devildeny komentáře u knih
Jeden z nejsilnějších příběhů, jaký jsem kdy četla. Autorka dokázala bravurně zachytit právě ty nejdůležitější okamžiky Hanina a Miřina života ve válečném a poválečném Československu a také "život" v koncentračních táborech. Vážně hrozná doba, nebylo to pro mě jednoduché čtení a hned tak na to nezapomenu.
Pan King mě nepřestává překvapovat. Jedná se o nejrealističtější příběh, jaký jsem od něj zatím četla, žádné nadbytečné sci-fi prvky. Nevzpomenu si ani na jednu část knihy, kdy bych se nudila a na další čtení jsem se vždy těšila, to znamená, že mi tato kniha opravdu sedla a nemůžu hodnotit jinak než 5*. Billy je takový ten typ "dobrého záporáka", který znázorňuje, že svět není jen černo-bílý. Oblíbila jsem si jak jeho (takže Stockholmský syndrom by se mi také určitě nevyhnul), tak i Alici. Kniha má čtenáři určitě co předat, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Zase jiný pohled na Třetí říši a 2. světovou, který trochu osvětluje nesmyslné jednání nacistů. Nejsem žádný fanoušek historických knih o 2. světové, ale v této knize autor brilantně zpracoval dané téma, mravenčí prací poskládal kousky skládačky, aby vznikl čtivý příběh o Třetí říši, od uměle nabuzených počátků, až po její trosky. Věděla jsem, že Hitler byl feťák, ale dostalo mě kolik různých látek do něj Morell dostával, takže ho stejně, ať už vědomě nebo nevědomě zabíjel. Krásně se v knize ukazuje Hitlerovo pokrytectví, alibismus a velikánství, když on "vegetarián" do sebe nechal každý den píchat preparáty z jatečních zvířat, hlásal o škodlivosti drog, ale několikrát denně potřeboval píchnout opiáty a dalších asi 200 látek, toxikomanie jak vyšitá. Nejvíc mě na tom se*e, že lidi museli trpět a on si v neustálém rauši utíkal mimo realitu, za to co způsobil by měl zaplatit mnohem větší daň. Líbil se mi i doslov překladatele, se kterým souhlasím a který vede k zamyšlení. Za překlad dávám také 5*.
Kniha vedoucí k úvahám, zda je možné odpustit člověku na sklonku života genocidu, které se dopustil v mládí, a který po válce žil spořádaným životem. Dá se toto chování svést jen na vymývání mozku a na válku, nebo je chyba hlavně na straně toho člověka? Měl snad Franz na tom všem menší vinu, než Reiner? Na druhé straně příběh židovky Minky, která všechnu tu hrůzu prožila z té druhé strany a které se jako jedné z mála podařilo přežít. Myslím, že po přečtení jejího silného příběhu bych neodpustila ani jedinému příslušníku SS. Přestože její postava byla smyšlená, vše vycházelo ze skutečných událostí. Velmi se mi líbila postava pana Fassbindera, který ač Němec, zachránil spoustu židovských dětí, což poukazuje na to, že ne vše bylo jen černobílé a člověk měl možnost volby.
Nádhera. Kam se hrabou některá zahraniční fantasy. Autorka mě dokázala vtáhnout do děje, že jsem s Ilan vše prožívala a byla napjatá, jak která situace dopadne. Už se těším, až se pustím do dalšího dílu.
Rozjezd knihy byl takový pozvolný, ale chápu, že nám autor nejdříve chtěl nastínit, jak to v Silu všechno funguje a ukázat nám pár příkladů porušení zákonů a čištění. Když jste si začali postavy pomalu oblibovat, najednou se všechno zvrtlo. Na povrch vylezla zkorumpovanost IT, především nového starosty. Jules jsem hodně fandila a její postava mě nezklamala. Od druhé půlky se kniha parádně rozjela, akorát některé pasáže mi připadaly moc rozvleklé a já byla zvědavá, co se bude dít dál zajímavého, takže jsem některé odstavce přeskakovala. Konec jsem vážně nečekala, to byla bomba. Těším se, co se dozvím v dalším díle o zkáze lidstva, která tady byla vysvětlena jen okrajově.
Lidé jsou nejrozumnější a zároveň nejkrutější živočichové na zemi. Někdy ubližují,aby přežili, ale někdy jen kvůli vlastní moci. Bohužel se tak děje odedávna a v menší či větší míře bude se tak bude dít v každé době. Orwell na svou dobu podal podobu socialismu dost vizionářsky. Sice jsem komunismus už nezažila,ale věřím,že některé z těch hrůz se děly také. Ano, je to zde zahnáno až do extrémů, všudypřítomné obrazovky,mikrofony, děti udávající rodiče,potlačovaní přirozených lidských emocí a pudů. Ale v souhrnu jde o moc a ovládnutí společnosti. Ač je člověk emočně založený tvor, když jde o jeho život, tak věřím, že pud sebezáchovy je mnohdy silnější, než záchrana blízkého člověka. Je to depka, ale jsme jenom lidi.Takový pocit jsem si z této knihy odnesla.
Myslela jsem, že mi budou vadit starší výrazy, ale autor psal tak poutavě, že mi to vůbec nevadilo. Opravdu zajímavě popsaná apokalypsa a chování lidí v novém společenství. Tak ve 2/3 jsem se začala trochu nudit, nepřišly mi žádné nové informace, stálé omílání již napsaného, ale konec to opět zachránil.
