Delphín komentáře u knih
Parádní čtivé příběhy s důkazem že i bez brutálních vražd se dá napsat dobrý příběh.
Tato knížka se hodnotí opravdu těžko. Buď vás to bude bavit temný děj do kterého Dyk uměl vtáhnout, nebo vás bude otravovat věčné odbíhání od tématu nebo obecně styl psaní. Knížka je ale krátká a když si člověk najde čas, má jí přečtenou hned, proto je to podle mě ideál k maturitě. Mě osobně knížka docela bavila ale i když se ke knihám rád vracím, tuto asi zase nějakou dobu neotevřu.
Já osobně jsem na základní škole neměl dobrou třídu. Proto sem se asi dokázal tak dobře vžít do děje, Jo, knížka místy nebyla moc čtivá a to věčné popisování vzhledu taky mohl Foglar omezit ale jinak pěkná knížka s dojemným koncem
Kdyby mi někdo řekl toto dílo vzniklo v 19. století, nevěřil bych. Pou měl opravdu talent! Do svých knih dal napětí, hluboké myšlenky ale hlavně dokázal zařídit aby čtenář dokázal s hrdinou dokonale cítit. To ne každý zvládne s takovou bravurou. Moje konečné hodnocení? 100% by si to měl každý přečíst. Aspoň tomu dát šanci. Za mě naprostá paráda!
Neskutečně krásné a pohodové čtení s jednoduchým příběhem a vypravováním. K této knize se budu vždy rád vracet
Není to špatné. Příběhy krátké, pěkné a čtivé s poměrně lehkou angličtinou. Nebavilo mě to asi tolik jako Expres do Plymouthu ale špatné čtení to rozhodně nebylo.
Můj styl tohle úplně není ale musím říct že některé povídky jako Svatební košile, Poklad nebo Holoubek fakt stojí za to. Naopak jsou tam ale bohužel i balady pro mě nudné či nezajímavé. Špatné dílo to není a chápu že se mnoha lidem líbí ale já už se k této knize asi nevrátím :D
Když jsem se konečně dokopal k tomu začít číst sérii HH jsem rád, že jsem začal zrovna tímto dílem. Vše co se v minulosti stalo vám dojde, příběh skvěle promyšlený, čtivý s, pro mě, naprosto dokonalým finále kdy se člověk od knihy nemůže odtrhnout. Pro někoho je možná složité vyznat se ve jménech ale to bývá u většiny podobných knihách. Jen škoda toho strašného filmu který vznikl podle této knihy, mnoho lidí může odradit což je škoda...
Líbí se mi ten jednoduchý styl psaní, popis krajiny je tak akorát na můj vkus dlouhý, Agata jde rovnou na věc. U té druhé povídky mi vadilo možná akorát že Marplová vše vyřešila lusknutím prstu a policajti byli za trotly. Jinak ale moc fajn čtivo!