DancerJaneBooks komentáře u knih

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Jelikož mám doma Princeznu Viktorii a tady (na Databázi knih) jsem viděla, že tahle knížka je prvním dílem téhle série Dívčí tajemství, tak jsem si pro tuhle knížku šla do knihovny. Následně jsem ale zjistila, že na sebe knížky nenavazují, ale i tak jsem si chtěla první přečíst tuhle knížku.
Vzala jsem si ji teda na dovolenou, jenže tam se dalo dělat tolik jiných věcí než číst, takže jsem tam toho moc nepřečetla. Tím pádem jsem tuhle knížku četla dlouho, ale to mi nevadí. I když jsem si myslela, že toho o prázdninách přečtu o mnohem víc, ale mýlila jsem se :)
V průběhu četby jsem občas tak přemýšlela, kolika hvězdičkami tuhle knížku ohodnotím. A pořád mi to vycházelo na ty čtyři hvězdičky, které jsem teď i dala. Vlastně teď přemýšlím nad tím, že mi to vychází nějak tak na 4,5 hvězdičky. Nevím - prostě mi tam pořád něco chybělo.
Ale jinak mě tahle knížka hodně překvapila. Moc jsem toho do ní totiž nečekala, ale překvapila mě. Katie mi byla hodně sympatická. Stejně jako její jedineční kamarádi. Obdivovala jsem jejich skvělý přátelstký vztah. Laura byla super, i když se zdá být trošku nenormální, tak je super. No a Ming - toho jsem si zamilovala. Ta jeho úchylka mě vždycky přivedla ke smíchu (samozřejmě ne posměšnému smíchu). Katiina rodina (Roy a babička) působí ze začátku, že jsou celkem trhlí, ale když je poznáte, tak zjistíte, že jsou fajn. Katiiny babičky mi bylo moc líto, že byla tak křivě obviněna.
No, a teď k ději knížky. Myslela jsem, že to bude celé jenom o tom, že Katie začne postupně na svém téle nacházet kočičí geny. Jenže jsem se hodně mýlila. Vlastně to o tomhle bylo jenom z půlky. A to je taky dobře, protože jinak by to u mě mělo horší hodnocení, jelikož by to všechno už bylo vyzrazeno názvem a anotací. Jenže - vlastně to nebylo jen o Kočce Katie, ale zápletka byla vlastně o křivém obvinění babičky. A právě to mě na tom bavilo - že tahle knížka je zároveň detektivka, fantasy a young adult v jednom.
Kvůli tomu smutnému konci jsem měla chuť dát pět hvězdiček. Jenže jsem prostě musela dát čtyři. Protože tam přece jenom něco chybělo. Trošku mi vadilo, že autor nám něco trochu vyzradil v anotaci a v názvu a taky mi trošku vadilo, jak tam byly tak trošku "amatérsky " vysvětlené situace - třeba, že nebylo moc vysvětlené, proč přesně Katie musí odjet anebo proč odjeli Katiini rodiče. A ještě mi vadilo, že skoro všechnu akci autor narval až na konec, ale ne zas tak moc :)
Ale každopádně mi tahle knížka přirostla k srdci a doporučuji ji vám. Už se těším na knížku Kočičí holka - Nový začátek a určitě se taky těším, až si z knihovny půjčím Dotek anděla.

