Dimas komentáře u knih
Nedávno se Ťulda Brousek v rádiu vyznal z lásky k V+W a fascinuje ho naděje, kterou si udrželi do posledních let. Proto jim při čtení korespondence vždy fandí. Přestože ví, jak jejich příběh dopadne. Já osobně jsem ráda, že jsem mohla poznat Jiřího Voskovce. Ano, to se soudruhům taky povedlo, udělat z něj “jen” zmizelou součást neexistující dvojice. Neobyčejně inspirativní osobnost!
Ale je to strašně smutné čtení, cítím se psychicky velmi vyčerpaná.
"A tak vítejte v prostorách duše mé, přátelé!"
"Nejzajímavější na tom ale je, že jak reálný socialismus byl u nás vystřídán jakýmsi reálným kapitalismem, tak také socialistický realismus, takzvanou SORELU, vystřídal konzumní realismus, tedy KORELA."
Tolik lásky! A nadějí na spolupráci, které se nenaplnily...
Krásný a čtivý příběh; trocha tajemna i napětí, ale hlavně žádný zelený monstrum a hektolitry krve! Takovýho Kinga si užívám...
Nejlepší je scénka s noblesní restituentkou. Připadá mi, že je to víc knížka pro muže.
Jen prostě stejně, jako když byl psem, toužil po osudové lásce. Po lásce, která jeho osamělé duši zřejmě v žádné z reinkarnací nebyla souzena.
To ho ovšem po umrznutí už naštěstí netrápilo, protože se narodil jako žížala na poli u Chlumce nad Cidlinou a byl hermafrodit. Takže ho láska nezajímala a měl na jeden život klid...
Tolik starostí je na světě, netřeba se trápit malichernostmi...
Určitě si koupím pokračování!
Dnes by možná taky byla efektivnější jízda do Brna přes Dolní Počernice a Kolín :-)
Nejdřív jsem se nemohla začíst ( já povídky nerada), ale jak se příběhy začaly propojovat, užila jsem si to.
Napříč staletími, lidské touhy zůstávají stejné... a i to, co s lidmi udělá jejich naplnění. Nestárnoucí kniha.
Milá knížka, ukazující, že být dobrým, ohleduplným člověkem je rozhodně lepší než sprostým hulvátem...
Jedna hvězda dolů za korektury :-(
Z toho opravdu mrazí... mé prázdninové/víkendové dětství sedmdesátých let v Bystrém u Poličky. Přesunula jsem se z rodného maloměsta přes velkoměsta do světa, a tak se snažím uchovat v paměti hlavně ty pozitivní vzpomínky.
Díky elektronické verzi (6 v jednom) jsem proplula až k poslednímu dílu bez velkého rozmýšlení a bavila jsem se...