denniys komentáře u knih
Vím, proč se vyhýbám knihám s tímto tématem.. jsou silné a plné smutku, dlouho pak ve mě doznívají..
Zde mě zaujala vypravěčka příběhu, říkala jsem si tudíž, že od svého fantasy žánru nebudu tak daleko.. nepomohlo to..
Překrásná kniha.
" Musel ji neskutečně milovat. Tolik, že už ji nikdy o její rty nepožádá, a půjde do hrobu bez nich. "
" Poslední vzkaz od vaší vypravěčky:
Lidi mě děsí. "
Největší zklamání poslední doby..
Tato kniha mě postavila do situace, kdy buď nedočtu ( což prostě nesnášim ) nebo budu číst každý tak 5tý řádek.. v tomto případě nakonec bylo nutné přistoupit k drastičtější metodě - a sice 5 řádků z jedný stránky.. o nic jsem nepřišla, vše pochopila a další díl NIKDY.
Škoda, zase jednou příběh s nevyužitým potenciálem..
Tak i já jsem dočetla Quo vadis...
Přemýšlím, jak správně popsat pocity doznívající po zavření knížky..
( nejvtíravější myšlenka je - škoda, že jsem nevěděla o těch mega vysvětlivkách na konci knihy, čteno totiž jako ekniha )
Začnu tím, že prvních cca 48 stran bylo hóódně těžkých - vyznat se v pojmech, titulech a zvyknout si na stylistiku této knihy. Jenže pak přišel zlom a bylo čím dál víc nemožné se od příběhu odtrhnout. Pořád jsem na hrdiny myslela, googlila info ( ze školy si na toto období moc nepamatuji ), na potkání o tom vyprávěla a nakonec jsem touto knihou tak okouzlena, že půjde do oblíbených.
Quo vadis je ve všem jaksi megalomanské a jdoucí do extrému.. Ohromná láska, ohromný fanatismus, nechutný Nero a prohnilý Řím.... vlastně se dá říci, že jde o odvěký boj dobra proti zlu..
V knize jsou skvostné dialogy plné hlubokých filozofických myšlenek ( Petronius.. ), skvěle vykreslené přerody postav ( Vinicius, Chilón...), a také brutální krutost..
hodně slz ukáplo...
Mohla bych pokračovat dál a dál, utnu to tím, že se jedná o knihu, která by žádnému čtenáři neměla v seznamu přečtených chybět. Paní profesorka T. by ze mě měla opravdu radost.
Spoiler
Odložím si tu pár citací :
- " jestliže vyznávám Krista, nemohu být nešťastna " ( Lygie )
- " Měděnobradý! Kam vezeš svou ohnivou bradu? Bojíš se, aby od ní nechytil Řím? " A ti, kdož tak volali, netušili, že v jejich žertu je skryto strašné proroctví.
- .... nikomu nenapadlo, že v této minutě se na sebe dívají dva vládcové světa, z nichž jeden brzy pomine jako krvavý sen, avšak druhý, onen stařec v prostinké lacerně, zmocní se na dlouhé věky světa i města.
- " Město je celé jako v ohni, " řekla. A opravdu. Slunce dnes zapadalo nějak podivně.
- " Kostky jsou vrženy. Uvidíme, nakolik v té opici zvítězí strach o vlastní kůži nad touhou po slávě. "
- " Křesťany lvům! "
- " Jestliže už našel přirovnání s Brutem, pak není záchrany. "
- " Ave, caesar imperator! Morituri te salutant! "
- " Mýlíte se. Oni se brání. Trpělivostí. Můžete snad o nich říci, že umírají stejně jako sprostí zločinci? Ne! Oni umírají tak, jako by zločinci byli ti, kdož je k smrti odsuzují, to znamená my a všechen římský lid. "
- " Což mohlo být tolik viníků, anebo jak mohly zapálit Řím děti, které umějí sotva chodit? " A úžas se pozvolna měnil v zneklidnění.
- ... a mráz přeběhl po zádech dokonce i opilým divákům, když viděli dětské hlavy a nevinné tvářičky zkroucené bolestí...
- " Lide římský! Na svou smrt přísahám, že zde hynou nevinní....."
- " Pokoj mučedníkům! " V amfiteátru panovalo hluboké ticho.