2 04.08.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
I když jsem Divergenci nečetla (promiňte, že tu teď tahám Divergenci), tak si myslím, že se povedla líp než Čáry života. Má to totiž výrazně lepší ohlasy. Jenže nemůžu zas tak moc soudit, jelikož jsem to ještě nečetla.
Já na tenhle žánr moc nejsem. Z fantasy knih jsem toho moc nečetla, ale samozřejmě se chystám to napravit.
Tuhle knížku jsem objevila v knihovně. V ten den, kdy jsem tam byla, tam nebylo moc na výběr. Jak jsem ji objevila, tak jsem si řekla: Hm, to bych si mohla přečíst, protože jsem to už tady, na Databázi knih, viděla. Z knihovny jsem nechtěla odejít s prázdnou, tak jsem ji brala. Anotace na mě nijak zvlášť nezapůsobila, ale po dlouhém otálení a kvůli tomu, že už se blížil termín vrácení knih do knihovny, jsem se do ní pustila.
Ze začátku jsem si říkala: Možná to dočtu, ale možná taky ne. Fakt jsem si nějak nedokázala vytvořit názor. Ale jak se tam začaly objevovat Cyřiny kapitoly, tak mě to už začalo bavit. No, a jak se spolu Akos s Cyrou začali "kamarádit", tak mě to začalo bavit úplně nejvíc. Cyřiny kapitoly mě bavily víc hlavně díky tomu, že to bylo z jejího pohledu a ne z pohledu vypravěče jako Akosovy kapitoly. Snad měla autorka nějaký důvod k tomu, že Akos nevyprávěl svoje kapitoly sám, protože jestli ten důvod neměla, tak to je fakt škoda. Moc jsem nechápala, proč byl příběh rozdělený na čtyři části. Některé části byly i celkem nechutné. Například popravy a hlavně, (SPOILER!) jak Cyru stáhli z kůže (sice jen čast, ale i tak) :(. (Konec spoileru). Ryzka jsem od začátku měla chuť zabít.
No, a konec? Ten mě fakt hodně zklamal. Buď jsem ho vůbec nepochopila, nebo nevím. Ale představovala jsem si ho úplně jinak.
Každopádně se mi tenhle fantasy příběh propletený s romantikou líbil a celkem mě i nadchnul. Určitě si chci přečíst další díl, až vyjde, protože potřebuju vědět, co bude dál. A Divergenci si taky chci přečíst. Veronicu Roth ale zatím nezařazuji do oblíbených spisovatelů.
Jo, a je škoda, že tu nejdou dávat půlové hvězdičky, protože bych zřejmě dala 3,5*.

2 22.07.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tuhle knížku jsem si chtěla, asi měsíc před tím, než jsem si ji půjčila v knihovně, přečíst. No, tak jsem si ji půjčila a přečetla si ji. Moc mě zaujala obálka a měla jsem pocit, že už jsem ji někde viděla. Bylo to oddechové čtení a moc jsem si to užila. Většina lidí říká, že to vůbec nebylo hororové. No a co? Mně to vůbec nevadilo. A navíc tam něco hororového bylo. Celkem jsem se hodně bála u patnácté kapitoly na stránce 99.
Tohle: ,,Neměli jste sem chodit," řekla Karina.
,,Potřebujeme, abys nám pomohla."
Karina smutně zavrtěla hlavou. ,,Vlezli jste mu přímo do pasti."
,,Do čí pasti?"
Strakatý závěs se znovu rozhrnul, vstoupil profesor Goyle a zatarasil cestu k úniku.
,,Díky, že jste přišli, pánové. Určitě máte něco, co patří mně!"
Tak u tohohle jsem se docela bála. Ale i když je na hřbetu knížky napsané HORROR SCHOOL a když to Charles Gilman považuje za horror a někdo ne, tak on za to přece nemůže, když někdo má jiný názor. No, ale nebudu to nijak hrotit. Mě knížka moc bavila a líbila se mi. Ze začátku to vypadalo jako normální pohodový příběh o obyčejném klukovi, co má normální život, ale potom se příběh rozvinul a byla z toho dokonalá fantasy a sci-fi v jednom. Roberta jsem si oblíbila už od začátku a na začátku mi ho bylo celkem dost líto, že neměl žádné kamarády. Některé okolnosti byly předvídatelné, ale to mi nevadilo. Karina byla sympaťačka, ale na začátku mi připadala trošku vlezlá (stejně jak pan učitel Loomis), ale nevěděla jsem, že je duch. Tohle jsem třeba nepředpokládala. Myší (nebo krysí) dvojčata jsem měla taky moc ráda a bylo mi jich líto. No a Glenn mě také štval a nevěděla jsem, proč se proti němu Robert jednoduše nepostaví, ale nakonec stejně z nich byli kamarádi. Super příběh a moc se těším na další díly!

