dearkiki komentáře u knih
Nádherné pokračování ságy! Skvěle napsané, i když se stále moc neorientuji ve všech těch jménech - například účastníků sněmu čarodějů. Války, spiknutí, zrady... Ciri si tentokrát rozhodně zažila své a všechny nástrahy zdolala. Těším se na pokračování a jen doufám, že v příštím díle uvidím častěji Geralta.
Další úžasná kniha o Zaklínači. Ciri je hlavní postavou této části a Geralt se trochu drží zpátky, ale stejně jako dvě povídkové knihy předtím, mne tato nadchla. Těším se, až se začtu do dalšího dílu. Jen té politiky tam bylo možná zbytečně mnoho. Aby se čtenář vyznal v té záplavě jmen všech zemí, panovníků, čarodějů, špehů, atd., vychrlených v posledních kapitolách, musel by si asi dělat během čtení poznámnky. Na konci jsem se v tom prostě ztratila, ale myslím, že tyhle detaily nejsou až tak důležité. Hlavní dějová linka je totiž celkem jasná.
Skvělá kniha. I když po tom, co jsem začala číst další díl, vím, že je to jen skromný začátek, Pistolník mne bavil. Je to přesně ten typ literatury, který mám ráda. Syrová krajina, poušť, podivní osadníci, tajemný muž v černém,... Moc se toho sice v tomto díle nevyjasní, ale to mi vůbec nevadí. Nějaká vysvětlování by v tuhle chvíli jen kazila atmosféru prvního dílu. Kromě toho, mne kniha náležitě "navnadila" na další díly.
Kniha mě chytla hned od prvních stránek a nepustila. Moc se mi líbil nápad použít příslušně upravené klasické pohádky a začlenit je do Zaklínačova světa. Bylo to čtivé a vtipné. Díky uživatelům Databáze za skvělý tip. Bavila jsem se a už se nemůžu dočkat, až se začtu do dalšího dílu.
Všechny knihy této autorky ve mně vzbuzují silnou odezvu. I tato mne zanechala v slzách. Neskutečně skutečný příběh ženy, která jen hledala pomoc a našla svou zkázu. Minulý život se prolíná se současným a ona již neví, kým vlastně je. S některými věcmi je snad lépe si nezačínat, pokud nejste dost silní, abyste unesli velikost poznání.
Dávám pět hvězdiček. Možná to nebylo úplně dokonalé, konec trochu uspěchaný a místy jsem se ztrácela v záplavě jmen a postav, ALE atmosféra mně naprosto uchvátila. Knihu jsem každý večer zavírala jen s velkou lítostí a následující den se k ní dychtivě vracela. Na rozdíl od ostatních komentátorů jsem nebyla závěrečným vývojem překvapená - ani příjemně, ani nepříjemně. Nebylo pro mne vůbec podstatné, kdo stál za těmi zvláštními událostmi, které se kolem katedrály odehrávaly. Nebrala jsem toto čtení jako detektivku, ale spíš jako výpověď o nekontrolovatelné vášni, která se stává nebezpečnou posedlostí. Posedlostí, která ničí životy všech okolo. Může tento příběh sloužit jako varování?
Snad.
Magické prostředí katedrály, odkazy na Fulcanelliho proslulou knihu, podivné úkazy a tak trochu záhadná hlavní postava tvoří společně nebezpečnou směs, která čtenáře dokáže přitáhnout ke knize jako magnet.
Myslím, že jsem ji nečetla naposled.
Jakožto začátečníkovi mi knížka velmi pomohla připravit se na své první koťátko. Nastudovala jsem si ji ještě dřív, než jsem si ho přinesla domů. Kromě základních informací o vybavení, stravování a výchově jsem zde našla i jakýsi velmi užitečný návod, jak rozumět "kočičí řeči". Signály, které nám kočka dává a které správně přečteme, pomůžou vybudovat ten správný vztah s vašim mazlíčkem. Určitě se vyhnete mnoha nedorozuměním (... a také několika škrábancům). Pro začátečníky knížku doporučuji.
Skoro vše bylo již řečeno v předchozích komentářích. Moc přeskakování v časové linii, málo bojových akcí a podivná zápletka s vězeňkyněmi. Dost nesrozumitelné a tím pádem ne tak zábavné, jak kesslerovky obvykle bývají.
Co lze napsat k této knize? Je to prostě jeden ze základních kamenů alchymie. Jsem ráda, že ji mám v knihovně. K některým myšlenkám je totiž třeba se stále vracet.