- ".... Buď zdráv, ale nezpívej, vraždi, ale nepiš verše, otravuj, ale netanči, zapaluj, ale nehraj na loutnu, to ti přeje a tuto poslední přátelskou radu ti posílá Arbiter elegantiae."
- ..... s nimi hyne to jediné, co ještě zůstalo jejich světu...
- A tak skončil Nero. Stejně jako končívá vichřice, bouře, požár, válka nebo mor. Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu. A u někdejší Capenské brány stojí dnes malá kaplička a na ní je už poněkud setřelý nápis : QUO VADIS, DOMINE?
V tomto díle bylo vše, co mi chybělo v předchozím..
Opět mi to ukázalo, proč miluji svět Grišů a proč považuji Bardugo za velmi dobrou spisovatelku..
Těším se na další pokračování z tohoto kouzelného a drsného světa..
Skvělá kniha
Tak si dám od Bratrstva zase chvíli pauzu.. po skvělém 16.díle mě tohle teda vůbec nebavilo..možná jsem knihu měla přeskočit a pustit se rovnou do 17.dílu..
Zajatec noci by ještě ušel, ale Kde tě najde zima pro mě bylo doslova utrpení, uplně zbytečný počin
Obsahuje spoiler...
Tohle mě teda vážně bavilo!! Neskutečně čtivá a dobře napsaná kniha.. Jen ten konec mi to trochu pokazil, k některým příběhům se prostě happyend nehodí...
K 16.dílu Bratrstva jsem se vrátila po 5ti letech a překvapivě mě to bavilo.. Nic se nezměnilo, úroveň zůstává stejná a je to překvapivě čtivá kniha. Musí se nechat, že Ward v rámci tohoto žánru umí a své čtenářky si najde.
Ačkoliv mě kniha bavila, na plný počet hvězdiček to necítím.. vlastně za to úplně nejvíc může závěr příběhu..
Bardugo je dobrá spisovatelka, její svět Grišů je poutavý a ráda se do něho vracím..
Toto byla snad první biografie, jakou jsem kdy četla.
Královská rodina mě nijak zvláštně nezajímá, občas maximálně přečtu titulky na seznamu v bulváru a to je tak všechno.. tudíž ani nevím, proč jsem si to chtěla přečíst..
Nutno uznat, že kniha je skvěle a čtivě napsaná! Navíc se mi chvílemi až nechtělo věřit obsahu.. Ano, je to jeden úhel pohledu, ale celkem psycho.. Člověk si říká, jaképak starosti může mít princ?? Vždyť má všechno, hlady netrpí, žije v luxusu, na co si může stěžovat.. typická zlatá klec..
Pořád zapomínám, že je syn princezny Diany a že si tudíž nese jisté trauma - smrtí matky trpí každé dítě, natož za těchto okolností.. teď je otázka, jak je to s těmi médii doopravdy? Je to tak, jak píše Harry?? Jestli ano, je to hnus a špína a ostuda rodiny, že nedrží více spolu místo rivality, kdo bude oblíbenější.
Vlastně rozumím tomu, proč princ tak divočil, byl samá párty, tráva, drogy, proč utíkal do války, proč se tam vrátil podruhé..
Tato kniha ukazuje špínu královské rodiny, intriky uvnitř paláce a je smutnou vizitkou pro britský ( i globální ) tisk.
Název knihy nemá chybu! Nikdy by mě nenapadlo, že v dnešní době někdo může o dětech mluvit " následník " a " náhradník", "narodil ses proto, abys bráchovi dyžtak daroval ledvinu nebo cokoliv"...otřesný.. díky bohu za obyčejný původ a normální rodinu
Upřímně jsem ráda, že Aristokratka skončila... měla lepší i horší momenty - prostě průměrná série.. 4.díl byl za mě nejlepší.. tento díl nebyl špatný, ale za pár dní si z něho nebudu nic pamatovat, párkrát jsem se usmála, ale nezasmála ani jednou.. škoda
Tak Drenajská sága je kompletně za mnou a bude mi chybět.. tato série se nedá číst v kuse, rychle se omrzí kvůli pocitu, že příběhy jsou jak přes kopírák, když se nechá časový odstup pár jiných knih, stane se návrat do Drenaje čtenářským blahem.. bohužel, už není kam se vracet, tak se podívám na jinou tvorbu tohoto autora, jelikož o tom, že umí, mě přesvědčil naprosto jistě.
