myšleno školu)?
manžel Ostravák ještě když manžel nebyl, tak říkával - na výšce :-D
Letos jsem si tuhle knížku vzala jako "vycpávku" při čekání na propuštění ze zákroku s krátkou narkózou. Chtěla jsem něco, co bude jednoduchoučké, a protože se mi už letos povedlo sáhnout vedle, tak jsem sáhla po knížce, kterou jsem už četla.
Potterku nelze brát strašně vážně, prostě jen číst a číst... :-)
To se tak blbě četlo. Ke konci už to alespoň začalo mít spád... a stejně to na mě působilo poněkud neuzavřeně. Tahle knížka byla pro mě výrazný krok vedle. Chtěla jsem odpočinkovou nedetektivku a stejně mě obšťastnili retrospektivama. K četbě jsem se spíše nutila, jen abych měla knížku konečně za sebou.
Náročný začátek, části skloněným písmem zpomalovaly tempo, nepobrala jsem, k čemu to v příběhu je. Později s výskytem sexu to už bylo čtivější a začalo to nabírat tempo. Část s průzkumem byla asi nejlepší. Později už mi zase logika nespínala, ale četlo se to pořád dobře (jako průzkumná část), asi jsem vážně nechápající mimoň. Víceméně hromada citátů a hlášek...
Ke knížce se už nevrátím, k autorovi možná ano. „Práce“ s jazykem je velmi dobrá.
Doslova jsem se do knížky zakousla. Spousta překvapení a pár nečekaných situací. Konec už byl hopem, ale zkrácení už tak krátkých kapitol tomu dával spád. Prostor na dokreslení „náboženské“ větve části, ale možná právě pro ty náznaky fantazie mohla začít prcovat. Těším se na další knížku!
Nebýt čtenářské výzvy, nečetla bych to. Ukrutná nuda. Nesedl mi způsob vyprávění, samotný příběh ok, přednes pana Mrkvičky v audioknize tomu dodal trochu snesitelnosti.
Nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Vůbec nevadilo, že jsem ji četla s velkým odstupem. Jako kdyby to bylo jen pár dnů od Kostičasu...
Třeba ji ocením někdy příště, později... Teď se hodí jako zářez do čtenářské výzvy. Dvě moudra a časová osa, co kdy kde... to bylo zajímavé.
Četla jsem jako audioknihu. Paní Medvedská tomu dodává třetí rozměr :-)
Četla jsem knížku děsným fofrem... otec byl fakt hustý, do poslední chvilky nevěřit... podané zhuštěnou formou, trošku mi to připomnělo Případ Pavlína
Psáno velmi úsporným způsobem, místy by mohlo být ještě úspornější...
Ještě padesát stránek před koncem jsem neměla jasno, kdo by to byl... jen mi přišlo, že ti, okolo, kterých se to motalo, to nebudou...