Ze začátku mně to moc nebavilo, protože se velmi rychle střídaly pohledy dvou hlavních aktérů a bylo to trochu nepřehledné. Ale jak se začaly odhalovat další a další souvislosti a vše dostávalo jasnější obrysy, začetla jsem se a nemohla se od knihy vůbec odtrhnout. Zapůsobilo na mne hlavně velmi realisticky popsané prostředí bombardovaného města. Musela to být nervy drásající zkušenost, trávit den za dnem a noc za nocí očekáváním další zkázy. No a pak... to zakončení příběhu bylo vážně geniální.
Další skvělá Kesslerovka, i když tentokrát bez Wotanu. (Nevím, proč je to tedy zařazeno do série SS Wotan?) Ale tak moc to zas nevadilo, jelikož Brandenburští je tu celkem obstojně nahradili. Navíc jsme se mohli nejspíš díky tomu v příběhu setkat s Rommelem a zase trochu nakouknout do válčení v poušti, ale i intrikaření v týlu.
Pro druhý díl platí to, co jsem napsala k prvnímu. Další pokračování úžasného příběhu o výjimečném muži a šílené době. A teď bych jen ráda věděla, kde je další díl??? Tohle přece není konec.
Já se rozhodně nenudila. Seriál je senzační a v téhle knížce je spousta informací k jeho vzniku, odkazy na originální příběhy, spousta fotek a co víc... celou knihou provází vtipné postřehy obou hlavních hrdinů (a nejen jich). Bavila jsem se. Škoda, že je to jen o prvních dvou sezónách.
Tohle byla jedna z těch slabších kesslerovek, přesto nezklamala. Partyzáni, špióni, ale i trocha politiky skvěle doplňuje to, co už k těmto knihám prostě patří - spoustu akce, napětí, ale i humoru.
Tragédie v posledních dnech okupace. Lidé, kteří se již nemohli dočkat, až válka skončí, byli nuceni zaplatit míru daň nejvyšší. Hromadné popravy pomocníků partyzánů, kdy oběti byly vybírány občas náhodně, a někdy se do rukou svých katů dostaly zkrátka nešťastnou souhrou náhod. Kniha popisuje čtyři takové příběhy, cituje i přímé účastníky na obou stranách. Nevím, jestli takovéhle akce byly v tu chvíli ještě k něčemu dobré, ale chápu, že pes zahnaný do kouta prostě kousne.
Kniha události velmi živě dokumentuje, jen mi zejména v poslední části vadil ten až příliš patetický tón.
Jako vždy, Kessler nezklamal. Příběh zaujme a naprosto vtáhne čtenáře do děje. Pomalu ale jistě se válka vrací zpět k německým hranicím a do boje zasahují další spojenci i nepřátelé. Krutost na obou stranách a spousta obětí tu opět provází krvavé boje i vyčerpávající pochody. Ale v knize se najdou i vtipné momenty, které pobaví. Jako třeba v klidu se slunící Američané v bitevní zóně překvapili nejen Schulzeho s Matzem.
Jako mnoho jiných vzpomínek pamětníků z koncentračních táborů, i tato mne naprosto pohltila. Navíc mi byl tentokrát blízký i styl vyprávění. Kromě líčení hrůzných zážitků nebo třeba drobných milých vzpomínek, které pomáhaly překonat těžkou dobu, také zde rezonuje to, co trápilo mnohé z přeživších: proč oni přežili a jiní ne? Tábor v nich zanechal pocit viny. V obětech! Důmyslná destrukce ducha... Do svobodného života se autorovi již vlastně vrátit naplno nikdy nepodařilo. Za dráty totiž zůstala jeho zlomená vůle...
Je pozoruhodné, že se do této poměrně tenké knihy s množstvím obrazového materiálu vešly prakticky všechny důležité informace, týkající se vzniku a fungování Protektorátu. Přečteno za pár dnů a můžu jen chválit - tedy až na několik tiskových chyb, či překlepů (např. pasivní rezidence - namísto rezistence mně docela pobavila).
Dle mého názoru je tahle kniha nejlepším Meyrinkovým románem. Dnes jsem ji dočetla podruhé. Opět mne naplnila nepopsatelným stavem vědomí, jako by promlouvala přímo ke mně. Netvrdím, že jsem pochopila vše, co se v ní sděluje, ale dala mi hodně. Vím, že se k ní i k dalším knihám tohoto autora budu stále vracet.
Skvělá oddechovka, jako vždy. Nechci se opakovat, ale tihle hoši mně prostě baví. Vždy když knížku odložím, už se těším na další. I když je to vlastně téměř pokaždé to samé... trocha legrace, něco dramatických momentů, bojové scény, šílené kousky Schulze a Matze...a než se nadějete, je konec knížky.