2 23.06.2018

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tahle knížka je zase jedna z žánru, kde má hlavní postava rozvedené rodiče. Málo autorů si s tím tématem umí pohrát tak, jako Jacqueline Wilsonová. Použila tohle téma totiž ve více než jedné knize, ale vždycky je to o něčem jiném. Musím přiznat, že četbu téhle knížky mi celkem narušil školní výlet, jinak bych to přečetla jedním dechem.
No, a teď k postavám. Hlavně na začátku mi připadalo, že Flossiině mámě je jedno, když Tim (neboli Tygr, jak mu říkali) udělal něco Floss, tak jí to bylo celkem hodně jedno. Ale když třeba Floss nechtěla něco Tygrovi jenom půjčit, tak jí hned řekla, ať mu to dá, protože je ještě malý. Tohle, co jsem tu teď tak amatérsky "popsala" vám možná bude připadat divné a asi to taky divné je, ale já sama žádného mladšího sourozence nemám, ale tohle by mi asi vadilo (když je Tygr ještě k tomu nevlastní). Steve (nevlastní táta Floss) mi připadal, že Floss ani moc nemá rád, jenom jí z povinnosti kupuje pár dárků. Takže i proto chápu Flossiino rozhodnutí být s tátou. Flossiina táty mi bylo moc líto a Floss taky. Rhiannon jsem nesnášela už od začátku a jsem moc ráda za to, že se skamarádila se Susan. Jak Rhiannon a její kámošky říkaly pořád to otravné ,,víš co", tak jsem si vzpomněla, že to říkají i některé moje kamarádky a teď jsem na to úplně alergická :)
Díky Bohu za ten konec. Sice byl malinko nedokončený, ale mně to vážně ani trochu nevadilo. Když o tom teď tak vlastně přemýšlím, tak mě ten konec celkem i dojal. Sice bych se ráda dozvěděla, jestli Floss jela do Austrálie, ale že bych kvůli tomu měla knížce ubírat hodnocení, to ne.
Ale Jacqueline to přece s konci umí...
(Pochopí jen ti, kteří tuhle knížku dočetli).

2 13.06.2018

Tahle knížka byla moc hezká. Po pár knížkách od jiných autorů jsem četla zase něco od Jacqueline Wilsonové a tohle byla moc krásná oddechovka na dopoledne. Moc se mi líbila zápletka, že to vlastně bylo o oslavách narozenin, ale zároveň do děje byla zakompovaná Carmen a její hnusné chování a Lily, která je postižená. Carmen mě strašně štvala a být Daisy, tak si to s ní pořádně vyřídím. Daisy jsem si oblíbila, měla moc hezkou povahu a s Emily se k sobě moc hodily (jenže jim to zase kazila Carmen). Jsem teda moc ráda za ten konec, že už se s nima Carmen nechtěla bavit a ony s ní vlastně taky ne. Alice na mě působila tak nějak neutrálně, protože jsem se tam o ní vlastně ani nic moc nedozvěděla. Bella je mi vlastně docela sympatická a je taky vtipná. Lily mi bylo moc líto a jsem moc ráda za to, že se v ději nestřetla s Carmen. Jak se Carmen stala ta "nehoda", tak jsem měla sto chutí se před ní rozesmát na celé kolo. Fakt moc pěkná knížka o kamarádství a o tom, jak někdo dokáže být tak zlomyslný a zákeřný jako je Carmen.

