Desiree komentáře u knih
Téma jako takové bylo velmi zajímavé, způsob vražd brutální... ale vzhledem k tomu, že už těch thrilleru a detektivek mám hodně načtených, tak mi kniha přišla spíše průměrná. S čím jsem teda měla velký problém, tak byly jména. V jednu chvíli mi přišlo, že je tam až moc postav, ale možná to bylo jen tím, že jednou je oslovili jménem a jindy zase příjmením...beru to spíše jako čistě můj osobní problém, že tady ty cizí jména jsou peklo :-)) ještěže hlavní hrdina se jmenoval Matthew, jinak bych to možná v půlce vzdala :-)
Co napsat...Linda Castillo mě dostala svým psaním, čtivým, napínavým, zvratovým dějem. Pro mě nové amišské prostředí a od každého něco, pěkně vyváženo - brutalita, politika, romantika a krásný zvrat. Těším se na další díl :)
Thrillerový debut, který mě naprosto nadchnul a určitě se těším na další díly této série.
Tak tohle bylo vážně nečekané! Příběh mě dostal od první stránky a naprosto pohltil. Nikdy jsem nad žádnou knihou tak nepřemýšlela jako nad Nejsem mrtvá. Už jen ten pocit, že jste uvězněni v nějaké kopce, kde vás pohlcuje jen tma, strach a nejistota. Přemýšlela jsem nad tím, jak se dá vybudovat vztah k psychicky narušené osobě, která vás vězní a zneužívá několik let a přitom jste po nějaké době vlastně vděční za jeho přítomnost, protože to je jediná jistota kterou máte. Jediná spojitost s realitou, byť zvrácenou. A pak se vám podaří utéct a najednou se cítíte prázdní. Nemáte už vůbec nic. Rodina Vám nevěří a považuje vás za blázna. V práci Vám nedůvěřují a i když vám dají šanci, tak na vás stále pohlíží s obavami, zda to zvládnete, zda se nezhroutíte. A taková je hrdinka Jude. Zažila si peklo na zemi, ale neztrácí naději a snaží se zvládat nový svět kolem sebe. A tak se vrhá do práce, jako vyšetřovatelka na oddělení vražd. Do rukou se ji dostane případ, který je s ní spojen víc než by se dalo čekat.
Za mě jedno velké doporučení a už se těším na další případy Jude Fontaineové. Tohle byl kvalitní start nové série. Neotřelé a originální.
Mé první setkání s Bryndzou v Divce ledu bylo katastrofální, že jsem neměla chuť číst další jeho knihy. Přišlo mi to naprosto amatérské. Uběhlo pár měsíců a já četla na něj spoustu pozitivních ohlasů. A říkala si "to jako vážně?" Nedalo mi to a přečetla si druhý díl. Musím uznat, že byl o poznání lepší, ale pořád to nebylo ono. třetí byl asi nejlepší a čtvrtý mi opět přišel jako vykrádačka od jiných autorů. Nemůžu si pomoct, ale ty jeho knihy tak na mě působí. Pro mě je Bryndza průměrný autor, který píše nenáročné detektivky s tématy, které už jsem četla jinde a byly mnohem lépe zpracované.
Thriller, který vás dostane svou originalitou, ale na zadek si z něj nesednete. Nevšední vyšetřování, kdy občas pochybujete, zda je to možné...ale žijeme v 21.století, kdy je prakticky možné vše...tak proč ne?! Obálka velkolepá, námět zajímavý, ale vyprávění samotné strhující nebylo. Nicméně v knihovničce se bude kniha vyjímat :))
Brilantně napsaný thriller, který Vás pobaví svou vychytralostí.
O tom, že Chris Carter píše skvěle není pochyb. Každá jeho kniha je lepší a lepší a těžko by se vybírala ta nejlepší nebo nejhorší. Samozřejmě v uvozovkách nejhorší. Nicméně nejvíce se mi líbila kniha Zloba a proto mě strašně potěšil závěr této knihy a už teď se těším na další případ! Cartrovi knihy jsou tak dokonalé a věrohodné, že mám tendenci koukat pod postel, zda se tam neskrývá psychopat :) tady mi to ale nějak chybělo...dokonce ani ty vraždy mi nepřišly moc propracované (tedy až na tu první!). Nebylo to tak skvěle surové, jak jsem u něj zvyklá, ale jak jsem psala, závěr byl skvělý a máme se zase na co těšit! ;)
Knihy od Wulfa Dorna mám ráda. Ta jejich mrazivost vyzařuje z každé stránky. U jeho knih mám kolikrát tendenci se na ulici po setmění ohlížet, zda se za mnou někdo neplíží a jestli jsou opravdu zamčené dveře. Nijak tomu nebylo ani u jeho nejnovější knihy, tedy Fobie. Bohužel, tady jsem ten pocit mrazivosti, stalkingu měla jen do poloviny první půlky. Mou představivost umocňovalo i ideální počasí pro tuhle knihu. Silný vítr, kdy v kombinaci každého šramotu a čtení Fobie, se mi ježily všechny chloupky na těle. Druhá polovina byla o poznání slabší, avšak na kvalitě a výjimečnosti Wulf Dorn neztratil a těším se na další příběh.