Moje srdcovka, úžasně vymyšlený příběh se šťastným koncem a přesto člověka nutí k zamyšlení. Film mě tak emočně nezasáhl, jako kniha.
Tato autorka mě vážně baví, obě knihy se četly skvěle, zajímavý námět s tetováním a postavy dostatečně vykreslené. Těším se na další díla.
Postavy v této knize mi byly sympatické a líbilo se mi prostředí knihy v australské zátoce. Dozvěděla jsem se nové a zajímavé informace o velrybách. Autorka si dávala načas s odhalením rodinné tragédie, vždy předložila jen střípky, takže mě to udržovalo v určitém napětí, před čím vlastně Lisa s Hanou do Austrálie utekly. Líbilo se mi, jak se Mike zachoval, i když taky nasekal hodně chyb, ale holt je to jen člověk. Kniha ve mně vyvolávala silné emoce, kvůli slabšímu hodnocení, oproti jiným knihám autorky, jsem její četbu odkládala, přitom ji hodnotím jako jednu z jejích nejlepších. Konec byl moc milý.
Nejprve se dozvídáme o životních útrapách Jacoba, chlapce trpícího Aspergerovým syndromem, a jeho rodiny-matky a bratra, kteří musí svůj život podřídit Jacobovým potřebám. Kniha je vyprávěná z pohledu více osob v ich formě, a to vždy po částech, což mám poměrně ráda, protože mě to udržuje v napětí, co bude následovat příště. Zmizení Jacobovy terapeutky vše zamotá, protože v den zmizení se na místě ocitly min. 3 osoby, včetně Jacoba, a pak to začne být opravdu napínavé pátrání. Značnou část knihy pak tvoří myšlenkové pochody Jacoba a zúčastněných osob, takže je to někdy trochu zdlouhavější, ale většinou je to poutavě popsané, takže jsem se nenudila. Tak od půlky knihy jsem už tušila, jak to asi celé bylo, přesto mě ten konec dostal. To jak autorka dokázala v knize zachytit bezpodmínečnou mateřskou lásku je úžasné.
Kvalitou srovnatelné s prvním dílem. Pro mě kniha hodně emotivní, protože jsem se neustále buď usmívala, nebo mi bylo do pláče. Louisa Clarková pro mě i po tomto díle zůstane jednou z nejsympatičtějších knižních postav.
No páni, čtení této knihy, i přes ne zrovna pozitivní děj, tak strašně uteklo. Trochu jsem se obávala, že to bude možná trochu moc velké psycho a nebudu mít zrovna náladu číst tento typ knihy, ale stále jsem doufala...a pomsta je sladká!
Tato kniha se bude řadit mezi mé "srdcovky". Úžasný a zároveň tak přirozený příběh dvou nejlepších kamarádek se svými vzestupy a pády. Jako v životě, tak i v této knize nemá vše vždy jen šťastný konec. Knihu jsem si koupila až na základě shlédnutého seriálu, který mě chytil za srdce a stejně tak to bylo s touto knihou. Miluju takovéto příběhy, které zachycují velkou část života.
Tato kniha mě provázela opravdu dlouho, naštěstí k její obsáhlosti jako ekniha. Bylo to moje první setkání s Kingem a myslím, že nebude poslední. Kniha se četla dobře, děj pěkně plynul. Ano, někde za půlkou knihy byla místa, která mi přišla zbytečně zdlouhavá, některé myšlenky jsem vůbec nepochopila, ale jako celek se jednalo o poutavý příběh s propracovanou psychologií postav. Vzhledem k vývoji děje bych si knihu uměla představit rozdělenou na více částí, trochu mě překvapil zvrat z racionálního děje do děje s nadpřirozenem, ale dokázala jsem to přijmout.
Ze začátku mě děj úplně nechytil za srdce, Alice mi byla nesympatická, jediná Margery mi tam seděla. Ale postupem času jsem se propracovala k jejich oblibě, děj začal být zajímavější, atmosféra hor úchvatná, stejně tak boj za práva žen. Typy lidí jako Van Cleve by měli rovnou střílet, ale bohužel i v dnešní době takoví existují. Moc se mi líbilo, jak autorka čerpala z vlastních zkušeností a znalostí lidí přímo při výpravě do této oblasti.
Musím říct, že se mi kniha, i vzhledem k tématu, četla překvapivě dobře. Byla napínavá a děj byl nepředvídatelný. Některým věcem, jsem úplně neporozuměla. Plusově hodnotím originální zápletku.
Upřímně obdivuji, co pan Wohlleben dělá pro ochranu životního prostředí a že toho o lesu tolik ví. Akorát si nemyslím, že toto podání bylo úplně nejšťastnější, tedy příliš mnoho informací v souvislém textu. Není to kniha ke které bych sedla a nepřestala číst, dokud by nebyl konec, protože je poměrně náročná na soustředění. Myslím, že by to vylepšily např. fotografie.
Kniha se mi moc líbila, byla napínavá, hlavně ten konec, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Neustálé shazování mezi kolegy mi trochu lezlo na nervy, ale nakonec se to ustálilo. Dostala jsem ji jako dárek, ale ještě jsem nečetla Tatérku, takže mě trochu mrzí, že autorka musela ve druhém díle rozebírat proces z prvního dílu.