2 26.05.2018

Tahle knížka byla zase super. Moc se mi už od začátku líbil tenhle příběh a hned mě vtáhl do děje. Bylo mi moc líto Mandy, že ji šikanovala nějaká hrozná Kim. A ještě víc mě štvalo to, že se k ní přidala i Mandyina bývalá NEJLEPŠÍ (!) kamarádka Melanie... Jsem moc ráda za to, že se skamarádila s Lindou. Ze začátku četby, když jsem Lindu ještě moc neznala, tak jsem si právě myslela, že se připojí ke Kim, Sáře a Melanii, protože to tak podle jejího vzhledu vypadalo, ale nebylo to tak. Uvnitř byla moc milá a přátelská. To je zrovna příklad toho, že nemáme soudit lidi podle vzhledu, ale podle toho, jak se chovají. Linda sice nebyla úplně hodná v tom, že kradla ty věci, to jo, ale chtěla Mandy jenom udělat radost. Taky mi bylo strašně moc líto toho, že se Mandy s Lindou musely rozdělit. Byly to totiž strašně dobré kamarádky... Doufám, že se Linda s Mandy ještě někdy spolu setkaly a doufám, že jsou pořád nejlepší kamarádky. Aspoň, že se skamarádila s Artušem. Hlavně na tom konci, jak se s tou paní učitelkou bavili ve třídě o té šikaně, tak jsem to té hnusné Kim přála, ať se nad sebou konečně zamyslí. Někdy mi připadalo, že Mandyina máma je až moc starostlivá, že jí ani nedovolila nosit copek vyčesaný nahoru nebo se bavit s Lindou. Ale i tak to je moc krásná a poučná knížka o šikaně a o kamarádství.

2 08.05.2018

Tenhle třetí díl (když nepočítám knížku Deset, kterou jsem vlastně ani jsem nečetla a ani už nebudu) téhle série o Viki Perryové se mi moc líbil a bavil mě. Už jak jsem začala číst knihy Jedenáct, Dvanáct a teď i Třináct, tak jsem si Viki oblíbila. Je milá, ochotná i zábavná. Když jsem četla tuhle knížku, tak jsem se u ní hodněkrát zasmála. Zábavné byly hlavně některé části s mým oblíbeným Tomíkem (bratrem od Viki). Mám ráda i Vikiinu starší sestru Sandru, protože na mě při čtení působila dobrým dojmem. Ale nebyly tu jenom zábavné části, ale někdy i smutné nebo dojemné. Smutné bylo třeba to, jak se rozešla s Larsem. HSKVN (Holka s kroužkem v nose), která pořád za Larsem chodila mě neustále štvala. Larson mě taky v nějakých částech štval, ale jinak byl moc hodný. Naštěstí se potom díky Viki dali spolu zase dohromady. Taky mi bylo strašně moc líto chudáčka Josepha. Ten konec byl moc dojemný a moc hezký. Určitě mám v plánu a chci si přečíst další a taky poslední (pokud autorka nenapíše další, což myslím že ne, protože poslední díl je, myslím, vydaný v roce 2011) díl téhle super série.

2 06.05.2018

Moc hezké písničky a... kdo nevěří... ať si to přečte :D

2 25.04.2018

Tohle mě taky moc bavilo!

2 25.04.2018

Tuhle knížku jsem vážně milovala. A skoro každy si ji půjčoval od nás ze třídy z knihovny :D

2 15.04.2018

Tento příběh o dvojčatech se mi moc líbil. Hned na začátku se mi zalíbila a pobavila ta ilustrace, kde je napsané: Ruby nakreslil Nick Sharratt a Garnet nakreslila Sue Heapová. O trochu víc se mi líbí ilustrace od Nicka Sharratta. Líbilo se mi, že to někdy bylo vyprávěné z pohledu Garnet a někdy z pohledu Ruby. Garnet je mi sympatičtější, protože je mi taky i více podobná než Ruby. Byla jsem smutná z toho, jak se Ruby rozhodla rozdělit se s Garnet. Bylo hrozné, jak se Ruby ostříhala. Někdy mi i v mnoha ohledech (hlavně kvůli jejího chování) strašně připomínala Tracy Beakerovou. Ale na konci se potom naštěstí ukázalo, že bez sebe nemůžou být a že se mají rády. Opět sice pro trochu mladší čtenářky než jsem já, ale i tak se mi líbila.