U této série mi opravdu prospívají pauzy mezi jednotlivými díly, návrat k těmto příběhům pak úplně hřeje u srdce.. ano, je to na jedno brdo, stejná osnova, charaktery - vše, ale pan Gemmell ty hrdiny umí tak nádherně napsat, že rozečtená kniha téměř nejde odložit..
Za mě se jedná o druhou nejlepší Aristokratku, kvalit předchozího dílu úplně nedosáhla, ale pořád je lepší než první díly.. pár momentů bylo opravdu úsměvných, příjemná kniha k letní relaxaci..
Dle mého názoru nejlepší Aristokratka.. opravdu jsem se pobavila! Kniha splnila funkci odpočinkového čtení v letním vedru a dokonce mě párkrát opravdu rozesmála, ve víc jsem nedoufala, takže spokojenost.
Miluji Sandersona..
Tohle je skvělá sága! Chvílemi jsem měla trochu problém, jelikož čtu od prvního dílu bez přestávky a ono po 2 000 stranách příběhu už je toho moc.. Než začnu Rytmus války, dám si pauzu, budu se víc těšit a navíc kdo ví, kdy budou další díly?
Ke knize samotné není moc co dodat.. Hlavní postavy jsou čím dál lépe vykreslené, přeci jen s nimi už máme kus cesty za sebou.. Jsem zvědavá, co bude dál a jestli to opravdu bude mít 10 dílů, za mě to mohla klidně být trilogie, jelikož si opravdu neumím představit, co dalšího Brandon chystá...
Od Drenajské ságy jsem si dala 2 roky pauzu a návrat byl skvělý.. Po Králi za branou jsem byla touto sérií přehlcená s pocitem, že už nemá co nabídnout - opakuje se stále stejné schéma, stejný typ hrdinů atd...
Hledání ztracených hrdinů je krásné heroické fantasy jakých moc není, málem jsem zapomněla, že je taková vlastně celá sága a dala by se klidně číst jednotlivě..
Na poslední díly se moc těším..
Nebylo to úplně špatné čtení, ale zároveň mě to nijak zásadně neuchvátilo.. podle komentářů jsem čekala víc hlášek a sarkasmu.. na další díly se zatím tedy nechystám
Oou... tahle kniha mě strašně bolela...a to ve smyslu, že na něco tak otřesnýho jsem dlouho nenarazila... chtěla jsem tuto knihu jako oddechovku mezi čtením jedné dlouhé a náročné ságy a akorát mě naštvala, bohužel...
Kategorie fantasy?? No, dejme tomu... tak autorka trochu zprznila mytologii a ukázala, že brak jde udělat úplně ze všeho..
Kategorie erotické?? No, možná tak pro puberťáky a ani to pořádně ne..
Nějak jsem na této knize nenašla vůbec nic, co by mě oslovilo...
Vlastně nechápu jak to, že jsem ji vůbec dočetla..
Tohle je prostě ono!! Tohle je prostě to, co za to stojí!!! Takových knih ( natož sérií ) je jako šafránu... Sandersona mám ráda už delší dobu, ale teď si ho vážím ještě více....
Svět Rošáru a jeho hrdinové nemají chybu!!
Stačí nenechat se odradit počtem stran a vědomím, že se bude čekat na další díly a dostanete hluboký, silný čtenářský prožitek...
Dala jsem si skoro měsíc na promyšlení komentáře a nejsem o nic moudřejší než ihned po dočtení - co mám tedy napsat???... Kniha měla brutální reklamu a je nutno uznat, že vlastně právem.. na zdejší luhy a háje se jedná o věc nevídanou.. a tím rovnou narážím na věc, která mě štve - proč se to muselo odehrávat někde v Americe a ne třeba na Šumavě? Proč galony a ne litry? Proč ta snaha o světovost? Vždyť ten příběh by tím nic neztratil...to jediné mě opravdu mrzí...
Příběh této knihy je zvláštní " puzzle "... A stojí to za to si ho zkusit poskládat!!
Tušila jsem, že to bude dobrá kniha, ale pane Pýcho - smekám!!