Dakarianna komentáře u knih
Původně jsem se chtěla pustit do druhé autorčiny série Roztomilé malé lhářky. Ale vzhledem k její délce, jsem se prvně pustila do Hry lží. A jsem naprosto uchvácená. Výborný styl psaní, nápad (zápletka), psychologie postav... Kniha je velmi čtivá. Jen jsem zvědavá jak se příběh natáhne do dalších pěti knih.
První díl se mi líbil, proto jsem poměrně rychle šáhla i po díle druhém. První čtvrtina knihy mi přišla, že snad byla psána někým úplně jiným. Bylo to takové laciné a milostný čtyřúhelník (?!) celý příběh strašně srážel. Naštěstí se kniha vrátila do svých kolejí a konec byl naprosto fantastický. Další díl si určitě přečtu.
Dobrá knížka, ale nechápu popis interiérů na rozmazaných (ba až abstraktních) akvarelech.
Nevím co mám o této knize říci. Je taková o ničem, krátká, moc si z ní nezapamatujete. Jediné co mě skutečně velmi oslovilo byly hodiny výtvarky. Ale konec byl skutečně zajímavý a hrdinky mi bylo velmi líto.
Celá kniha se dobře četla, víc mě bavily kapitoly se Sofií. Dokonalé zakončení dokonalé trilogie.
První díl jsem si zamilovala, ale bála jsem druhého – druhé díly série bývají většinou bohužel nejslabší... Nicméně to se zde nekonalo – byla jsem snad více nadšená než už prvníhu dílu. Zase spousta akce, napínavý děj i šokující překvapení. Už se nemohu dočkat třetího dílu.
Moc se mi do této knihy nechtělo – nějak jsem prošvihla její nejpopulárnější období. Ale nakonec jsem si ji koupila a jsem nadšená. Skvělá hlavní hrdinka, nápad, děj, styl psaní,... Jediné co se mi nelíbí je rozvíjející se milostný trojúhelník, ale to jsem schopná odpustit.
Velmi mě zaujala zápletka a oba vyšetřovatelé. Kniha byla zajímavá, napínavá, ale vadily mi krátké věty a také velmi krátké kapitoly (díky kterým jsem se lehce ztrácela v ději a postavách). Jinak skvělé.
Jen jsem tuto knížku uviděla v knihkupectví, bylo mi jasné, že jí musím mít. Četla jsem ji již několikrát a přestože vím, jak dopadne, nikdy se jí nemohu nabažit:) Ano, chemii zrovna nemusím, ale v příběhu mi moje "alergie" na chemii vůbec nepřekážela. Ba naopak. Jediná výtka je, že Flavii je v knize jedenáct, ale to je bohužel dosti nedůvěryhodné. I když předpokládáme, že je Flavia extrémě inteligentní, jednáctiletému děvčátku tento popis podle mě neodpovídá.
Musím říct, že kniha mne zaujala už v knihkupectví svým obalem. Za zmínku taktéž stojí, že je napsána zeleným inkoustem (písmo je zelené). Kniha sice nepatří k těm nejkratším, ale pokud máte rádi fantasy, mohla by vás bavit. Kniha je občas lehce zmatená a něco si musíte přečíst dvakrát. Je to zkrátka příjemný útěk od reality.
Sedmilhářky mě nebavily. Rozhodla jsem se dát autorce ještě šanci. Knížka se mi dobře četla, postavy mě bavily. Ale nějak jsem nenašla zápletku...
Myslela jsem, že to bude kopírace Harryho Pottera – podle komentářů. A upřímně, pokud si někdo myslí, že je Magisterium si je se slavnou ságou podobné, tak knihu asi nedočetl. Jediné co je podobné je škola (zde navíc v podzemí a má úplně odišné principy), magie (zde žádné hůlky a navíc princip živlů) a tři kamarádi (to je, uznávám, velmi podobné). Jinak je celý svět jiný. Kniha se skvěle čte, je napínavá, zábavná a postavy mě bavily. Už se těším až si přečtu pokračování.
Do knihy se mi moc nechtělo, ale odhodlala jsem se. Je to celé jako nějaká fanfikce, hlavní zápletka je absolutní pytlovina, která nedává smysl. Postavy se chovají hrozně divně, snad jen Scorpius Malfoy mě bavil. Motání realit je únavné a nezábavné. Závěrečný souboj mě taky vůbec neuchvátil. A to mi ani tak moc nevadilo, že je to scénář.
Moc jsem od knížky neočekávala, ale byla jsem příjemně překvapená. Skvělý humor, ilustrace i to komolení mi přirostlo k srdci.
Všechny malé zázraky mě položily na kolena. Nemohla jsem se tedy dočkat na další knihu autorky, ale bohužel mě zklamala. Divné postavy, žádný pořádný příběh, zápletka nebo tak něco. Jack byl alespoň zajímavý svou poruchou a kapitoly s ním ušly. Ale Libby byla neskutečně nesypatická. Její přehnané sebevědomí a chování – to mě dohánělo k šílenství. Na závěr si neodpustím: Neříkám, že má každý vážit třicet kilo i s postelí, ale být hrdá na to, že mám nadváhu (která může ohrožovat zdraví), nechci s tím nic udělat a ještě s tím být spokojená mi nepřijde zrovna výchovné...
Krásná obálka, milý nápad. Bohužel do Cath jsem se za nic na světě nemohla vžít, byla i nesympatická. Ale jen tak do poloviny knihy, pak už to šlo (možná jsem si na to její chování prostě jenom zvykla). Zbylé postavy mě hodně bavily, nebyly ploché. Až na fakt, že Levi byl taková klučičí Mary Sue, ale to mi nevadilo. Co mi ale vadilo byla absence zápletky a také ukončení. Jinkak moc milá a odpočinková knížka.
Skvělý, zajímavý a napínavý příběh. Rozhodnout se, komu z rodičů věřit musí být příšerné.
Styl humoru mi lehce připomínal Saturnina, celé to bylo takové milé a usměvavé. Knížka se jednoduše četla a líbilo se mi téma i prostředí.