2 14.04.2018

Tato knížka byla moc hezká. Sice byla zase pro mladší čtenářky, jenomže jsem v mých mladších letech jaksi nestihla přečíst všechny ty kratší knížky od této autorky, tak je čtu teď, protože i tak chci přečíst všechny knížky od Jacqueline Wilsonové. Sadie mi byla sympatická a hlavně byla moc hodná a obětavá, že se dokázala skoro sama postarat o čtyři zlobivé děti a to jí vlastně bylo teprve osm. Byla taky hodně vtipná. Líbilo se mi na té knížce taky to, že si to vlastně Sadie psala jako deník a ten poslední odstavec mě opravdu pobavil: ,,Pokud zítra nepůjdu do školy, nebudu moct odevzdat svůj prázdninový deník. A co z toho vyplývá? Že jsem tenhle tlustý sešit popsala úplně zbytečně! " :D

2 13.04.2018

Tahle knížka se mi moc líbila. Sice je pro mladší čtenářky a má méně stran, ale to mi zase tak moc nevadilo. I když to má méně stran, tak mě to od Jacqueline Wilsonové vždycky bavilo. Měla jsem ji přečtenou asi za hodinku. Chápala jsem Lízu a moc se mi líbila zápletka. Jak se seznámila s prababičkou, tak jsem si myslela, že ji bude nenávidět, ale byl z toho pravý opak a jsem za něho ráda. Z téhle knížky jde moc dobře poznat to, jak může jeden člověk změnit život nebo chování člověka. Jak se s tou prababičkou něco stalo a jak to Sam oznámil Líze, tak jsem si už fakt myslela, že umře, když se na to Líza i ptala, ale nakonec naštěstí ne, takže jsem si hodně oddechla.

2 10.04.2018

Vždycky jsem měla ráda nějaké zábavné hry, křížovky atd... A nikdy jsem nic nemohla najít. Až potom jsem našla tohle! A to mě úplně okouzlilo!

2 07.04.2018

Zajímavá a hlavně poučná knížka o divech světa.

2 01.04.2018

Co jiného od této kratičké knížky čekat? Je to moc hezká knížka, hlavně pro ty, co mají doma akvárko s rybičkama. Pochopitelně to není beletrie, ale pěkná knížka na přečtení. Sice se mi u ní zavíraly oči :D , ale nevadí :) .V době jejího prodávání stála 9 Kčs, což mě pobavilo, protože dneska by stála aspoň stovku :D...

2 01.04.2018

Četba této knížky mě bavila. Tuto knížku jsem měla asi před čtyřmi lety půjčenou v knihovně, ale vůbec jsem ji z nějakého důvodu nezačala číst a rovnou jsem se pustila do druhého dílu- Všude dobře, doma nejlíp. Tím pádem jsem se rozhodla si ji půjčit znovu a přečíst. A rozhodně mě to nezklamalo, spíš naopak. Tracy vystupuje jako kurážná holka, která není zrovna dvakrát hodná, ale uvnitř je podle mě určitě hodně citlivá. Žije v dětském domově, tím pádem jsem se aspoň trochu dozvěděla, jaké to tam je. Přečtu si i další díl- Všude dobře, doma nejlíp, i když jsem už to četla, ale moc už si to nepamatuju, takže ať si to oživím a ať můžu přečist třeba celou sérii.

2 28.03.2018

Super! Všechny jsem si do toho vždycky chtěla zapisovat! :D

2 24.03.2018

Tahle knížka byla opět úžasná. Sice nebyla vyprávěná z pohledu Hetty, ale to mi zas tak moc nevadilo. Aspoň vím, jaké to je z pohledu někoho jiného a navíc tam Hetty taky vystupovala. Bylo mi Elvírky moc líto, že měla takový život, i když v takové době to tak asi bylo. Na konci to bylo napínavé, jak s Hetty utekly. Už se moc těším, až si přečtu poslední díl téhle pětidílné série. Tahle série je podle mě to nejlepší, co Jacqueline Wilsonová napsala a patří do nejlepších knih, co jsem kdy četla.

2 24.03.2018

Četla jsem to jako malá a moc se mi to líbilo.

2 17.03.2018